Čtyři jeviště spojená v jedno, obrovská diskotéková koule, široká točna, jezdecké sedlo, krucifix, který vzbudil nepřiměřenou míru pohoršení, celý arzenál efektových mašin a mašinek s výkonem čtyř set tisíc wattů, přes dvě desítky tanečníků, čtyřčlenná kapela a hlavně královna popu Madonna ve skvělé formě na koncertech ve Wembley Areně. Přesně to a mnohem více zachycuje DVD "The Confessions Tour" natočené z režisérské židle zkušeného Jonase Akerlunda (Moby, U2). Po hlavní recenzi tohoto dílka, v níž její autor Honza Balušek udělil výtečnou devítku, si Madonninu otázku ze závěru koncertu ("Have you confessed?") položilo dalších pět redaktorů musicserveru. Průměr udělených známek činí 7,6.

Upozornění: Pokud vás přepadne chuť ostře reagovat na příspěvky v makrorecenzi v názorech, přečtěte si nejdříve článek K čemu jsou makrorecenze aneb hledání obecné pravdy. Třeba tím předejdete reakci vyvolané nepochopením, proč makrorecenze existují.

Miroslav Böhm - 7/10

Madonna je královnou popu a osud svého trůnu nehodlá ponechat náhodě. Její velkolepá show zachycená na tomto DVD je toho důkazem. Cílem je především šokovat - ukázat návštěvníkům koncertu něco, co ještě neviděli. A vše by se bylo podařilo na jedničku, kdyby se nám v tom všem nebyla ztratila hudba. Tedy až na prostřední půlhodinku, kdy z pódia slezou všichni tanečníci a zmizí všechny rušivé elementy. Teprve ve chvíli, kdy z pódia vyprchá všechna akce, se začne něco dít. Teprve až se pódium téměř vyprázdní, je vlastně konečně plné. Madonna s kytarou a kapelou za zády vydá za stovku tanečníků a mně nezbývá než si povzdechnout nad tím, že takový nebyl celý koncert. Absolutním vrcholem je pak písnička "I Love New York", jejíž záznam jsem si musel přetočit zpět a pustit ještě jednou. Ne na samém konci koncertu, ale okamžitě. Přesně takhle si totiž představuju tu největší show já. Co se dělo před touto písničkou a po písničce "Paradise (Not For Me)", je totiž jen lehce nadprůměrná prvoplánová koláž, které až režisér Akerlund vtiskl nádech výjimečnosti. Ne, tohle DVD není vůbec špatné, jen se v jeho velké části ztratila hudba. Ale možná právě proto je lepší si koupit edici s bonusovým CD, na kterém už hudbu určitě najdete.

Pavel Parikrupa - 7/10

O technických kvalitách DVD "The Confessions Tour" už bylo napsáno asi vše: obraz a zvuk jsou excelentní a režisér se svým filmovým týmem už tak našlapané koncertní dění ještě povýšil na něco víc. Střih, mixáž a postprodukce je špičková - nic se sice nevyrovná atmosféře, kdy je člověk očitým a ušitým svědkem koncertu, ale tohle DVD je zase jiný zážitek, a to i pro lidi, co show zažili na vlastní kůži. Obrázkům k písni "Jump", jež má skákací choreografii, přidali kameraman, střihač a režisér svým uměním další rozměry, protože vědí, kde přidat projekci, kde obraz zpomalit a kde vytáhnout nečekaný detail. A tady začíná jeden jediný, ale zato velký problém, který s celým tímto cirkusem mám: je to všechno dokonale secvičené a chybí tomu spontánnost. Madonnin ansámbl i ona sama snad mají natrénované každé mrknutí. Mezi námi, nevěřím, že se za celý koncert při tom úžasném fyzickém výkonu ani jednou nezadýchala a všechno perfektně odzpívá. Nevěřím jí ani ty velké pózy a gesta, její výstup na kříži při překrásné písni "Live To Tell" je trapný, a to říkám i přes to, že to "poselství" o obětech AIDS je velmi působivé. Kdyby "The Confessions Tour" byla opravdu jen jedna velká diskotéka, kde se lidi za hříšné peníze skvěle baví, neřeknu ani slovo. Mimochodem, abychom se taky trochu vrátili k hudbě, dost dobré jsou přepracované verze starých písniček "Like A Virgin" a "Lucky Star".

Karel Veselý - 7/10

Na pražském koncertě Madonny jsem nebyl a po zhlédnutí DVD záznamu z turné toho ani moc nelituji. Dost možná bych se (slovy Neila Postmana) ubavil k smrti. Pódiová show připomíná mši nějakého šíleného náboženství, kde se dějí značně absurdní věci zcela postrádající smysl. "The Confessions Tour", stejně jako ostatní podobné popové spektákly, je nejlepším příkladem toho, co se stane, když člověk se špatným vkusem disponuje obrovským rozpočtem a ambicemi. Nejdřív nechápete, pak nevěříte vlastním očím a pak už se jen smějete. Naštěstí režisér Jonas Akerlund dokázal pódiovým monstrorgiím kýče dodat zdání energie, díky čemuž je DVD usledovatelné. Druhým důvodem je samozřejmě hudba. Madge volila hlavně věci ze své poslední desky, která je hodně povedená. Škoda že na koncertě už nehraje svoji hru disco divy (nebo rovnou, ehm, disco čarodějnice), která jí na albu tak seděla, a situuje se do spasitelské role, jejímž cílem není nic menšího než napravit všechny hříchy světa (hladomor, chudobu, náboženský fanatismus). A Madonna na kříži? Promiňte, neviděl jsem, tady už jsem se smál, až mi vtrhly slzy do očí. Pražský metalový guru Svatý Vincent se v jednom klipu nechal přivázat na obrácený kříž. To bylo aspoň terno!

Benjamin Slavík - 8/10

Madonna. To je pro mě symbol dnešní popové hudby, ekvivalent k tomu, co v rockové hudbě znamenají U2. Ženská, která přesně ví, co má udělat i kdy to má udělat, a ještě k tomu má jasné a vyhraněné názory. Osobnost. DVD z jejího posledního turné je geniálně zvládnutá show. Reklama a budoucí vzpomínka na to, jak má vypadat skvělý popový koncert. Výprava je bombastická a právě u ní se odkrývají základní fakta. Madonna se v záplavě světel, laserů a tanečníků neztratí. Naopak všechno svou osobností zatluče do země, odstřelí do pozadí, pokaždé jde vždy jen o ni a její skvělý hlas. Různé doprovodné projekce jen skvěle dokreslují smysl celé show. Madonna umí být dojemnou, sexy symbolem nebo arogantní výsměšnou hvězdou. Do každé role se dokáže přesvědčivě proměnit. Pochopitelně i tady plní bonusy svůj význam - podávají zajímavé informace ze zákulisí. Pro fanoušky audioživáků se doporučuje edice s bonusovým CD.

Jaromír Koc - 9/10

Dlouho jsem se třásl na koncert Madonny v Praze. I přes drahé lístky jsem si tuto šanci neodepřel a možná proto jsem byl z výsledku, tedy naprosto chladné, vykonstruované a ničím neoriginální show, velmi zklamán. Dával jsem za to vinu možná i tomu, že Česká republika není zrovna zemí, kde by hlavní hvězda při své show předvedla naprosté nasazení, a jak jsem se přesvědčil na recenzovaném DVD, byl to zásadní aspekt, který z koncertu na záznamu a v Praze tvoří nebe a dudy. Londýnská show má totiž neuvěřitelnou atmosféru, Madonna zde dala do tanečních vystoupení i zpěvu naprosté maximum (ano, občas je i to její maximum bohužel málo) a po celou dobu pamatovala na kontakt s publikem (to "C’mon motherfuckers" jí ale stále nevěřím). Ovšem co víc, celá show je opravdu mistrovsky nastříhána, v pohodlí domova a díky výbornému zvuku, který je u Madonny naprostou samozřejmostí, je tohle DVD prostě radost sledovat. Někoho zklame a někoho naopak potěší nové podání starých hitů ("La Isla Bonita", "Like A Virgin", "Ray Of Light"), které bravurně přemíchal Stuart Price. Madonna jde prostě s módou a například bravurní přechod z "Lucky Star" na "Hung Up", kdy celá první jmenovaná píseň participuje na dupáku té druhé, je prostě něco, co si nikdo při živé show nejen hned tak nedovolí, ale možná ho to ani nenapadne. Madonna celý koncert podala jako jednu velkou párty 21. století (jasně, občas je třeba si odpočinout při nějakém ploužáku), a pokud jste čekali od jejího turné právě tohle, líbejte nohy těm, kteří toto DVD vydali. Přidáme-li ještě přibalené CD, kde je shrnuto třináct písní jako audiozáznam, nejde prostě nic než smeknout.