Televizní seriál "Bazén" se měl stát další nekonečnou sérií typu komerčně úspěšných "Rodinných pout". I přes slušné herecké obsazení (B. Polívka, J. Štěpnička, A. Goldflam, J. Smutná, O. Vízner, K. Fialová, P. Čtvrtníček a další) zřejmě neměl takový ohlas, jaký si tvůrci představovali, takže bylo nakonec odvysíláno jen pár dílů. Jedním z motivů příběhu byla i parta kluků, majících (údajně rockovou) kapelu, která v rámci děje odehraje i některé své písně. Jejich největší "hit" pak byl i seriálovou znělkou. V době zpeněžování čehokoliv tedy bylo jen otázkou času, kdy tento materiál vyjde na samostatném CD. To je ovšem překvapivě prezentováno jako sólový počin Jakuba Prachaře, který zatím žije spíše ze slavného hereckého jména než ze svých profesních výkonů a který je navíc ve fiktivní seriálové skupině 5 & Pool jen trpěným členem do počtu, oním pátým kolem u vozu.

Nebýt zaštítění seriálem, nestála by deska prakticky za zmínku. Řemeslně dobře zpracované, ale téměř jakýkoliv nápad postrádající písničky samy o sobě ve valné většině neobstojí. Upřímně řečeno, i ty, které v seriálu zazněly, byly spíše jen pouhou výplní. Je z nich cítit macha, zautomatizovaný přístup za účelem výdělku, bez slyšitelné stopy zaujetí. V baladicky pomalých prosakuje sentiment a unylost po litrech, v těch rychlejších zas pózy a image drsňáků oscilující mezi směšností a trapností. A jestliže po hudební stránce se jedná o vcelku nenáročné, avšak jako kulisu akceptovatelné pop-rockové popěvky, jejichž hlavním společným jmenovatelem je neurazit žádnou z potenciálních diváckých kategorií, textově jde o tragédii. Intelekt, který uspokojí podobné banální říkánky, bych nerad potkal.

Jak už bylo řečeno, kapela je fiktivní, autorsky za celým projektem ve skutečnosti stojí hlavně kytarista Anny K Jiří Janouch, leader kapely Prohrála v kartách Filip Horáček a duo z Chinaski Táborský/Grohman. Na jednu stranu to napovídá, kudy se žánrově deska ubírá, na druhou je evidentní, že povedenější autorské kousky si pánové ponechali pro srdečnější projekty v šuplíku. Sám Prachař, ač na bookletu vyfocen s kytarou, tu jen zpívá, a to naprosto tuctově a nevýrazně.

Příznivci "bezva kapelek", vyznávající nevázaný humor ("Tak jedem, buzíci..."), "pohodičku", "prima písničky" a "letní atmošku" si mohou podat ruce s pubescentními děvčátky, která se zhlédla v seriálových hrdinech (kteří jsou samozřejmě až na zadaného pivaře "cool a sexy"). A společně se pak vydat vstříc za bazén zapadajícímu slunci a tam se přičinit za hudebního doprovodu této desky o zvýšení natality. Ostatním doporučuji pohov a v letním horku dát v rámci duševního zdraví raději přednost bazénu zcela realistickému.