Tvoříme hudbu na počítači (1)

26.06.2000 05:00 - Petr Novotný | foto: facebook interpreta

V prvním díle nového seriálu o tvorbě hudby na počítači si něco povíme o jednom z mnoha způsobů, jak popustit uzdu své kreativitě - trackingu. Pokud tedy máte chuť začít své hudební myšlenky vyjadřovat prostřednictvím počítače, vzhůru do čtení.
Realizovat se v kompozici hudby lze na počítači několika způsoby. Jedním z nejpopulárnějších postupů mezi začínajícími a amatérskými hudebníky je tzv. trackovaná hudba. Její prvopočátky můžeme vystopovat už v 80. letech, tehdy se poprvé na počítačích Amiga objevil pojem hudební modul (tzv. MOD).

mad tracker
© Dysmusax
Hudební moduly se tvoří v programech nazývaných "trackery", obvykle to mají i v samotném názvu. Jednou z největších výhod tohoto softwaru je fakt, že se ve většině případů jedná o freeware (= je zcela zdarma) či o funkčně neomezený shareware. Mezi nejrozšířenější a nejkvalitnější trackery patří "FastTracker 2" od švédské programátorské skupiny Triton Prod. a "Impulse Tracker" od Australana Jeffreyho Lima. Oba programy jsou určeny pro systém DOS, ale při troše štěstí je rozeběhnete i pod Windows. V současné době existují trackery pracující pod Windows, které plně využívají jejich možností. Z řady průměrných programů zcela vybočují Mad Tracker a především Mod Plug Tracker, kterému dozajista paří v oblasti trackingu budoucnost. Nesmíme zapomenout ani na právě připravovanou novou verzi Impulse Trackera, kterou vyvíjí český tým Unreal. Podle dostupných informací by to mohl být právě Impulse Tracker 3, který posune trackovanou hudbu o další krok blíž k profesionálnímu zvuku.

Samotná editace trackované hudby je velmi jednoduchá a vyžaduje od uživatele pouze minimální znalost hudební teorie. Zápis not se provádí do sloupců nazývaných tracky (odtud už je jen kousek k označení "tracker"). Maximální možný počet tracků se obvykle rovná počtu dostupných kanálů. Počet kanálů udává množství jednotlivých zvuků, které je daný program schopen současně přehrát v jednom okamžiku. V prvopočátcích trackingu se jednalo pouze o 4-kanálový zvuk, dnešním standardem je 32 fyzických kanálů. Některé trackery (Impulse Tracker) umožňují využití virtuálních kanálů. Tak můžete docílit až 256 tracků, a s tím už se dá něco dělat. Základem zvuku je tzv. sampl, což je zvukový vzorek nástroje. Starší programy zvládly vzorky o kvalitě pouhých 8mi bitů a celkové velikosti maximálně 64 kb. Rozlišení 8bitů už samo o sobě nezávisle na frekvenci vzorku znamená poměrně značný šum. Na druhou stranu je však výsledný hudební modul, co do velikosti, poměrně malý. Průměrná velikost souboru se může pohybovat kolem 500 kb, ve zvláštním stylu tvorby tzv. chip tune music se délka modulu počítá v několika málo kilobytech. Ale zpět k editaci hudby. Noty se do tracků mohou vkládat přes připojenou midi klaviaturu nebo přímo z klávesnice vašeho pc. Tracker je schopen přeměnit zdánlivě nepoužitelnou pc klávesnici v celkem solidní 2-oktávovou klaviaturu. Téměř všechny programy mají funkci zápisu not přímo v reálném čase. Pro hraní akordů je většina trackerů obohacena o funkci multikanálového zápisu. Obvykle se totiž při stisku více kláves zapíše pouze jedna nota (první stisknutá), při multikanálovém nahrávání se do předem označených kanálů (tracků) zaznamenají všechny právě stisknuté klávesy (noty). U jednotlivých not je možné definovat jak samotnou výšku, tak různé efekty. Každý track se skládá z několika dalších sloupečků, do kterých se zapisuje výška tónu, číslo nástroje, hlasitost a v neposlední řadě všemožné efekty. Základními typy efektů jsou portamento, arpeggio, ladění, umístění ve stereu, hlasitost, delay (prodloužení začátku hraní noty), tremolo, vibrato či sample off-set (přehrání samplu až od určitého místa v kilobytech). Každý tracker má i své speciální efekty jako např. sourround u Impulse Trackera. Data notového zápisu jsou dále uspořádána do tzv. paternů, což jsou jednotlivé fragmenty skladby o prakticky libovolném počtu taktů. Hudební dílo se pak tvoří poskládáním paternů do smysluplného pořadí, přičemž se jednotlivé paterny mohou opakovat (obvyklé u repetitivní hudby).

Nedílnou součástí každého programu pro trackovanou hudbu je editor nástrojů, tzv. Instrument-Editor. V něm se ze zvukového vzorku (samplu) dále upravují vlastnosti nástroje. Profil výsledného zvuku je samozřejmě závislý na samotném samplu. V editoru nástroje lze definovat tzv. panning obálky, tedy umístění zvuku ve stereu. To lze zajistit buď fixní hodnotou nebo pomocí grafických křivek. Stejnou charakteristiku lze navolit i v případě hlasitostních obálek. Některé programy mají již přednastaveny presety nejužívanějších grafických křivek. V programu FastTracker 2 si může uživatel např. pravým tlačítkem myši ukládat svá vlastní nastavení. U nástroje lze dále nastavit hodnoty pro mikroladění, vibrato či dozvuk. Z jednoho samplu je možné vytvořit několik samostatných nástrojů a každému přiřadit rozložení na klávesnici. Programy jako Mad Tracker umožňují k nástroji připojit jeden či několik fx efektů. Procesorování těchto efektů v reálném čase je sice náročné na hardware počítače (především na zvukovou kartu), ale docílíte tak obohacení skladby o moderní zvuk. Mad Tracker nabízí efekty jako flange, reverb, distortion nebo oscilátory.

mod plug tracker
© Dysmusax
Instrumenty vycházejí ze zvukových vzorků, které se upravují v části trackera zvané Sample-Editor. Některé trackery nabízejí pouze omezené možnosti editace, jiné svými schopnostmi předčí i mnohé samostatné programy pro práci se samply. Velmi kvalitní editor samplů je implementován ve FastTrackeru a v Mod Plug Trackeru. U vzorků je možno měnit hlasitost, rozlišení (8/16 bitů), frekvenci nebo definovat typ zasmyčkování samplu. Mnohdy nechybí funkce pro zpětné přehrávání (reverse) zvukového vzorku. Obecně používanými formáty samplů jsou .wav, .smp, .raw a .iff. Nové 32bitové trackery, jako např. Mod Plug Tracker, jsou schopny přijmout naprostou většinu zvukových formátů. Za zmínku stojí XI (FastTracker instrument), ITS (Impulse Tracker instrument), S3I (Scream Tracker instrument), PAT, SND nebo 8SVX. Nyní se již jen čeká, který program bude jako první podporovat formáty mp3 a vgf.

Popularita hudebních modulů spočívá především ve snadné dostupnosti programů pro jejich tvorbu a ve velkých možnostech užití takto vytvořené hudby. Moduly pro svou malou velikost nacházejí uplatnění jako doprovodná hudba u her nebo v demo-prezentacích. Navíc není pro přehrání modulu nezbytně nutný editační program. Většina zvukových přehrávačů disponuje podporou všech formátů hudebních modulů (xm, mod, it, s3m, stm, mt2 atd.). Mnohé dnešní trackery nabízejí i rendering skladby přímo do oblíbeného formátu mp3 nebo do formátu wav, který lze dále zpracovat.

A nakonec nějaké odkazy.

Impulse Tracker 3.

Mod Plug Tracker.

FastTracker.

Emuzika - elektronická hudba na PC.

Další díl tohoto seriálu očekávejte za 14 dnů.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY