Slušně natlakovaný papiňák

18.03.2006 13:00 - Tomáš Tenkrát | foto: facebook interpreta

Cocotte Minute. Po dobrém debutu s názvem "Czeko" přicházejí ostří hoši ze Žižkova s nástupcem. Příhodně nazvaným "Proti sobě". Jedná se o desku slušnou a svému dva roky starému bratříčkovi rozhodně ostudu neudělá. Pokud máte rádi třaskavé kytary, mužné vokály, drsné texty a chlapáctví, budete spokojeni.
7/10

Cocotte Minute - Proti sobě

Skladby: Bratře nedovol, Kopem!, Další ráno, Štěstí, Drž se mě, Fí_zlý dítě, Hlad na z hvězdy prach, Poď se mnou, Ty mi to dáš, Mělkej hrob, Generace polosmradů, Intro, Můj čas, Outro
Celkový čas: 40:06
Vydavatel: EMI
Cocotte Minute za minulý rok docela slušně vzrostla popularita. Jejich prvotina "Czeko" znamenala čerstvý vítr do zatuchlosti českého nu-metalu. Spojením až agresivních textů s patřičně ostrým kytarovým podkladem a dostatečně hrubým hlasem Martina Zellera vznikla nebezpečně silná zbraň. Zejména pak na koncertech. Utekly dva roky a už u nás prakticky nemají v tomto žánru konkurenci. Na vavřínech ale rozhodně neusnuli. Koncertně jsou více než čilí a před sebou právě držím jejich druhý počin s názvem "Proti sobě". Kluci zůstali stále drsní až za roh, neubrali z drsnosti kytarových riffů ani z temnosti textů opět okořeněných pořádnou porcí sarkasmu.

"Proti sobě" je nástupcem "Czeka" se vším všudy. Kokoti se drží svého kopyta a úspěšně pokračují tam, kde skončili. Snad jen trochu ubrali v rapovaných fázích. Martinu Zellerovi se nedostává prostoru pro jeho typicky rychlé mletí slov v neuvěřitelném tempu. Pasáže s diktováním a bublající rytmikou v zádech tak chybí. Na druhou stranu Zeller vyspěl textařsky. Sice je pořád hlavním tématem tenhle zkaženej a zaprděnej svět plnej debilů, ale je znát větší nadhled a pro Cocotte Minute není problémem na chvíli zvážnět, třeba v písni o "Štěstí". Jinak mně osobně přijde, že texty více sedí a v potřebné chvíli jsou správně úderné. Na rozdíl od debutového počinu tady naleznete méně songů, které vám hned vlezou pod kůži. Sílu "Proti sobě" poznáte až ve chvíli, kdy si budete moci s Zellerem něco zazpívat. Až po dostatečném naposlouchání.

Už nejsou tak přímočaří jako na "Czeku". Možná je to dobře. Něco ve stylu "L.A." nebo "Co s načatým večerem" tady nehledejte. Zase deska prakticky nemá výrazně slabý moment, je vyrovnaná. Nejlepšími kousky jsou asi typická kokoťárna "Další ráno", koncertní silou perfektně nabitá "Poď se mnou" nebo vtipná a odpočinková "Ty mi to dáš". Jednoznačně nejlepší peckou se pak stává "Generace polosmradů". Vlezlá, ostrá jako právě nabroušená břitva a opatřená výstižným textem, kde se v refrénu zpívá: "My jsme ta parta polosmradů, harantů bez příkladů. My jsme, my jsme zmetci ze sídliště, socky bez bydliště...". Taky při ní vidíte ten rozskákaný a rozeřvaný kotel na koncertě? Nabízí se inspirace Limp Bizkit a jejich "My Generation". Možná se Martin Zeller od Freda Dursta nechal lehce poučit, obě totiž staví na rozbíjejícím refrénu. Možná pak trochu zbytečnou sranda skladbou je "Můj čas". Ano, nemýlíte se, jedná se o coververzi úvodní písně ze seriálu "Sanitka", kterou složili Bratři Ormové. Samozřejmě je svérázně pojatá a v nu-metalovém hábitu.

Cocotte Minute rozhodně nenatočili slabé album. V celkovém kontextu bych hodnotil "Proti sobě" o fous lépe, než jeho předchůdce. Sice neboří hranice, trochu přitvrdili a ubrali na elektronice, ale výsledný produkt stojí za to. Dlouho jsem váhal mezi sedmičkou a osmičkou. Nakonec to padlo na sedmičku, protože až o takový skvost se nejedná a fanoušci nu-metalu si jistě ten bod navíc rádi přičtou.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY