Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!

We Love 90s - rok 1995 (část II.)

Vydáno: 17.04.2007 05:00 v sekci Publicistika - Karel Veselý

Pojďte s námi zavzpomínat na nedávnou minulost. V druhém díle věnovaném roku 1995 si posvítíme na ztraceného basáka Manic Street Preachers, obskurní kapelu Rednex a neméně obskurního Těžkého Pokondra, úspěch Garbage, album "1. Outside" Davida Bowieho a fenomény post-grunge a mp3.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
We Love 90s

Naše výpravy do minulé dekády pokračují výletem do jejího pátého roku. Zavzpomínejte s námi stejně jako v předchozím díle na popkulturní fenomény z časů, kdy mnozí z nás/vás prožívali dětství či dospívání. V celkově už šestém díle se podíváme do letopočtu, kdy v bývalé Jugoslávii zuřila válka, lisovaly se první DVD disky, Jacques Chirac se poprvé stal prezidentem Francie, v Americe řádily hurikány, v Japonsku náboženští fanatici a ve střední Africe virus Ebola. A co se dělo v populární kultuře? Pojďte s námi zpět do devadesátých let.

Články věnované roku 1993 najdete zde - část první a druhá.

Články věnované roku 1994 najdete zde - část první, druhá a třetí.

Cestovatelé časem:
B = Bourek, krasnej.net, Hype
JB = Honza Balušek
KV = Karel Veselý, Karl Muzzik Lab
LK = Luboš Kreč
PDK = Petr Kolář, Lidové noviny
TK = Tonda Kocábek, Radio 1
V = Vít Čondák, Postcrap, New Music

Stručné profily jednotlivých autorů si můžete přečíst ZDE.
Zmizení Richeyho z Manic Street Preachers

Richey James Edwards
© Archiv

Před tím, než jejich kytarista Richey James Edwards 1. února zmizel a už se nikdy neobjevil, byli Manic Street Preachers jen středně populární levičáckou rockovou kapelou z Walesu. Poté se z nich na britských ostrovech staly hvězdy největšího kalibru a jejich následující desky se prodávaly v obrovských nákladech. Psychicky nemocný Richey, mezi jehož koníčky patřilo vyřezávání nápisů do vlastní ruky, se pohřešuje dodnes.

V: Tohle je myslím nejslavnější hudebník, kterého jsem nikdy neviděl. A až do jeho zmizení byli Manics poměrně neznámou skupinou, takže kdyby se teď konalo nějaké opožděné vyšetřování, tak hlavní podezřelí by byli zbylí členové skupiny a hlavně manažer.
KV: Ono to opravdu vypadá jako zázračný mediální tah. Však ho tuším vloni zopakovala Madellaine Peroux, která ale zmizela jen na oko (stejně se o tom ale v Británii všude psalo a prodej desky šel nahoru). Ten "comeback" MSP, který přišel o rok později, byl trapný, "Everything Must Go" je ve srovnání třeba s "Holy Bible" neuvěřitelné vyměknutí. A jejich kariéru už později nezachránilo ani poplácání po ramenech od Fidela, že?
B: Zajímavý je, že se mi vybavila fotka z Bengu, kde tenhle Richey byl. Dokonce mám takovej pocit, že měl vytetovanou růži (i když to se mi motá dohromady s obalem "Useless Generation"). "Holy Bible" mám ve vzpomínkách jako hodně dobrou desku, vždycky jsem měl pocit, že tam byla taková podivně slovanská melodika. Musím ale říct, že žádný další desky nebavily, ale nevím, jak moc to souvisí s tím, že tam Richey nebyl. Vzpomínám si ale taky, že Richey byl z dnešního pohledu hodně goth, minimálně v takový tý sebelítostivý, sebezraňující póze, používal make-up a řek bych, že si minimálně na podiu zahrával s genderovou identitou.
LK: Nebyl jsem zrovna fanoušek Manics, ale v Rock & Popu to tehdy popisovali jako strašné drama, takže tomu nešlo uniknout. Hrozně se mi líbilo, že z Richeyho udělali novináři nakonec takový stín; četl jsem třeba o tom, že ho někdo někde zahlédl v okně. Trochu jako Elvis...
B: Mám pocit, že před pár lety měla jeho rodina možnost prohlásit ho za mrtvýho, ale že tak neudělali a je dodnes vedenej jako pohřešovanej. Každopádně ho nenašli.
JB: Každopádně tím, že zmizel, udělal pro úspěch kapely možná víc, než ti, co v ní zůstali.
David Bowie - 1. Outside

Davie Bowie
© Archiv

David Bowie se v polovině 90. let dal znovu dohromady s producentem Brianem Enem a spolu natočili první díl ambiciózní desky/sci-fi románu o vraždícím umělci. Album se setkalo s velkým zájmem, ale Bowie slíbená dvě pokračování nikdy nenatočil.

KV: Škoda, že pokračování už asi nebude a nikdy se nedozvíme, jak to dopadlo. A kdo je vrah...
V: Dopadlo to tak, že Bowie nešel do starého železa, kam jsem ho v té době už řadil. Až do téhle desky jsem absolutně nechápal, čím si Bowie zasloužil všeobecný věhlas a poplácávání po ramenou od zasloužilých publicistů v Melodii, ale tak nějak jsem si říkal, že za "Let's Dance" nebo "Tin Machine" (to se snad nikde nehrálo?) to asi nebude. Za "Hearts Filthy Lesson" už bych poplácával taky.
KV: O dva roky mladší "Earthling" už mi přijde moc vyumělkovaně in, "Outside" je ale výtečné.
B: "Earthling" je blbost, to je pravda. Taky to zní dost trapně, zatímco "Outside" se dá poslouchat i letos. Zajímavý bylo, že koncept byl natolik atraktivní, že se o to zajímal třeba i můj táta, kterej o tom čet v novinách nebo co a chtěl si to poslechnout.
TK: Mám to podobně jako V. Vesele jsem si v rádiu přehrával ty stařičký věci a nechápal, proč někteří starší hovořej o nadčasovosti a stavěj ho do stejný roviny jako Iggy Popa a Lou Reeda, zatímco mně se vybavuje ten ultranudnej duet "Under Pressure". Pak přišla ta deska a bylo jasno.
JB: Deska je mi úplně jedno, byl jsem ještě takový prcek, že mi nějaký klip z ní připadal strašidelný, uááá. Hlavně, že mu Pet Shop Boys udělali remix "Hello Spaceboy" a zas ho dostali do hitparád.
Post-grunge

Creed
© Archiv

Úspěch kapel ze Seattlu probudil k životu generaci jejich napodobitelů, kteří produkovali radio-friendly verzi špinavého rocku. Angličtí Bush, australští Silverchair nebo američtí Creed, Everclear či Sugar Ray postupně zazářili a pak shořeli pod tíhou slávy.

KV: Muselo to přijít... Takhle to začalo a skončilo to u Nickelback. Ten zpěvák ze Silverchair nejen že zpíval, on dokonce i vypadal jako Cobain.
LK: Já bych zrovna k Bush a Silverchair nebyl tak kritický, obě kapely představovaly spíš to lepší. "Sixteen Stone" mám hodně rád, ty mladičké Australany jsem taky dlouho sjížděl. Průser začal až s pozdějšími Creed (od třetí desky strašný průser) a pak bandy typu Nickelback, Hoobastank apod.
TK: Tak to já si vždycky u těhlech part říkal "zlatá Nirvana..." A v rámci téhle debaty bych dodal "zlatý Foo Fighters".
JB: Já souhlasím s Lubošem, co se týká Silverchair. Na to, jak byli mladí, dělali fakt skvělé písničky.
Rednex

Rednex
© Archiv

Jedním z One-Hit Wonders, na který se bude z 90. let nejhůře zapomínat, jsou švédští Rednex. Kvarteto producentů se smrtelnými následky zkřížilo nejpokleslejší eurodance a country. Průlom se jim povedl s taneční úpravou lidové písně "Cotton Eye Joe", která vedla tři týdny žebříček v Británii a dařilo se jí i za oceánem. Následné album "Sex & Violins" slavilo také velký úspěch.

B: Pro mě to v tý době bylo esenciální spojení dvou věcí, kterejma jsem tenkrát nejvíc pohrdal - danceflooru a country. A je fakt, že to bylo opravdu opravdu hnusný, nicméně ten popěvek si bez problému vybavim i teďka.
PDK: Hmmm, techno v country hávu? Za zaznamenání stála snad jen ta blondýna s těma neuvěřitelně velkejma kozama, co v tom videoklipu kroutila prdelkou. A to ještě doufám, že si pamatuji tu správnou kapelu...
LK: Já si teda vybavuju, že to nebyla úplně blondýnka, ale spíš mi přišla trochu do zrzava. Ale je fakt, že byla hezká. Hudebně to ve mně nezanechalo žádnou stopu s výjimkou "Wish You Were Here" - že by Floydi ze Švédska?
JB: Pche, my co jsme si tu desku Rednex koupili, to vidíme úplně jinak. Byla to prostě dobrá pr...
Formát MP3

PC sestava
© Archiv

Kompresní audio formát mp3 pořádně zahýbal hudebním průmyslem. Finální algoritmus MPEG-2 dostal od Fraunhofer Society v červenci 1995 jméno mp3 a v září pak byl zveřejněn populární real-time přehrávač pro PC Winamp 3. Mp3 se pak stal nejpopulárnějším formátem na internetu.

KV: Moje první mp3 CD je tuším až z následujícího roku. Média tehdy stála i přes stovku a pálilo se dvourychlostně, takže jsem si pečlivě u kamarádů na kolejích vybíral, co si odnesu domů. Nakonec to vyhráli Daft Punk, Portishead, Orb, Orbital a Roni Size. Dobrý začátek.
V: To jo! Já si vzpomínám, že jsem dlouho mp3 ignoroval, protože mě hrozně štvalo, že když si chci něco poslechnout, že musím nejdřív pustit počítač a ten mi pak do toho hučí. To vlastně počítače dělají doteď, ale mezitím jsem si nějak zvyknul. A navíc když mp3 začínaly, tak počítač, který jsem měl doma, stíhal přehrávat jenom v nějaké omezené kvalitě, pak už hrozilo, že se to kousne. To je z pohledu dnešních mini mp3 playerů za pár stovek naprosto neuvěřitelné. Technický pokrok je zřejmě jedna z mála věcí, na které se pořád ještě můžeme spolehnout.
JB: Pamatuju si, že jsme cédéčko z WAVů nechali kompresit do mp3 vždy přes noc, protože to trvalo třeba i sedm hodin.
Garbage

Garbage
© Jiří Kosnar / musicserver.cz

Foo Fighters nebyli jediní pohrobci Nirvany, kteří v roce 1995 vystrčili růžky. O slovo se přihlásila i kapela producenta jejich desek Butche Viga. V čele Garbage excelovala skotská zpěvačka Shirley Manson a díky hitům "Only Happy When It Rains" a "Queer" proměnili svůj albový debut v čtyřikrát platinový. Dnes mají za sebou čtyři alba a letos chystají kolekci best-of "Absolute Garbage".

B: Někdy v roce 95 nebo 96 jsem si koupil v Londýně Vox a byla tam kompilace "Haute Couture", kde byla jedna věc od Garbage, ve který byla taková stopka, že mi to skoro vždycky v tom prvním okamžiku přišlo, že se to vyplo. To bylo dobrý, jinak mi to přišlo dycky dost hrozný. Jako dobře odvedená práce, ale žádný srdce, žádná osobnost.
TK: Prostě ta správná hvězda pro festival Rock For People.
KV: Nenáviděl jsem je. Každá jejich písnička zněla, jako by to byla coververze nějakého dávno zapomenutého hitu. A tu zpěvačku jsem přímo nesnášel.
V: Tak já jsem "Version 2.0" docela poslouchal, ale vždycky mi připadalo, že jsou dost "overrated" ("přeceňovaní" tak nezní, co?). A co se týče Shirley Manson - už si asi nevzpomenu, jak přesně zněl ten její často citovaný výrok (a řekla to vůbec?), kde vysvětlovala, proč je její kytara oranžová, ale tím jsem si ji zařadil do skupiny umělců, u kterých je třeba oddělovat jejich osobnost a dílo.
JB: Ale kdeže! První dvě desky Garbage jsou výborné, třetí je taky ještě hodně dobrá. První deska sice ještě trpěla tím, že si prostě tři producenti chtěli občas zahrát na koncertě a sháněli zpěvačku, která byla vyjukaná, ale dvojka už nemá chybu.
LK: Mám doma všechny desky, ale v podstatě žádná z nich mě nijak extra nezaujala. Co mě však zajímalo nejvíc, byl zcela nepochopitelný novinářský poprask kolem Shirley, která je prý krásná zpěvačka. Nevím, ale mám pocit, že to je spíš taková tuctovka; stejně jako jejich muzika.
Těžkej Pokondr

Těžkej Pokondr
© Archiv

Přezpívat světové hity se srandovními českými texty určitě napadlo už leckoho. Ale jen Těžkej Pokondr alias dvojice bavičů Roman Ondráček a Miloš Pokorný na tom dokázala založit kariéru, která trvá už deset let. Vydatně jim k tomu pomáhá textař Lou Fanánek ze Tří sester. V roce 1995 se představili prvním hitem "Saša jede" a albovým debutem "Sbohem, Tvá Máňa".

B: Je to asi dost divný, ale mně to příde docela vtipný, když to někde slyšim. Nejlepší je: "dělaj i diesely, když potkáš fízly, maj taky felicie..." - což je asi z jiný desky.
PDK: Z toho jsem měl opravdu trauma. Nejvíc bylo "Saša jede, má formu a děsně jí to sluší" namísto "Sunshine Reggae". Dnes oba hoši v našem mediálním komplexu uvádějí svůj pořad Wow! s podtitulem návrat legend a mají své židle se jmény jako hollywoodské hvězdy. Tak nevím.
TK: Fanánkův textový průlom do byznysu. Já si zas pamatuju (a taky nevim, z který je to desky) píseň o ukrajinských dělnících, který po vzoru PSB "...dřou fest". Vy ale máte témata... Dojde i na Šmouly?
JB: Debutové album byl původně skoro underground (jakože: nahrajem to pro pár kámošů, bude sranda), ale pak se to začalo nějak prodávat a byznys byl na světě.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Bowie (Ether, 17.04.2007 09:02) Reagovat

    Nez se ozvou nastvani fanousci Garbage a Manics, tak se ozvu jako fanousek Davida Bowieho :), pac nechapu pany Kocabka a Condaka, kteri (asi) neslyseli alba Low, Station to Station a dalsi z 2. pulky 70. let, podle me to jsou naproste pecky, kterym se uz nic jineho z Bowieho tvorby zdaleka nevyrovna (asi to je Brianem Enem). A je celkem usmevne, ze pan Kocabek, ktery se tak casto rad chlubi znalosti souvislosti a celeho kontextu vubec, nechape postaveni Bowieho a Iggyho Popa na stejne urovni. Hlavne, ze Iggymu Bowie napsal vetsi cast hudby pro alba Idiot a Lust for Life...

    • Re: Bowie (ian69, 17.12.2007 08:06) Reagovat

      2Ether: Btw., co si pamatuji rozhovor s Iggym, ten tohle popřel, že by Bowie psal hudbu a Pop texty. Tak jako tak Idiot a Low (Lust for..., Heroes) jsou bráškové

  • tak teda bowie (rain_dog, 17.04.2007 09:22) Reagovat

    Bowie bol hviezda od zaciatku. A co nebolo spomenute v predchadzajucom prispevku - to je predsa ZIGGY STARDUST. Keby nic ine, len toto ho spravilo tou legendou, o ktorej sa hovori. Bol hviezda, kym ostatni boli este v plienkach.
    Pre vacsie pochopenie vyznamu a spojenia s IGGYM POPOM a LOU REEDOM odporucam pozriet film VELVET GOLDMINE (tusim preklad Zamatova extaza), kde je to myslim vysvetlene jasne. A ked to ani nikto po tomto nepochopi, tak to uz fakt neviem...

  • Manics (Standa, 17.04.2007 10:15) Reagovat

    Dobré dopoledne, tož první „naštvaný“ fanoušek Manics se ozývá. „Každopádně tím, že zmizel, udělal pro úspěch kapely možná víc, než ti, co v ní zůstali“ – tak to je věta jak vystřižená z Blesku (tamním pisálkům věřím, že jsou existencí Manics zcela nedotčeni). Samozřejmě souhlasím s tím, že po Holy Bible Manics vyměkli a trochu se pootevřeli masám, ale to že je něco více komerční ještě přece neznamená, že je to podřadné (i když přiznávám, že jejich „měkotu“ Lifeblood jsem dosud zcela nezkousnul). A házet všechno kamsi do škarpy jenom proto, že to není tak depresivní nebo destruktivní jako jejich začátky mi přijde poněkud úzkoprsé (i když chápu, že jsme na Musicserveru). Já mám naopak raději dobu po Holy Bible, protože jejich hudba i texty jsou mnohem rafinovanější – hodně lidí zná hitovky If You Tolerate This…, So Why So Sad, Tsunami nebo Black Dog On My Shoulder, ale málo kdo z nich ví o čem nebo o kom ty písničky jsou. A určitě nejsem sám, kdo si všimnul, že Manics hráli i v komerčních rádiích a když páni dramaturgové zjistili, že ty „popovky“ mají politický (a ještě k tomu levicový) text, tak to rychle stáhli. Koncert na Kubě nebyl zamýšlen jako podpora tamního režimu nebo snaha se zviditelnit, ale jako logický důkaz toho, že pokud mohou Manics hrát v Americe, mohou stejně tak hrát i kdekoliv jinde ve světě. Jenže to tady v zemi našeho velkého Mao Klause asi ne každý pochopí.
    P.S. Pane Bourek – Richey měl vytetovanou růži (i když to se mi motá dohromady s obalem "Useless Generation") – ano, skutečně se Vám to motá, neboť to nebyl obal "Useless Generation" nýbrž „Generation Terrorists“. Ale možná se Vám toho motá ještě více (a možná právě proto píšete na Musicserveru).

  • Stando... (space.lemon, 17.04.2007 10:40) Reagovat

    ...on pan Bourek opravdu píše na Musicserveru? :-O ... že jsem si nevšim...

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Pohled do českých hitparád - 44. týden 2019
Karla Gotta střídá v čele albové hitparády rapper Nik Tendo Na prvním místě českého albového žebříčku došlo po pěti týdnech ke změně. Karel Gott, po desítky let symbol české pop music, předal žezlo zástupci mladé generace. Rapper Nik Tendo uspěl s nahrávkou "Fatamorgana". Z rádií... čtěte zde
Vydáno: 15.11.2019 14:15 v sekci Novinky | České hitparády
0
A-ha, Arena Leipzig, Lipsko, Německo, 13.11.2019
Naživo: A-ha v Lipsku dokázali, že jejich debut funguje naživo i po letech "Hunting High And Low" je stěžejní album v diskografii tria A-ha. To jej nyní přivádí k životu na současném turné. Koncert v Lipsku nakonec překvapil v mnoha aspektech a mimo jiné dokázal, že tihle Norové mají stále energie na... čtěte zde
Vydáno: 15.11.2019 11:21 v sekci Naživo
2
Manon Meurt - Manon Meurt (reedice 2019) 8/10
Recenze: Mlhou zastřený eponymní debut Manon Meurt funguje i po letech Rakovničtí Manon Meurt za sebou mají velmi úspěšný rok. (Konečně) vydali svou první velkou desku "MMXVIII", šestiminutový singl "Beyond Beside" a nedávno na narozeninových oslavách klubu Roxy odehráli svůj dosud největší koncert... čtěte zde
Vydáno: 14.11.2019 12:00 v sekci Recenze
0
J.A.R. - Byli jsme na správným místě ve správný čas
Rozhovory: J.A.R. - Byli jsme na správným místě ve správný čas Funková senzace J.A.R. slaví 17. listopadu nejenom třicet let svobody, ale i své existence - v osudný den sametové revoluce totiž uspořádala první koncert. Je sestavena z věhlasných muzikantů, kteří mají svým způsobem všechno na... čtěte zde
Vydáno: 13.11.2019 17:30 v sekci Publicistika | Rozhovory
2
Nové desky 46/2019 - od Simply Red přes Stinga po Blind Guardian
Nové desky 46/2019 - od Simply Red přes Stinga po Blind Guardian Tento týden budou hudebním novinkám vévodit s novým albem Simply Red, se živákem Sting, tvrďáci Blind Guardian, Ital Zucchero, irští The Script či domácí Vertigo. Neopomeneme zmínit nastupující hvězdu Luka Combse, vánoční Celtic... čtěte zde
Vydáno: 13.11.2019 06:41 v sekci Novinky | Nové desky
1
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Nové desky 42/2019 - od Mňágy a Žďorp přes Elbow po R+ (16.10.2019 06:47)
- Sběratelé Bowieho vinylů dostanou na podzim další dárek - v reedici vyjde album "VH1 Storytellers" (22.08.2019 13:05)
- Video: Nový klip ke skladbě "Space Oddity" Davida Bowieho připomíná její výročí i přistání na Měsíci (22.07.2019 14:10)
- Naživo: Rock For People nabídl i ve svém závěru přehršel vynikajících setů a k tomu jednu historku (09.07.2019 21:44)
- Naživo: Manic Street Preachers na Rock For People nebyli hlavními tahouny, přesto se mezi ně zařadili (08.07.2019 10:46)
- Fotogalerie: Třetí den Rock For People v obrazech (07.07.2019 21:07)
- Pražský koncert Garbage se ruší kvůli problémům s promotéry (12.06.2019 08:43)
- Video: Hollywood Vampires poodhalují vznik coveru "Heroes" (08.06.2019 17:28)
- Muzikál "Lazarus" Davida Bowieho míří do Prahy. Titulní roli ztvární Igor Orozovič a Ondřej Ruml (28.05.2019 16:52)
- Manic Street Preachers přijedou kázat na Rock for People (29.03.2019 11:57)

ALBUM TÝDNE 45/2019

Alphabeat
Don't Know What's Cool Anymore

Dánská šestice Alphabeat vydala tři desky nabité hity a energií a posléze se na několik let odmlčela, aby se její členové mohli věnovat i jiným projektům. Nyní jsou ovšem všichni zpátky s novou studiovkou "Don't Know What's Cool Anymore", která opět přináší spoustu slunce do našich (občas) temných životů.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Po 18.11.
Incognito (UK) (Sono Centrum, Brno)
Út 19.11.
Welshly Arms (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
Út 19.11.
Ólafur Arnalds (ISL) (Sono Centrum, Brno)
St 20.11.
Mark Lanegan Band (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
St 20.11.
Cigarettes After Sex (USA) (Roxy, Praha)
St 20.11.
The Sherlocks (UK) (Café V lese, Praha)
So 23.11.
Injury Reserve (USA) (Chapeau Rouge, Praha)
So 23.11.
Fallgrapp (SK) (Metro Music Bar, Brno)
Ne 24.11.
The Regrettes (USA) (Café V lese, Praha)
Ne 24.11.
Lamb (UK) (Lucerna Music Bar, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Rihanna Kryštof The Cure Coldplay Ewa Farna Beyoncé Lady Gaga Sia Adele Madonna AC/DC Lenny Marek Ztracený Karel Gott Metallica Depeche Mode Shawn Mendes Chinaski Ed Sheeran Jitka Šuranská
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2019 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver