Východočeští Eastpark už fungují přes šest let. Hlavní postavou téhle kapely je bezesporu zpěvák, klávesista, kytarista, perkusista a v neposlední řadě skladatel Pavel Bohatý. Ten dokonce na jaře opustil úspěšný projekt Blue Effect, aby se mohl naplno věnovat natáčení debutového alba právě se svým Eastparkem. Vzdal se tak hraní na velkým pódiích, početného publika a slušné pozice na scéně vůbec. Ale celkem pochopitelně. V Eastparku má totiž naprostou tvůrčí svobodu a může se tedy dosyta autorsky vyřádit. Celá kapela je vlastně postavená i závislá na jeho projevu, občas dokonce působí až jako jeho doprovodná. Za své vymodlené debutové album vděčí především Liboru Pavlatovi, který z lásky k jejich hudbě založil vlastní vydavatelskou firmu a koncem září vydal album "New Beginning". Svůj nový začátek kapela oslavila v neděli večer v Paláci Akropolis, který byl první zastávkou na jejich bezmála dvouměsíčním turné.

Dojem z celého večera byl ale bohužel dost rozpačitý, kdy křest působil spíš jako komorní oslava s hrstkou nejbližších kamarádů. Na předkapelu November 2nd postávalo v sále dokonce jen žalostných dvacet fanoušků, kteří jim však nevěnovali mnoho pozornosti. Zářivější než fádní, půlhodinový výkon celé kapely byla snad i ta zlatě se třpytící kytara Saši Langošové. A s návštěvností to nebylo o moc lepší ani při vystoupení Eastparku. Přes veškerou snahu o propagaci postupně dorazilo jen dalších pár nadšenců nebo zvědavců. I tak byla ale kapela ráda a všem skromně a trochu pokorně poděkovala za účast.

Na úvod zařadili působivé tlumeně dunivé intro a kapela se ve tři čtvrtě na devět vynořila ve fialové záři. Akropolí se rozléhal zvonivý, rajcovně nakřáplý hlas Pavla Bohatého, který neustále přebíhal od kláves k mikrofonu a ke kytarám. Jeho hlas osciluje někde mezi nasládlým Elton Johnem a Chadem Kroegerem z Nickelback. Jeho spoluhráči mu ale vytváří skvělé hudební pozadí. Playlist tvořily nepřekvapivě písničky z nového alba. Koncert se tak nesl v příjemných pop-rockových (spíš rockových) melodiích, někdy pomalejších a uhlazenějších, jindy i znatelně tvrdších. Občas nechali decentně, spíš v náznacích proniknout i trochu taneční elektroniky a pohrávali si s nejrůznějšími zvukovými efekty. Naopak hodně výrazné jsou jazzové prvky, což je možná i hlavní důvod, proč jsou Eastpark masově hůře stravitelní.

Slavnostní okamžik přišel na řadu krátce před půl desátou. Hlavního slova se zhostil Libor Pavlata. Dalšími kmotry byli ještě producent Milan Cimfe a Zdeněk Ceral z Ready Kirken. Ti samozřejmě popřáli kapele i desce hodně štěstí do budoucna a důkladně se pokropili šampaňským. Pak se kapela opět chopila svých nástrojů a pohodově pokračovala až do kritické desáté hodiny, kterou ještě o pět minut neposlušně přetáhla. Eastpark asi nemají potenciál, aby se stali extrémně slavnými. Působí ale dojmem, že o to ani neusilují. Zbytečně se nepodbízí a jsou sympaticky civilní a přirození, jak ukázal i křest v Akropoli.

Eastpark, Palác Akropolis, Praha, 8.10.2006

Fotogalerie: