Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!

Horká bluesová noc

Vydáno: 21.06.2000 05:00 v sekci Naživo - Hynek Just

Vynechali jste poslední Blues Night v Lucerna Music Baru? Pak vězte, že na další byste chybět neměli! O té minulé si můžete přečíst alespoň v dnešní recenzi.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
hammondovy varhany
© My Dry Willow
V pořadí již šestá bluesová noc od roku 1998, organizující Bluesová asociace tentokrát vsadila na převážně mimopražské kapely, které staví na společném stylovém základě, a to převážně z bluesových cihel. Každá ze tří kapel se ke jedněm a těmže kořenům hlásí po svém, o to je pak zajímavější a rozmanitější ochutnávat různé druhy plodů vyrůstajících na jednom ohromném tisíckrát roubovaném a přešlechťovaném bluesovém keři.

Přes tristně malé zastoupení divácké části (snad, že bylo hezky a v době začátku ještě svítilo sluníčko) přiběhla asi půlhodinu po anoncovaném začátku první kapela – Lady I. & The Blues Birds (až z Litvínova). V Praze nehrají příliš často, díky výhodné zeměpisné poloze jejich rodiště vystupují převážně u sousedních Němců. Soudě dle věkového průměru, jedná se o těleso fungující již delší dobu, patrné je to i z očividné instrumentální vyhranosti a jistoty. Skupině dominuje vyšší blond zpěvačka (funguje jako jediný nestatický prvek), za ní se pod kloboučkem kření kytarista, v úplném pozadí je možné pozorovat bubeníka a baskytaristu, hrají v té nejjednodušší sestavě, ve které se dá elektrické blues provozovat. A také provozovalo. Jednoduchost, stylová čistota a věrnost žánru je pro Lady I. charakteristická. K blues (resp. ke směsici blues, boogie a rock’n‘rollu) se stavějí tou nejpřímější metodou, ke stylovým přesahům zde nedochází, což má samozřejmě své výhody (mají názor), současně ale riskují, že při delším poslechu můžou působit poněkud nečlenitě a utlumovat. Názory na kapelu se v publiku různily, já osobně jsem byl na místě potěšen, na samostatný koncert bych spíš nezašel a studiové nahrávky bych nevyhledával.

Před mírně zahřáté a o pár kousků rozrostlejší publikum předstoupila druhá kapela – českobudějovičtí rodáci My Dry Willow (chcete-li český ekvivalent – Mé Suché Vrbno - jméno inspirované stejnojmennou čtvrtí v ČB), mediálně o něco proslavenější skupina než předešlá (alespoň v počtu vydaných CD tento večer dominovala). Jak kytarista, zpěvák a frontman Vladimír Kaplan předeslal, slyšet bylo "trochu z blues, trochu z hard-core a trochu z psychadelie". Člověk, který byl co do výrazu kapely hned po frontmanovi nejnápadnější, byl v pozadí se za několik ohromných kvádrů a krychlí skrývající hammondkář Eda Hájek. Ty všechny přeměty kolem něj přestavují hammondovy originální varhany s příslušenstvím. Jeho zvukový přínos kapele je nepopiratelný a takřka určující, hlavně ale slyšet pravé hammondky jinak než z desky se dnešnímu divákovi poštěstí jen velmi výjimečně. Neobvyklé, leč zvukově velmi nápadité, je zařazení druhých kláves (Pavel Prechtl), které se s širokým rejstříkem tu více tu méně úchylných zvuků s hammondkami výtečně doplňují, poslední dva členy představuje basák Petr Hájek a bubeník Míra Čapek. Jednotlivé skladby dosahují většinou delších rozměrů (odhadem 10min. nebylo výjimkou), jejich větší část zabírají napůl improvizované, přesto stále živé a nenudící, instrumentální plochy, tu inklinující více k psychadelickým náladám, tu s poměrně ostrým a rockovějším nádechem. Hrají vlastní repertoir, zpívají anglicky, duchem a pojetím evokují nejvíce sedmdesátá léta; nemohl jsem se zbavit pocitu z jejich inspirace legendami typu Grateful Dead (hammondkové rejstříky), Deep Purple (stylové přesahy a rozsáhlé plochy), The Who (melodický zpěv a aranže) či Led Zeppelin (ve zpěvu ten Plant prostě slyšet je). Koneckonců, posuďte sami, vkládám typ na MP3 zdarma a legálně z prvních dvou CD My Dry Willow. Zážitek z jejich vystoupení byl pro mne o poznání intezivnější než po první kapele, před pódiem vznikl i malý kotlík, atmosféra v sále stoupla, poslední vystupující měli vybudované ideální podhoubí.

A nebyl jím nikdo jiný než ostřílení Blues Nightoví doyeni - blues-funk-soulová formace Žáha (jediní Pražáci). Co do dramaturgie večera byla nasazena na to nejvhodnější místo, neboť je kapelou, která svým energickým rytmickým projevem provokuje zejména k tanci (i po předchozích My Dry Willow, kteří diváky sytili převážně poslechovou stravou). Sám původ jednotlivých muzikantů svědčí o mnohém, do jisté míry předurčuje výsledný žánrový tvar skupiny. Služebně nejstaršími členy jsou Marek Hlavica (zpěv, harmonika, slide kytara, ideový ředitel) a Petr Jurkovič (kytara vlastní výroby, zpěv), jako jediní dva pozůstalí z bývalé ještě čistě bluesové Žáhy osmdesátých let, druhou kytaru ovládá a sem tam přizvukuje Miroslav Linhart (Yo-Yo Band), rytmiku tvoří dlouholetá dvojice Tomáše Makovského (bicí + zpěv) a Jáchyma Baška (baskytara + zpěv), oba z funkového Aeroplánu. Žáha kombinuje skladby vlastní s převzatými (nejčastěji James Brown či Beatles), kombinuje češtinu s angličtinou (tedy lépe angličtinu s češtinou, v mateřštině zpívá zřídkakdy), kombinuje soul, funky, blues, ani disco rytmy nejsou výjimkou. A právě souhra těchto okolností (rozuměj souhra jinak žánrově vyhranějných osobností) dodává Žáze pestrý a nápaditý výraz a současně zaručuje členitý a nestereotypní průběh vystoupení. Koneckonců, myslím, že nebude trvat dlouho a Žáha prorazí do povědomí mnohem širších vrstev hudebního publika, neboť i profesionální i výrazové předpoklady jí k tomu rozhodně nechybí.

Celkový dojem z večera byl pro mne nad očekávání příjemný, jak už jsem jednou zmínil, pořadí kapel bylo zvoleno více než vhodně. Celá Blues Night exponenciálně gradovala, tak, že jsem ani v samém zápalu pro poslech a tanec nepostřehl, že poslední přídavek byl dohráván někdy před druhou hodinou ranní. A bylo vidět, že těch pár fanoušků, kteří ten večer do Lucena Baru přišli, bylo pár věrných a skalních, neboť i oni vydrželi do konce. Rovněž doufám, že na příští Blues Night se nás sejde víc, že přibyde těch, kteří z večera budou odcházet překvapeni a zaraženi z faktu, že stále ještě (nebo opět a znovu) BLUES IS NOT DEAD!

Pro bližší a vždy aktuální informace kontaktujte oficiální stránku pořádající Bluesové asociace, o Žáze i My Dry Willow (tam i s videopříspěvkem) se dovíte víc na stránkách zastupující agentury Joesgarage.

Blues Night: Lady I & The Blues Birds, My Dry Willow, Žáha. Lucerna Music Bar, 14.6.2000

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Mirai - Arigató 7/10
Recenze: Mirai přinášejí na "Arigató" svěží, dospělejší zvuk Že Mirai zkrátka umějí skládat dobré písničky, víme už z debutu "Konnichiwa". Snaha zalíbit se každou skladbou ale byla trochu na škodu. Právě tomu jako by se kapela na dvojce "Arigató" chtěla vyhnout. Vytvořila povedenou, hravou... čtěte zde
Vydáno: 12.10.2019 10:00 v sekci Recenze
11
Petr Fiala (Mňága a Žďorp) - Mám nárok na melancholické skuhrání
Rozhovory: Petr Fiala (Mňága a Žďorp) - Mám nárok na melancholické skuhrání Mňága a Žďorp vydává již čtrnácté album "Třecí plochy". Dvanáct nových písní přináší staré dobré smutnoveselí, na které jsou fanoušci zvyklí. "Smutný, depresivní písničky se píšou daleko líp, je to primitivní emoce,... čtěte zde
Vydáno: 11.10.2019 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
4
Pixies, Blood Red Shoes, Forum Karlín, Praha, 8.10.2019
Naživo: Dvojkoncert Pixies a Blood Red Shoes potěšil i naštval Alternativní rockeři z Bostonu se od svého návratu na scénu v roce 2004 skoro nezastavili. Co začalo jako opatrné zveřejňování EPček s pár písničkami, se proměnilo ve výbornou regulérní řadovku "Indie Cindy", na kterou navázaly... čtěte zde
Vydáno: 10.10.2019 08:46 v sekci Naživo
14
Vladimír "Guma" Kulhánek 75 & hosté, Lucerna Music Bar, Praha, 8.10.2019
Naživo: Oslava pětasedmdesátin Vladimíra "Gumy" Kulhánka byla přehlídkou hudebních legend Tak tu máme dalšího oslavence. Tentokrát o něco méně nápadného, než byl nedávno kytarista Luboš Andršt, avšak neméně podstatného. Baskytarista Vladimír "Guma" Kulhánek před časem oslavil pětasedmdesát let, koncert na oslavu... čtěte zde
Vydáno: 09.10.2019 21:04 v sekci Naživo
1
Pohled do českých hitparád - 39. týden 2019
Karel Gott promluvil do českého žebříčku s patnácti alby, zvítězil s výběrem osmdesáti největších hitů Nové vítěze registruje český albový i singlový žebříček. Zatímco v rádiích se prvenství dočkal JP Cooper se "Sing It With Me", v prodejnách a digitálních servisech nenašel rovnocenného soupeře Karel Gott. V první stovce má... čtěte zde
Vydáno: 09.10.2019 10:00 v sekci Novinky | České hitparády
1
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Recenze: Políbit rytmus nestačí (29.09.2006 05:00)
- Žáha byla nucena přestěhovat web (08.02.2005 10:58)
- Naživo: Funkový parní válec jménem James Brown přejel Prahu (06.09.2004 08:13)
- Před Jamesem Brownem zahrají Žáha a Gulo čar (28.08.2004 11:21)
- Rozhovory: Žáha - Žádná masturbace před videem, ale opravdový sex! (03.05.2002 05:00)
- Naživo: Soul Machine projela do televize (25.03.2002 12:00)
- Recenze: Soul Machine delikátní i v konzervě (24.03.2002 11:04)
- Naživo: Soul Machine protrhla startovní pásku (13.10.2001 08:42)
- Pojďte ve středu 10. října na Soul Machine Night s kapelou Žáha (07.10.2001 23:20)
- Naživo: My Dry Willow - VIP večírek pro fajnšmekry (26.07.2001 05:00)

ALBUM TÝDNE 40/2019

Temples
Hot Motion

Anglické trio Temples o sobě doposud dalo vědět dvěma nahrávkami, které však ani přes své kvality nedokázaly prorazit do širšího povědomí rockového světa. Singly předcházející vydání třetí studiovky ovšem způsobily rozruch, a rázem je z "Hot Motion" žhavý kandidát na překvapení roku.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

St 16.10.
Chromatics (USA) (MeetFactory, Praha)
St 16.10.
Heather Nova (UK) (Lucerna Music Bar, Praha)
Čt 17.10.
Charlie Cunningham (UK) (Roxy/NoD, Praha)
Čt 17.10.
Hilltop Hoods (AUS) + Mojo Juju (Lucerna Music Bar, Praha)
So 19.10.
Allah-Las (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
So 19.10.
Tourist (UK) (Café V lese, Praha)
Po 21.10.
Lucky Chops (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
Út 22.10.
Richard Müller, Michael Kocáb a Ondřej Soukup (Forum Karlín, Praha)
St 23.10.
BE27: Tangerine Dream (DE) (Roxy, Praha)
St 23.10.
Ghost-Note (USA) (Metro Music Bar, Brno)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Karel Gott Kryštof Metallica Lady Gaga The Cure Coldplay Rihanna Adele Beyoncé Sia Madonna Ewa Farna Lana Del Rey AC/DC Ed Sheeran Jonas Blue Ready Kirken Vladimír Mišík Linkin Park Armand Van Helden
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2019 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver