O samotných možnostech CD a DVD nosiče v poměru s jejich maximálním využitím a omezením by se mohly vést dlouhé debaty. Jean Michel Jarre rozhodně patří k nadšencům a našel hlavně v podobě DVD možnost posunout svá díla dál. Docela mě překvapuje, že své počáteční nadšení nedotáhl k naprosté dokonalosti, jak je jinak u něj pravidlem, tedy že svou rozsáhlou diskografii již dávno nenatočil kompletně znovu. První vlaštovkou byl velmi zdařilý audiovizuální komplet "Aero", na kterém Jarre představil nové kompozice, k nimž přidal přepracované verze jeho klasických opusů. K jeho cti se počítá, že se nevrací k počátkům a směle jde dál. "Téo & Téa" je pokračovatelem, který je však ve všech měřítcích slabším spoluhráčem.

Nikde jsem se pořádně nedočetl, jakou metodu Jean Michel zvolil, našel jsem jen kompletní výčet použitých nástrojů. "Aero" vznikalo nejprve v prostorovém zvuku, až poté bylo zpětně přemícháno do sterea. U "Téo & Téa" mi přijde, že postup byl opačný, a na výsledku je to znát. Hudebně se Jarre snaží jít s dobou, nechává však prostor i známým kompozičním fíglům a místy je vychytralý uživatel samplů.

Album jsme již přiblížili a nutno dodat, že bez bonusového DVD disku si jej tolik neužijete. Jeho obrazová část čerpá z ústředního motivu obalu, jen při závěrečné "Téo & Téa 4:00 AM" se projekce výrazněji změní. Bonusem je videoklip k titulnímu tracku, ten si můžete prohlédnout i na tomto myspace profilu. Pokud máte slušně vybavený počítač (P4 a výše) s DVD mechanikou, neměla by vám uniknout možnost si jej pustit ve Video High Definition formátu.

Nejpodstatnější částí je však audio stopa, ta nabízí kompletní škálu. Linear PCM asi moc využívat nebudete a přijde mi zde i relativně zbytečné. Důležitější věci se však dějí v Dolby Digital 5.1 a DTSku, které "Téo & Téa" ukazují v mnohem lepším světle. Obě volby jsou dobře umíchány, také úroveň zvuku je vyrovnaná. Jen u "Gossip" je nesmyslně vyšší a ruší celkový dojem, to někomu uniklo. Album tak získává další rozměr, ale zároveň ukazuje nedokonalost Jeana Michela, který nevyužil potenciál a více si nevyhrál s prostorovými možnostmi a ruchy. Vyniknou tak hlavně "Fresh News", "Ok, Do It Fast", zmíněná "Gossip" nebo zlatý hřeb "Partners In Crime 2".

Když však "Téo & Téa" porovnáte s "Aero", je patrné, že s novinkou si Jean Michel Jarre nedal tolik práce. Rozdíl jedné třídy je patrný. Jednotlivé kompozice nejsou již tolik originální, příklon k prostému tanečnímu stylu není zrovna na místě. Možná to bude ponaučení pro příště.