Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!

Makrorecenze 'Surprise' Paula Simona

Vydáno: 15.08.2006 13:00 v sekci Makrorecenze - Redakce | foto: facebook interpreta

Polovina z hvězdného dua popových hitmakerů Simon & Garfunkel, Paul Simon, se letos přihlásila halasně o slovo. Muzikant vydal sólovou desku "Surprise", s níž sbírá takřka všude pochvalné recenze a kritiky. musicserver se rozhodl, že nezůstane stranou a po průvodci albem a regulérní recenzi přináší take makrorecenzi tohoto disku.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
Paul Simon - Surprise
© facebook interpreta
Být legendou je nevděčné. Každý na vás kouká mnohem detailněji, než byste si přáli. Každý pečlivě srovnává, co jste udělal(a) dříve. Paul Simon na tom není jinak - snad každý zná hvězdné duo Simon & Garfunkel. A proto řada lidí čeká od Simona zpěvné, melodické hitíky, které tak nějak sympaticky projdou vaším ústrojím. Ono se ale zdá, že Paul Simon se rozhodl vykašlat se na tituly zasloužilého umělce a vrhnul se plnou vervou do poznávání nového. Na aktuální desce "Surprise" mu pomáhal jako producent Brian Eno, což je samo o sobě zárukou, že to průšvih nebude. Martin Svetlík dal "Surprise" v regulérní recenzi sedm bodíků, pod tuto hranici nekleslo ani hodnocení v této makrorecenzi. Kdo by měl zájem, může si taktéž přečíst našeho průvodce po albu.

Ondřej Ručka - 7/10

Už vím, co budu poslouchat, až mi bude valit na čtyřicítku. Jednoznačně to bude Paul Simon. V případě desky "Surprise" se jedná o mé první seznámení s jeho hudbou (Simon s Garfunkelem mi opravdu nic neříkají) a připadalo mi jako úvod do světa tanečních pro starší a pokročilé. Tam tanečnící už znají kroky, tancují spolu dlouhá léta, mají zažité rutiny, nedopouští se na parketu žádných extravagantních eskapád, ale zároveň jejich pohyb působí ladně, plynule, umí kroky i nad rámec obyčejné "dlouze-dlouze-krok-krok" a zvládnou i rutinu tanců, která v dobách jejich seznámení v prvních tanečních před dvaceti lety ani neexistovaly. Stejně jako v kulturním domě, kde se odehrávají tyhle taneční, se posluchač cítí při poslechu téhle desky, jen tak koukáte, jak to vašim rodičům jde, a víte, že až budete na jejich místě, tak si taky budete přát, abyste to cítili a uměli stejně tak. Jasně, teď je to ještě křepčení někde v klubu, ale někde v hlubinách mysli cítíte, že na tomhle parketu se budete za dvacet let cítit dobře. A u téhle desky, nebo něčeho podobného taky tak.

David Věžník - 7/10

Ty, kteří znají Paula Simona oklikou... velkou inverzní oklikou přes Kings Of Convenience (i když píseň "Bridge Over Troubled Waters" zná snad úplně každý), nemůže "Surprise" urazit. Vlastně snad nemůže urazit nikoho. Je to totiž moc pěkně udělaná deska. Možná až moc pěkně, chce se říct. Brian Eno sice dodal Simonově hudbě novou dimenzi, která má potenciál přitáhnout i posluchače lačnící po progresi, ale glitchové orgie čekat nelze. Je to takové vkusné, skoro až usedlé (ano, usedlá elektronika). Nic to ovšem nemění na faktu, že je to po producentské stránce velmi dobře zvládnuté - každý zvuk má své místo, svůj prostor a celé to velmi dobře zní. Navíc to není skoupé na silné melodie - "Outrageous", "Wartime Prayers" či "Another Galaxy" za všechny. Album se sice pyšní evidentně chybným nástupem v písni "Once Upon A Time There Was An Ocean", ale také skvělým (protože v obchodě nepřehlédnutelným) obalem. Deskou roku "Surprise" sice není, deskou milou, která stojí za poslech, ale je.

Tomáš Tenkrát - 7/10

Trochu s otazníkem jsem šel do makrorecenze na Paula Simona. Znal jsem pouze pár věcí od Simona & Garfunkela, ale "Surprise" měla být podle všeho jiná káva. A taky, že ano. Prvky country jsou z novinky slyšet, ovšem není to nic monstrózního, aby touto deskou mohl opovrhovat i zarputilý nesnášenlivec tohoto stylu. Mnohem více cítím typické rockové základy, trochu písničkaření a samozřejmě bublající elektronický spodek Briana Ena. "Surprise" je příjemná deska. Pohodová, nenudící, ale uklidňující. Funguje jako takový balzámek. Když si vzpomenu, jak krásně jsem si u ní poducával na zahradě... Za dva hlavní vrcholy alba bych označil moderní "Outrageous", ve které se Paul Simon na chvíli jako by převlékne do kůže Jay Kaye a jeho Jamiroquai, a "Father And Daughter", která sice opravdu do celkového kontextu alba moc nezapadá, ale za to je nádherná a kouzelně jednoduchá kytarová smyčka vám bude znít v hlavě ještě dlouho. "Surprise" neroztává ledovce, od spolupráce Simon-Eno jsem čekal více, ale beztak se u něj skvěle pobavíte a až budete v létě polehávat ve stínu palmy, v levé ruce drink a v uších tenhle disk, bude vám dobře. Pohodové album, které nemůže urazit a nemá žádný výrazně slabý moment.

Dan Hájek - 7/10

Paul Simon je stálící, která mě snad nikdy vyloženě nezklamala. Hvězdná dvojka Simon & Garfunkel mě provázela díky stálému protáčení kazet spolubydlícího během mého pobytu na střední. Později byl pro mě Simon hlavně deska "Rhythm Of The Saints" a singl "Obvious Child", který mám oblíbený dodnes. Když jsem si poprvé přečetl, že do natáčení jeho nové desky sónicky vstoupí Brian Eno - tušil jsem cosi výjimečného. Brian Eno spolupracoval už s kde kým, ale stejně ze všeho nejvíc hltám jeho sólové ambientní práce. Ty jsem na "Surprise" neočekával, ale bylo spíše jasné, že Paul pod taktovkou tohoto mága hmátne více po elektronických instrumentech. To se stalo, nebylo však naborceno to základní - Paulův cit pro melodii a akustiku. Nějaký razantnější úprk od stávající tvorby nebyl cílem, protože by nebyl zcela přijat jeho dlouholetými fanoušky. Po hlubším zaposlouchání do "Surprise" jsem zjistil, že Brianův zásah byl jen kosmetický a kolaborace těchto dvou pánů proběhla na je jejich styčných bodech vlastního hudebního kutilství. Zalíbení jsem našel ve skladbách "Everything About It Is A Love Song", "I Don't Believe" a "Another Galaxy", po které mi přijde, že Simon trošku ubral svého nasazení a vsází již na jistotu. "Surprise" není tak velké překvapení, jaké vstupní informace slibovaly, což na jednu stranu trochu zamrzí. Je to ten klasický, civilně tvářící se Paul Simon, který ve svém věku už nebaží po extrémním experimentování, ale klade před posluchače osvědčené libůstky napsané podle svého lety prověřeného klíče, což taky není zcela na škodu.

Pavel Parikrupa - 7/10

Nic není jinak, ale všechno se změnilo. Tohle zpívá Paul Simon v "Once Upon A Time There Was An Ocean" a tak by se taky jednou větou dalo popsat jeho nové album "Surprise". Název desky je v tomto případě také příznačný, protože zpočátku může být Simonův posluchač trochu zaskočen zvukem desky. Ovšem po několika posleších, kdy už je překvapení v podobě příklonu k jemné elektronice odkryto, ukáže se, že Simon samotný se až tak nezměnil. Pořád slyšíme jeho charakteristický zpěv, příběhy a myšlenky plynoucí jako klidná řeka. Pokud se spolupráce s Brianem Enem ukazuje jako vítaný inspirační zdroj (a že už těch zdrojů Simon ve svém životě měl!), protože báječně funguje, v závěru desky je mi až líto toho, jak ještě více mohli Simon a Eno společný potenciál využít. "Surprise" je překvapení příjemné, ale čekal jsem ještě větší experiment, více vzruchu do stojatých a až příliš poklidných vod. Protože po stránce zvukové a aranžérské je to nádherná prácička. Nebál bych se ještě odvážnějšího přístupu.

Jakub König - 8/10

Jojo, tenhle chlapík je fakt v klidu. Jako by si ani neuvědomoval, že na jeho desku bude každý recenzent koukat pod drobnohledem, jak už to koneckonců u legend Simonova formátu bývá. Pozval si ještě producenta Briana Ena, aby na sebe kór upozornil. Takhle se to pochopitelně nedá brát a Paul Simon se takovými konstrukcemi pravděpodobně vůbec nezabývá. Prostě se zase jednou rozhodl natočit album a podle mne našel toho nejlepšího producenta, kterého v danou chvíli mohl. Uvolněná a přirozená kolekce krásně vystavěných skladeb, decentně podpořených subtilní elektronikou. Plyne, jako by se nic nedělo. A ono se opravdu nic zásadního neděje. Žádný propadák od Simona nečekal asi nikdo a Eno svou práci setsakra umí. "Surprise" je vynikající deska, nikam se nedrápe, nevyžívá se v efektních saltech. Nikdo si nedrásá kůži na obličeji, nikdo nepolyká hřebíky. Od toho jsou tu jiní. Tady do sebe všechno perfektně zapadá. Všechno pěkně odsejpá. Perfektní pop s názvuky country, funku, rocku. Dokonalý zvuk. Krásné písničky. Všechno je jak má být. To je překvápko, co?

Tomáš Parkan - 8/10

Hned v úvodu se musím k něčemu přiznat. Sólový Paul Simon mi prakticky nic neříká, nikdy jsem neslyšel zásadní "Graceland" či nějakou jeho další desku. Výjimkou je pouze Simonova spolupráce s Ladysmith Black Mambazoo. Až donedávna pro mě bylo zkrátka jméno Simon od jména Garfunkel takřka neoddělitelné a bylo zajímavé poslouchat, jakými proudy se nechává unášet Paul, když za sebou nemá parťáka Arta. Avšak pravdou je, že ani není na lodi jménem "Surprise" není zcela sám, naopak - Brian Eno na ní zanechal dosti hlubokou stopu. Nemá smysl chodit kolem horké kaše, deska to je na jednu stranu velmi krásná a osobitá, Simon si zde neuvěřitelně hraje s melodiemi, různými polohami a v neposlední řadě i styly. Do této jeho hry tu více či méně vstupuje Eno se svými elektronickými kouzly a k tomu všemu jim ještě skvěle sekundují kytarista Bill Frisell a pochopitelně i Herbie Hancock, který tak oplatil Simonovi jeho spolupráci na desce "Possibilities". Na druhou stranu, subjektivně přiznávám, že pokud se člověk na desku vysloveně nesoustředí, vyznívá lehce monotónně a já si nemohu pomoct ten Art Garfunkel mi tam zkrátka hrozně moc chybí. Netuším, jestli to byl Garfunkel, který jejich společné skladby jakoby odlehčoval, ale většina skladeb na "Surprise" působí téměř depresivně a možná i těžce. Jednoduše řečeno, "Surprise" není deskou pro jakoukoliv chvíli, na tohle album je zkrátka potřeba maximální soustředění a patřičná nálada, v tu chvíli se stává naprosto dokonalým zážitkem.

Radek Antl - 8/10

Mám rád tyhle desky vyzrálých seniorů, co mají největší sukces za sebou a do studia si chodí pro potěchu. Na komerční výsledek nehledí (není proč) a každou píseň tvoří s vědomím, že může být jejich poslední. Mám rád "Surprise" Paula Simona, nahrávku, z níž je cítit dlouholetá zkušenost, absolutní vyrovnanost, snaha dokázat, že ještě zbylo sil na nějaké to milé překvapení, a zároveň rozumná rezignace na boj o body za invenci (od toho je tu mládí). "Surprise" vám pomůže bezstarostně relaxovat, nese ovšem i nejedno zamyšlení ("How Can You Live In The Northeast?"). V mnohém se podobá tvorbě Petera Gabriela (takřka geniální kompozice), v mnohém třeba "On An Island" Davida Gilmoura (nikam nespěchá, nic nepřehání). Je nabitá napětím i sentimentem. Je nádherná. Jistě se najdou tací, co ji vytknou ukolébavou, nudivou povahu. Tací, kdož ve smršti všudypřítomné uspěchanosti zapomenuli, v čem tkví půvab umění.

Hynek Just - 8/10

Je milé vědět i o případech, kdy to, z čeho má člověk dopředu tak trochu strach, překvapivě zafunguje. Není na místě mít k Simonovým projektům nedůvěru. Nicméně posluchač, který o něm pár let nevěděl, musí mít při držení aktuální novinky chtě nechtě pochyby, že se jeho oblíbenec už příliš nevyvine a spokojí se s naředěnou verzí toho, co tak dobře fungovalo před třiceti, čtyřiceti lety. Jak milé překvapení, že se Simon neuzavřel a chce pokračovat, hledá cesty, experimentuje s výrazem. Jistě, šlo by namítat, že když si vezme k ruce Briana Ena a Herbieho Hancocka, jde pak experimentování samo. Pod celkem je ale podepsán Simon, on nese kůži na trh. A lehce elektronické podklady a najazzlé základy jeho současnému výrazu prostě sedí. Surprise funguje. Je to deska autentická, nevypočítavá, originální a jednoznačně pozitivní pro ty, kdo "toho Simona od Garfunkela" už chtěli smést ze stolu jako přesluhujícího starce. Nabourává klišé o nefungujících návratech starých legend na scénu a to je dobře. Přitom se, objektivně vzato, nejedná o žádný zázrak. Jen příjemné překvapení, které se neoposlouchá. A to v tomto případě stačí.

Jaromír Koc - 9/10

Upřímně přiznávám, že kdybych dopředu nevěděl, že tuto desku produkuje Brian Eno, asi bych se na ni ani tolik netěšil. Možná právě tato moje "pozitivní předpojatost" ovlivňuje i nynější pohled na album. Ani nevím, kdo si tu moji devítku za "Překvápko" zaslouží víc? Paul Simon za výborné a neomalené písně, jako vždy výtečné texty a charismatický a citlivý, pod kůži se vrývající zpěv? Nebo spíše Brian Eno, který dozajista velmi dobře připravený polotovar pana Simona vzal a vykouzlil z něj téměř dokonalý produkt? Jisté je, že kdyby Paul Simon pojal a vydal toto album ve stejném duchu jako alba předchozí, i tak by stálo za to. Ale to, že došlo k této na první dojem až nepochopitelné kolaboraci, posunulo nejen hudbu, ale i výpověď, za kterou každé Simonovo album považuji, o několik dimenzí dál. Simon se sice snaží v písních nezapomenout na své hudební kořeny, které ho proslavily, ale pochopil, že nezkazí nic tím, když se nechá alespoň trošku Brianem držet za ruku a přijme do své osobité produkce zvuky, šumy, samply a tóny, které odpovídají právě požadavkům roku 2006. Z jedenácti písní alba jsem nenašel ani jednu, která by mi vysloveně vadila, donutila mě posunout disk dál či sebrala mi chuť, abych vůbec v poslouchání pokračoval. Všechny písně mají svůj osobitý náboj, své poslání a Paul Simon i nadále potvrzuje, že je nejen mimořádnou osobností, která umí skládat výbornou hudbu, ale i persónou, která i přes svůj věk dokáže (když chce) držet krok s dnešním showbusinessem. Jsem jen vážně zvědavý, jak bude jeho nová deska znít živě.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • No dobrá (squire, 15.08.2006 16:58) Reagovat

    Taky bych se přikláněl k těm osmi bodíkům. Jen mě trochu zarazilo, že dva z autorů se přiznávají k tomu, že je to první deska, kterou od PS slyšeli. Mňo, já nevím, ale přece jen bych od lidí, kteří se chtějí nazývat recenzenty, čekal trochu větší přehled. Takhle to je spíš jenom ta nechvalně známá "dojmologie" než recenze.

  • D'accord (Ronald, 20.08.2006 19:32) Reagovat

    Souhlasim se Squire... Kdo nezna kontext cele Simonovy tvorby, tedy ne jen "toho Simona s Garfunkelem", ten proste nemuze toto album plne a fundovane ohodnotit. Pro mne se jedna o dalsi mistrovsky kus a rozhodne nejen kvuli Enovi. Ale diky za tu "makrorecenzi", sirsi pohled dokazuje, ze dilo si svou odezvu u tech citlivejsich a hloubavejsich jiste najde... Zvu na navstevu stranek http://paulsimon.webpark.cz

  • Add Parkan... (Ronald, 12.09.2006 19:55) Reagovat

    Několik věcí z názoru pana Parkana mi není jasných: neslyšel prý Graceland, ale zná spolupráci s Ladysmith Black Mambazo (což je přímé popření předchozího).... A co se týče Garfunkelova odlehčování: nejednalo se o společné skladby, pouze o díla Paulova, na nichž se Garfunkel nepodílel z aranžérského hlediska o nic více, než producent Roy Hallee.., Prakticky nesložil nic, kromě toho, že se podílel na vypracování dvouhlasu k Paulovým melodiím, tudíž termín "společné skladby" je hodně nepřesný a zavádějící.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Michal Horák, Palác Akropolis, Praha, 17.10.2021
Naživo: Z malého Michala Horáka roste velká hvězda Michal Horák v neděli pokřtil svoji druhou desku, vtipně pojmenovanou "Michalbum", která volně navazuje na debut "Michalovo cédéčko". Pro návštěvníky měl přichystaný nabitý program, přišla spousta hudebních hostů, nechyběli ani... čtěte zde
Vydáno: 20.10.2021 16:02 v sekci Naživo
0
Nové desky 41/2021 - od Coldplay přes Santanu po Kelly Clarkson
Nové desky 41/2021 - od Coldplay přes Santanu po Kelly Clarkson Týden plný velkých hvězd rozjasní Coldplay, vánoční desky Kelly Clarkson a Norah Jones, countryoví Zac Brown Band a Cassadee Pope, s alby plnými hostů přijdou Santana, Jason Isbell a Ice Nine Kills. Dále jsou tu Tom Morello, Finneas, The... čtěte zde
Vydáno: 20.10.2021 08:00 v sekci Novinky | Nové desky
0
Poslechněte si ukázku písně "Just A Notion" od Abby
Poslechněte si ukázku písně "Just A Notion" od Abby Abba krátí čekání fanoušků na vymodlenou comebackovou desku útržkem dalšího songu z ní. V pondělí se na sociálních sítích švédské čtveřice objevilo patnáctisekundové video, v němž zní kousek skladby "Just A Notion". Ta... čtěte zde
Vydáno: 18.10.2021 22:35 v sekci Novinky
13
Český mejdan s Impulsem, O2 arena, Praha, 16.10.2021
Naživo: Párty Rádia Impuls přinesla radost všem generacím V sobotu večer proudily do pražských Vysočan davy lidí - ti v divném oblečení na Comic-Con a pak ti, co šli na Český mejdan Rádia Impuls, na který se načekali dva roky. Mirai, Jelen, Michal Hrůza, Olympic, Xindl X, Marie Rottrová a... čtěte zde
Vydáno: 18.10.2021 13:44 v sekci Naživo
1
Halsey - If I Can't Have Love, I Want Power 9/10
Recenze: Halsey si na desce "If I Can't Have Love, I Want Power" sáhla na svůj dosavadní vrchol V hudebním businessu není žádnou výjimkou, že debutové album interpreta je nejen tím nejúspěšnějším, ale taky tím nejlepším, které za svou kariéru nahraje. Halsey mezi ně ovšem nepatří. Její dosavadní tři desky byly sice... čtěte zde
Vydáno: 18.10.2021 00:00 v sekci Recenze
6
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Slavná alba: Z napětí mezi mytickou a skutečnou Amerikou vzešlo "The Joshua Tree", nejslavnější album U2 (27.02.2021 08:30)
- Nové desky 11/2020 - od The Weeknda přes Adama Lamberta po Heaven Shall Burn (23.03.2020 08:15)
- Paul Simon na svém čtrnáctém albu opráší pozapomenuté staré skladby (19.07.2018 12:04)
- Nové desky 22/2018 - od Morcheeby přes Bena Howarda po Marcuse Millera (04.06.2018 08:54)
- Nové desky 18/2018 - od Franka Turnera přes Plan B po Ihsahn (08.05.2018 23:38)
- Paul Simon oznámil evropské zastávky svého rozlučkového turné (13.03.2018 15:57)
- Paul Simon se skutečně loučí s hudební kariérou (06.02.2018 10:28)
- Paul Simon se zřejmě loučí s hudební kariérou (01.02.2018 10:29)
- Nové desky 28/2017 (18.07.2017 07:06)
- Naživo: Paul Simon v O2 areně zvedal diváky ze sedadel a nechával je tančit pod pódiem (18.10.2016 19:35)

ALBUM TÝDNE 42/2021

Halsey
If I Can't Have Love, I Want Power

V hudebním businessu není žádnou výjimkou, že debutové album interpreta je nejen tím nejúspěšnějším, ale taky tím nejlepším, které za svou kariéru nahraje. Halsey mezi ně ovšem nepatří. Její dosavadní tři desky byly sice skvělé, čtyřka "If I Can't Have Love, I Want Power" je ale jednoznačně ještě lepší.

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

So 06.11.
Paul Kalkbrenner (DE) (Forum Karlín, Praha)
Út 09.11.
Ota Balage (CZ) - Balage 60 (O2 Universum, Praha)
Út 30.11.
Tata Bojs (O2 Universum, Praha)
Pá 10.12.
The Hives (SWE) (Lucerna Music Bar, Praha)
Pá 31.12.
Rage Against The Machine (USA) (O2 Arena, Praha)
Pá 28.01.
Ozzy Osbourne (UK) + Judas Priest (UK) (O2 Arena, Praha)
Pá 28.01.
Kaleo (ISL) + Belle MT (UK) (Forum Karlín, Praha)
Út 01.02.
The Lumineers (US) (Tipsport Arena, Praha)
So 05.02.
BirdPen (UK) (Futurum Music Bar, Praha)
Út 08.02.
nothing,nowhere. (US) + guccihighwaters (US) / Sulliii (UK) (Lucerna Music Bar, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Coldplay Adele Kryštof Lady Gaga Ewa Farna AC/DC Rihanna Karel Gott Madonna BTS Metallica Ed Sheeran Billie Eilish Beyoncé Jelen Dua Lipa Ozzy Osbourne Vladimír Mišík Mirai The Cure
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2021 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver
Zavřít reklamu