Nejlepší český výběr? Dost možná ano

11.05.2006 05:00 - Tomáš Parkan | foto: facebook interpreta

Lenka Filipová - jméno, které není nutné představovat. Na české, ale také na evropské hudební scéně tato zpěvačka, kytaristka, skladatelka, krásná a snad nestárnoucí dáma působí již od roku 1981. Pětadvacet let, to je už skoro nejvyšší čas na pořádnou rekapitulaci. Výběr "The Best Of" se toho ujal naprosto excelentně.
9/10

Lenka Filipová - The Best Of

Skladby: CD1 - Entertainer, Zamilovaná, Časně ráno, Quo vadis, Mosty, Věnování, Prý se tomu říká láska, Dopis na polštář, V pondělí ráno, Obyčejná slůvka, Bravo pane Stress, Ať žije show, Za všechno může čas, Sluneční vítr, Hotelové zrcadlo, Práh bolestivosti, Dobrý bůh to ví, Baccardi, Crazy love, Soukromí, Prší, Přátelé / CD2 - Girolamo Frescobaldi - Aria con variazioni, J. S. Bach - Fuga A MOLL BVW 1000, Gaspar Sanz - Canarios, Ruiz Pipó - Canzion y danza, Francisco Tarrega - Recuerdos de la Alhambra, Antonio Vivaldi - Concerto in D, Antonio Vivaldi - Concerto in G, J. A. Losy - Partia in A MINOR, Mauro Giuliani - Sonata C DUR (3. věta), L. Filipová - Pocit 258, L. Filipová - Pocit 259, Lidová - Rajneráček, Lidová - Aby nás pán bůh miloval, Lidová - Široký hluboký, Lidová - Lásko, bože lásko, Lidová - Loučení, loučení, Irská lidová - Oidhche mhath leibh, Thomas Albinoni - Adagio
Celkový čas: 79:44 + 74:54
Vydavatel: Universal
Opravdu není moc umělců, které by rok 1989 nijak nepoznamenal. Pro většinu z nich znamenala sametová revoluce značnou ztrátu popularity, jejich desky, které se dříve prodávaly po desetitisících, těžko dosahovaly alespoň tisícových prodejů a co hlavně - málo je těch, jejichž hudba zůstala aktuální až do dnešních let. Jedním z umělců, kterým se podařilo všechno toto přestát, je bezesporu Lenka Filipová, kterou opravdu není nutné představovat. Jak psal před lety kolega Parikrupa v recenzi na "Tisíc způsobů jak zabít lásku", Lenka Filipová vždy patřila k té vkusnější a inteligentnější části českých zpěvaček, a toto tvrzení mírou přímo vrchovatou dokazuje i na výběru "The Best Of", který je prvním za její dvacet pět let trvající kariéru.

Vzhledem k časovému období, které bylo nutné zrekapitulovat, a také díky šířce hudebního záběru Lenky Filipové by se těžko dalo vše nacpat pouze na jeden stříbrný kotouček. Byly k tomu tedy potřeba dva a oba jsou zaplněny prakticky až po poslední drážku. Vše je zabaleno v krásném digipacku, jenž i po vizuální stránce slibuje tu nejvyšší kvalitu.

Skladby na obou discích jsou rozděleny víceméně tématicky. První CD zastihuje Lenku Filipovou v její asi nejznámější formě, tedy Lenku Filipovou - písničkářku, zpěvačku, skladatelku. Až na drobné výjimky jsou písničky řazeny pěkně chronologicky a je až neuvěřitelné, když si člověk uvědomí, že například duet "Mosty" s Karlem Zichem má za sebou už celé čtvrtstoletí své existence. To samé by se dalo napsat i o stále skvělé "Zamilované", jíž začíná neuvěřitelná palba hitů, které jsou stále k slyšení v českém éteru. Hluboké zářezy v české hudební historii jako "Prý se tomu říká láska", "Za všechno může čas", "Věnování" nebo "Dobrý bůh to ví" doplňují ještě písničky, které nejsou tolik známé, ale dle slov Lenky Filipové se hodně líbily publiku na koncertech.

Druhý disk pak zachycuje Lenku Filipovou v trošku odlišné nicméně neodmyslitelné podobě s klasickou kytarou, kterou fanoušci znají především z desek "Concertino I a II". Zde pochopitelně nejde o výběr nějakých hitů, ale spíše o výběr samotné Lenky Filipové, a já věřím, že je to opravdu to best of. Mými osobními favority jsou oba Vivaldiho koncerty. Tyto klasické kousky dále doplňují dvě instrumentálky "Pocit 259" a "Pocit 258" ze stejnojmenné desky a stále to ještě není vše. Před osmi lety vydala Lenka Filipová také desku lidových písniček a některé z nich jsou k slyšení i na "The Best Of". Toto vše doplňují dva bonusy z loňského roku. Prvním z nich je "Oidhche mhath leibh" zpívaná keltsky a vzniklá ze spolupráce se skupinou Irish Dew. Lenka Filipová se zde objevuje v hodně netypické poloze, kde je zajímavé sledovat proplétání keltské hudby s klasickou koncertní kytarou. Pokud má tento výběr nějakou chybku na kráse, pak je to jednak opomenutí hitu "Jenom blázni se radujou" a hlavně druhý bonus, jímž je "Adagio" Thomase Albioniho. Možná jsem trošku zhýčkán a možná i zdeformován excelentní verzí belgické divy Lary Fabian, ale verze Lenky Filipové mi přijde opravdu zvláštní respektive hodně nepovedená.

Přes to, co jsem napsal v posledních větách, je "The Best Of" Lenky Filipové jedním z nejlepších výběrů, se kterými jsem přišel v Česku do styku. Navíc dokazuje, jak moc je její hudba nadčasová - i více jak dvacet let staré písničky si člověk rád poslechne třeba desetkrát za sebou. Není tedy divu, že tento titul už po čtyřech dnech prodeje obdržel zlatou desku. Má-li být "The Best Of" završením jedné hudební etapy Lenky Filipové, pak lze jí a české hudbě obecně jen přát, aby i nadále vydávala stále stejně kvalitní desky jako doposud.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY