Někdejší řízná kytarová formace z Prahy Slot&Shade se nedávno přejmenovala na The Slots a vydala debutovou desku nazvanou "BabyBox", z jejíhož poslechu je patrné, že kapela notně vyměkla. Na křtu v Akropoli to však nebylo vůbec znát a The Slots předvedli show, k níž se rozhodně stojí za to vrátit v našem reportu.
© Zdeněk Kotrba / musicserver.cz The Slots křest debutové desky "BabyBox" načasovali ideálně. Píše se o nich čím dál častěji, skladba "Minea" mohutně boduje v hitparádě Rádia Wave, a tak snad i proto pozvali jejího moderátora Richarda Krajča, aby se úterní oslavy v Akropoli aktivně zúčastnil. Ostatně přítomnost celebrity je dle mnohých rozumbradů základním předpokladem pro to, aby vůbec někdo na podobnou akci přišel. Tím dalším je propagace, s kterou už to tak slavné nebylo. Peněz je málo, plakáty jsem nepotkával,
web mají
The Slots hezký, ale hned na něm razí do očí školácké chyby jako skloňování křest bez křestu či vysloveně hloupě vypadající falešnopis typu
"zůčastnili", což minimálně vypovídá o tom, že moc návštěvníků a reflexe ty stránky zatím nemají. I proto jsem byl zvědav, jak se Akropole na tuto z pohledu
The Slots jistě zásadní akci, srovnatelnou s tím, když kapela ještě jako Slot&Shade předskakovala irským
The Frames, zaplní. A řeknu vám, dlouho to vypadalo, že se bude hrát tak pro pět a půl hudebního nadšence + chlapíka, co se v Akropoli věnuje merchandisingu, nosí černé triko s motivem "Heart Disku" od
Southpaw a lidi mu přezdívají Kornout. V 19:30, kdy mělo vše začít, sál prázdný, nikde žádné fronty, bar dole "zaplněn" jako průměrná vesnická putyka před tím, než dorazí chlapi z práce. Až s příchodem prvního z písničkářských předskokanů, Cannyho z Obří broskve, se nesmělá, rozptýlená skupinka jednotlivců začala proměňovat v hlouček a posléze shluk.
© Zdeněk Kotrba / musicserver.cz Canny na stoličce s kytarou předvedl tři písně, které by na mě patrně zapůsobily melancholicky, kdyby jedna z nich neužívala metafory o cigaretovém kouři, jenž mne, jakožto ortodoxního nekuřáka, na koncertech vždy spolehlivě prudí. Veškerá poetika, již zde jinak sympatický a pohodový autor popisoval, mi tedy byla asi tak blízko jak
Petr Kolář průměrnému návštěvníkovi festivalu v
Glastonbury. Čímž však chci vyjádřit jen distanci, nic víc. To s druhým supportérem Kubou Alexou jsem si už notoval podstatně směleji. Přestože i jeho set byl spíše ochutnávkového rozměru, zahrál a zazpíval své věci s plným nasazením. Při písních působil akčně, ve vsuvkách naopak až flegmaticky klidně. Zmínil třeba to, že má desku, ale že ji zase zapomněl doma, tak si ji dnes nikdo neposlechne. Trochu sebevědomí a ambicí, chlape! Máš na to. Oba muzikanti upozornili na hlavní protagonisty večera, třebaže ani jeden neřekl
The Slots, pokaždé byla řeč o Slot&Shade. A protože se tohle stalo i některým členům samotné kapely, je vidno, že název
The Slots zatím příliš zažitý není.
© Zdeněk Kotrba / musicserver.cz Křest se zpočátku nesl v duchu soundu skladeb z desky "BabyBox", který - přiznám se - mi přijde fádní, až bezpohlavní a nudný. Osobně nechápu, proč tahle kdysi odvázaná kytarová parta směřující kamsi k punku a grunge nahrála tuctový vydrnkávaný popík, kterému k jeho anglickým vzorům chybí výraznější aranžmá, melodie i zpěv. "BabyBox" mě opravdu nebaví, ale na druhou stranu si živě vybavuji, jak mě tahle formace bavila dřív naživo, což byl důvod, proč jsem se na křest do Akropole vypravil. A důvod, kterého jsem nakonec nelitoval.
The Slots totiž po úvodních "Stop" a "2 Ways" začali oživovat své kořeny, a když to v novince "Whatever" jaksepatří rozpálili, byl jsem maximálně rozjařen.
© Zdeněk Kotrba / musicserver.cz V polovině koncertu, který
The Slots dle jejich slov rozdělili na trochu měkčí a tvrdší, přišel na řadu očekávaný křest. Slova se nejdřív ujal nepřehlédnutelný kytarista Tomáš Vondráček, který - zmiňoval-li jsem tu v úvodu ony chybějící plakáty - je svou image na ně jako stavěný. Postupně představil kapelu i další babyboxové
V.I.P., mezi nimiž nechyběli vokalistky
Markéta Štechová a Míša Kovářová či producent Aleš Zenkl. Last, but not least, poslední se na pódiu objevil křtitel
Richard Krajčo, který "BabyBox" polil symbolicky kojeneckou vodou. Pak však se slovy, že kluci už jsou dospělí, vytáhl z igelitky i poctivou whisky a tímto svým alkoholovým darem se zasloužil o to, že pauzy mezi písněmi se začaly znatelně protahovat, což ostatně dobře naložení členové skupiny nijak netajili. Obzvláště při chuti byli frontman Erik Stevenson a basák i falešný ženský vokál v jedné osobě, Štěpán Drábek. Ten byl ve své intergenderové roli jako doma, tu někoho povalil na zem a všelijak kreativními pohyby mu "pomáhal", tu jen tak čeřil vodu a vzduch v nezakouřené Akropoli.
© Zdeněk Kotrba / musicserver.cz Především v druhé části večera to byla skvělá show a skladby, které na desce doslova chrápou (řeč je třeba o jinak bezpochyby hitové "Jesus"), se bleskově probudily a vybízely k pohybu.
The Slots neohromí zpěvem či nějakou progresivností, jejich síla je v rychlých věcech a uvolněné náladě, kterou dokážou s nakažlivou samozřejmostí přenést na všechny kolem. I proto mě křest jejich nudné desky ohromně bavil. I proto doufám, že na živo budou stále živí, a ne jako by je někdo uspal v baby boxu. Víc už se však kritických připomínek k albovému debutu zdržím, recenzovat ho totiž pro vás bude někdo jiný, a tak je dost možné, že i jeho názor bude docela jiný. Já za koncert dávám pomyslných 8/10. Well done, nice entertainment, guys!
Setlist koncertu (bez záruky):
Stop
2 Ways
Sorry hands
To Comprehend
Revolution
Life Is Real
Whatever
So You Think?
To Scream
pauza - křest
Minea
Hopeless
I'm Still Alone
Sugar
Still The Same
Jesus
Believe
Past
přídavky:
Future
Fate
The Slots, Palác Akropolis, Praha, 4.4.2006
Fotogalerie:
© Zdeněk Kotrba / musicserver.cz
© Zdeněk Kotrba / musicserver.cz
© Zdeněk Kotrba / musicserver.cz
© Zdeněk Kotrba / musicserver.cz
© Zdeněk Kotrba / musicserver.cz
© Zdeněk Kotrba / musicserver.cz
-
k doplnění (karbo.bloguje.cz, 10.04.2006 09:58) Reagovat
report je dobrej, ale chtěl by doplnit o nějaký ty techničtější věci.. čtete zde:
www.karbo.bloguje.cz/304944_item.php
-
Baby box (Petra, 11.04.2006 00:38) Reagovat
Vubec nechapu, jak muze nekdo takhle stirat tak dobrou desku. Leda tak blazen. Mar rada koncerty Slotu a na desce me prijdou jeste lepsi. Nap. Erik intonuje, rozumim co kdo hraje a tak. A rychly, tvrdci veci jsou tam taky i s dobrym zvukem, jen to na nich uplne nestoji, coz je pravda. Proste moc pekna deska.
-
ad Baby Box: (Ondřej Leinert, 11.04.2006 01:04) Reagovat
Milá Petro, fakt, že se něco někomu nelíbí, zatímco Tobě ano, nemusí ještě znamenat, že je blázen. Tu desku už mám nějaký čas a určitě bych kapelu, k níž jinak chovám jisté sympatie, za ni neplísnil, kdybych ji neměl naposlouchanou dostatečně na to, abych si o ní mohl utvořit určitý názor. Zvuk je dle mne dobrý možná v tom, že je čistý, jinak však bohužel plochý, jednoduchý, nevýrazný... Recenzi tu ale bude psát někdo jiný a třeba bude mít názor docela odlišný. I v tom je ten (nejen hudební) svět hezký, že není jednobarevný jako pyžamo, v němž jsem spal coby malý kluk:-)
-
Mily Ondreji (Petra, 11.04.2006 17:39) Reagovat
Chapu, ze se ti nemusi deska libit, ale ty jsi ji sejmul zpusobem, kterej bere dech. Nejsem zadna zaslepena fanynka, ale tohle me nadzvedlo. A jak ma tedy deska znit, vzdyt je na ni vsechno jako na koncertech, ale proste je to studiovka, cisci. Asi si meli pozvat harfenistu.
-
tak ještě:-) (Ondřej Leinert, 11.04.2006 18:31) Reagovat
Syrovější kytary, více poloh, výraznější přechody mezi písněni... nejsem tu od toho, abych skládal manuály, jak má moderní kytarová deska vypadat. Ale když si pustím třeba takové Kasabian, Yeah Yeah Yeahs, slyším hned, co všechno na téhle nahrávce chybí. Někdo řekne, že The Slots se při nahrávání asi spíš inspirovali takovými Coldplay, ale do toho mi zas chybí hutný klavír, smyčce, naléhavý projev zpěváka... Podle mě má "Baby Box" zbytečně ušlápnutý sound, tak možná na albu písničkáře, který okouzluje hlavně texty by to bylo OK, ale tady to jen "napomáhá" k šedivému průměru. A možná i proto, že mě to mrzí, říkám to drsněji, než by si kluci v kontextu tuzemské music zasloužili.