Radar je nová rubrika musicserveru, ve které vám vždy s přibližně měsíční periodicitou představíme pět žhavých hudebních objevů, kapel či sólistů, kteří mají mají nakročeno k hudební slávě. Zatím jsme o nich věděli jen my, dnes o nich budete vědět i vy, zítra nebo pozítří o nich budou psát ostatní. Cesty hudebního byznysu jsou samozřejmě nevyzpytatelné a odhadovat úspěch jedné či druhé kapely je podobné věštění z vnitřností krocana. Abyste věděli, jestli jsme se trefili, nebo naopak minuli, budeme v každém dalším díle zveřejňovat také další osudy kapel objevených v předchozích Radarech.

Mystery Jets - Pop nové dimenze
web / myspace / audio&video

Může být kapela opravdu tak dobrá, jak tvrdí články hudebních magazínů? Málokdy, speciálně pokud jsou novináři podplacení. A vůbec, můžete věřit britským hudebním publicistům, kteří před dvěma lety oslavovali Keane? Mystery Jets snad vrátí ztracenou důvěru ve vyhledávače talentů, protože oni opravdu zní tak dobře, jak všichni tvrdí. Partička pocházející z ostrova Eel Pie na Temži, starého to svatostánku rockových psychedeliků, spojuje silné písně s velkým popovým nábojem a excentrickými aranžemi. Není to žádná divočina, ale velmi chytrý indie rock. "Divní? My?", popírají v profilu deníku The Guardian. Mystery Jets se pyšní nevídaným rytmickým dvojtaktem otce a syna, ten druhý - bubeník Blaine - je zároveň i zpěvákem, ovšem v polovině písní zpívá kytarista William. Musím dodávat, že je to opravdu smrtící kombinace? Debutovali "Eel Pie Island EP" a singlem "Zoo Time". Pak si je vyhlídli na 679 Recordings a na progresivním indie labelu už vydávali regulérní singly. Dva z nich prorazily i do spodních pater britské Top 50. Nedávno vyšlo jejich debutové album "Making Dens", které shrnuje singlové nahrávky, leč podle rozhovorů kapela už známé skladby nahrála znovu. Osobně se moc těším, co na debut Mystery Jets budou v UK říkat, protože podle mého mají velké předpoklady stát se hvězdami. A teď mám na mysli hvězdy, které netlačí firmy, ale které se tlačí samy.

Přesvědčí vás: "You Can't Fool Me Denis" (video)
Zní jako: The Coral, The Mars Volta

---

Serena Maneesh - Jimi Hendrix není mrtev, bydlí v Norsku
web / myspace / audio&video

Přísun kvalitní hudby z Norska neutuchá. Kapela Serena Maneesh ale není z Bergenu, nýbrž z Osla a nemají nic společného s elektronikou. Hrají originálně pojatý rock s dostatkem invence a odvahy k netradičním postupům. Mají všechno - silné melodie, syrový přístup garážových kapel i originální hlukové vložky. Mimochodem, svoje koncerty začínají dvacetiminutovým intrem, které se skládá z hlukových vazeb kytarových ozvěn. V čele stojí hudební inovátor Emil Nikolaisen, který vzezřením připomíná notorického obdivovatele Jimiho Hendrixe. Mikrofon s ním sdílí zpěvačka Lina Holmström, v kapele je i Emilova nevlastní sestra a další členové, jejichž počet se ale mění. Loni v srpnu vydali první album u norského lablelu Honey Milk Records a stali se miláčky norské indie scény. Pak si jich všimli v americkém internetovém magazínu Pitchfork a začali o nich psát oslavné články, přidal se i další, tentokrát britský, magazín Drowned In Sound, který vydal jejich singl "Drain Cosmetics" na svém digitálním labelu. Kapela jela turné s Dandy Warhols a získala nominaci na norské ceny Grammy. Momentálně se jedná o tom, že by album vyšlo i ve zbytku Evropy a kapela mohla začít šířit slávu norského rocku do světa.

Přesvědčí vás: "Drain Cosmetics" (audiostream)
Zní jako: Primal Scream, Queens Of The Stone Age

---

iForward, Russia! - Sourozenci s energií
web / myspace / audio&video

Kapely ze severní Anglie jsou teď v kurzu a tahle může být další. Kvarteto iForward, Russia! je z Leedsu, jsou spolu dva roky a jádro tvoří sourozenecká dvojice - kytarista Whiskas a bubenice Katie. Hrají progresivní a výbušný punk-funk. Nemají v oblibě nazývat své písně jmény a dávají jim jen čísla. První oficiálně vydaným trackem byl "Nine", který vyšel loni v dubnu na společném singlu s kapelou This Et Al pod značkou labelu Dance To The Radio, kterému šéfuje právě Whiskas. Na stejné značce vydávají i kapely The Sunshine Underground či iLiKETRAiNs, o kterých bude určitě ještě hodně slyšet. Singlový debut uchvátil Stevea Lamacqa z BBC, který ji začal hojně protáčet ve svých pořadech. Druhý singl "Thirteen" vyšel v srpnu, třetí "Twelve" pak v lednu. To už měli za sebou turné s Editors a pomalu mířili do studia. "Necítíme žádný tlak, nemáme žádný nahrávací plán, můžeme si dělat, co chceme", řekl Whiskas v rozhovoru pro časopis Fact. Žhavě očekávané debutové album je v tuto chvíli už dokončené, vyjít by mělo v půlce května.

Přesvědčí vás: "Thirteen" (mp3)
Zní jako: Bloc Party, The Futureheads

---

Jamie T - Are you crazy enough?
web / myspace / audio&video

Spojit punk, reggae a rap v jeden hudební žánr nemá problém Jamie T z londýnského Wimbledonu. "Tenhle chlapík definuje hudební žánr "ostatní"," napsali o něm v jedněch britských novinách a Jamie si dává záležet, aby nezapadal do žádné hudební škatulky. Naživo vystupuje jen s basovou kytarou a jeho vystoupení jsou prý podobná bláznivým performacím našeho Xaviera Baumaxy. Prostě zase jeden písničkář, pro kterého je originalita všechno. Možná si řeknete: "Nějaká ujetost", ale tenhle chlápek má v kapse smlouvu s velkou firmou Virgin a ti obyčejně nepodepisují kdejakého učně s kytarou. Jamie T právě debutuje s EP "Betty & The Selfish Sons", které vychází případně také ve formátu dvoupísňového singlu "Salvador"/"Living With Betty", a je třeba říci, že na EP dokazuje, jak svoje hudební zběsilosti dokáže vtisknout do formátu písně, která se dá poslouchat i mimo kokainový rauš. Pro real fans ještě vydává mixtapes "Panic Disco Prevention".

Přesvědčí vás: "Salvador" (video)
Zní (skoro) jako: Roots Manuva, Beck

---

Boy Kill Boy - Nechte nás naživu
web / myspace / audio&video

Berte to jako klišé, ale při poslechu Boy Kill Boy těžko zůstanete sedět v klidu. Jestli jste slyšeli "Back Again", víte, že v nich něco musí být. Takových kapel se po Londýně potulují stovky, ale Boy Kill Boy míří výš než do zaplivaných klubů jako předkapela Oasis. Čtyři kluci z východního Londýna mají za sebou obdiv lidí z NME a Radia 1 (co víc si kapela může přát!) a před sebou patrně velmi světlou budoucnost. Vtipálci v New Musical Express je popsali jako "The Smiths, kteří se dělí o extázi s Hard-Fi na záchodcích klubu Hacienda," ale nenapsali už, že z nich sálá radost z čistých rockových melodií. Uchvátili v Readingu, úspěšně předskakovali Hard-Fi a NME je chystá v květnu na obálku. Loni debutovali dvěma singly "Suzie" a "Civil Sinna" na labelu Fierce Panda, než je objevil podstatně silnější strýček Vertigo Records. "Back Again" byl jejich první velký singl, který v únoru bodoval i v Top 30 britského žebříčku. Nové vydání singl "Suzie" přijde na řadu 8. května a debutové album konečně 22. května. Natáčí ho s Johnem Cornfieldem (Razorlight, Muse, Supergrass). Čekejte velkou událost.

Přesvědčí vás: "Back Again" (video)
Zní jako: The Bravery, The Killers

---