shop.musicserver.cz

Pluto se blíží naší planetě

Vydáno: 14.06.2000 05:00 v sekci Naživo - Hynek Just | foto: facebook interpreta

Kapela Pluto, ve které hraje známý Pavel Fajt, vystoupila nedávno v pražském klubu Delta. Večer to byl zajímavý a plný nevšední hudby. S naší recenzí jej alespoň částečně můžete prožít také.

Pluto, Delta 1997
© Pluto, Delta 1997
Pluto - dříve nazývané Pavel Fajt & Pluto, kapela zpočátku cílená převážně k příznivcům alternativních projektů Pavla Fajta a vnímaná pouze jako jako jeden z dalších. Těžko odhadnout, jestli se plány skupiny v jejím počátku (první album 1996) kryjí se stávající realitou... tušili, že svým přístupem přesahujícím do více hudebních žánrů a přístupů přilákají zrovna tak fanoušky z více stylových rovin? Napadlo je, že kombinace čehosi etnického s čímsi tanečním bude přesně to, co hledají současně ti "popověji" založení z alternativní scény stejně jako ti alternativnější z tanečních sfér?

Dohromady čtyři pánové oblečení v černých kostýmech mohou na pódiu působit (pro ty, kdo je vidí poprvé) malinko stylizovaně a příliš umělecky, člověk by očekával pořádnou porci intelektuálně přebujelých a nikým nepochopených výlevů, které s vážnou tváři vyslechne a s důležitým výrazem ve tváři sál opustí, doufaje, že nebude muset nikomu vysvětlovat, jak a co a kde pochopil... ale pozor, namísto toho přichází řada většinu očekávání pokořujících překvapení. Představte si, basista (Tomáš Frohlich) se celou dobu docela přirozeně usmívá, střídavě směrem k divákům, střídavě na ostatní spoluhráče, bubeník (rytmický motor kapely Pavel Fajt) mu dokonce čas od času přitaká a úsměv vrací (no kdo to kdy viděl, aby sám velký Fajt změnil svou zamyšlenou vážnou tvář v docela přirozený a lidský výraz...). Nástrojové složení mají to nejjednodušší, ve kterém se dá bigbít provozovat (basa, buben, kytara, zpěv), obohacené o ohromné množství perkusí - bubínků, bubnů, částí plechových barelů, kozích kopýtek, které ovládají vesměs všichni. Svou důležitou, přesto ne moc tradiční úlohu hraje sampler, který je programován natolik citlivě a nenápaditě, že nebýt jeho fyzické přítomnosti, člověk by si ho pomalu ani nevšiml.

Styl, který Pluto produkuje, je sympatický svou skromností, pročištěností, zvukovou nápaditostí a především všudypřítomnou hravostí. Silné rytmy, hrané často jen velmi slabě a tiše tvoří krásně jednoduché, jemné a tepající plochy, které jsou (s citlivostí pro dynamiku a rytmus všem muzikantům vlastní) čas od času narušovány těkavými až nervózními mezihrami. Přes všeobjímající rytmus, který plyne dál, se do popředí dostává tu drsný a přitom uhlazený a melodický zpěv Václava Bartoše, tu někdy až punkový výraz kytary Petra Zavadila, tu rytmické úlety Pavla Fajta (vždy pečlivě zkoordinované s basovou linkou Tomáše Frohlicha). Způsob hry jednotlivých muzikantů vůbec stojí za zmínku. Každý z nich – přes nepopiratelnou technickou zdatnost – používá svůj nástroj velmi netradičním a na naše poměry neobvyklým způsobem. Nemluvě o Pavlu Fajtovi, který je svým nekonvenčním stylem hry známý, je rozhodně zajímavé pozorovat i basistu, který se strun (po celé jejich délce, tedy od kolíků až po kobylku na těle nástroje) jen lehce dotýká a přesto hrají kolikrát silněji, než kdyby používal agresivní trsátkové techniky, nebo kytaristu, ten je zase schopen (přes řadu šlapátek a krabiček) vygenerovat zvuky, které by člověk od pohledu nečekal. Skladby jsou velmi pečlivě secvičené a zaranžované, přitom působí maximálně uvolněně a tvůrče, jen vzácné výjimky tvoří plochy pro improvizované výjevy jednotlivých muzikantů (nejčastěji se jich chápe Pavel Fajt). Třeba doplnit další příjemný fakt, a to, že koncertní verze skladeb se od těch studiových často velmi liší, většinou na základě samplového přearanžování. Abych byl konkrétní, jeden z hitů první desky "Tbilisi" bych, nebýt jediné zachovalé části - textu - nepoznal. A přitom poměrně silné "zesyntetizování" zvuku nepůsobí vůbec nepřizozeně či uměle. Pokud se Plutu podařilo vyhnout nějakým z muzikantských neřestí, pak je to instrumentální exhibice a přebujelost (P.Fajt je zkrátka věren vlastnímu několik let starému výroku, že řemeslo by nemělo přebíjet výraz).

Přes možný pocit z toho, že při poslechu převažují principy uplatňované v taneční muzice, nutno dodat, že Pluto hraje stále jenom písničky. Minutáž skladeb není nijak extrémní, málokdy překročí 5min., texty jsou velmi konkrétní a neimprovizované a každá ze skladeb je jim (tedy jejich délce a náladě) podřízena. Sahají pro ně často ke klasikům (Bohuslav Reynek, William Blake), velkou část tvoří jejich brněnský kolega Štěpán Rusín, výjimkou nejsou ani lidové nebo anonymní kousky z dávných časů či dalekých končin. Celý koncert uváděli eskymáckou lidovou, inspirace indiánskými rituálními zpěvy je rovněž velmi citelná (o svém vypovídají i dva portréty Indiánů na druhém albu – 1998).

Kdybych se měl pokusit nasměrovat jejich styl ke konkrétním zdrojům, nemohl bych neupozornit na Dunaj (to především výrazem zpěvu), silný vztah k lidové a etnické hudbě (to pročištěnými a skromnými aranžemi a texty) a zároveň na inspiraci taneční hudbou (ani ne tak jejími současnými mutacemi, jako spíš kořeny sahajícími k etnickým rituálům a obřadům) a přitom to ani náhodou není ani Dunaj ani lidová ani taneční muzika... a vůbec, dost škatulkování, třeba to je úplně jinak, hrají komerční pop a já to nepoznal. Nejlepší bude, zajdete-li na ně sami a vyvedete mne z omylu... (každopádně si předtím poslechněte zcela oficiální a legální ukázky MP3 verzí obou alb).

Pluto, klub Delta, 8.6.2000

NÁZORY

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Nové desky 12/2024 - od Elbow přes Shakiru po Janu Kirschner
Nové desky 12/2024 - od Elbow přes Shakiru po Janu Kirschner Už týden před Velikonocemi přišla do obchodů velmi bohatá nadílka novinek v čele se Shakirou, Elbow, Gossip nebo Alestorm. K nim se přidali například Gary Clark Jr., Fletcher, Kenny Chesney, Empress Of, Pnau, The Veronicas a zejména... čtěte zde
Vydáno: 27.03.2024 22:00 v sekci Novinky | Nové desky
The Jesus and Mary Chain - Glasgow Eyes 7/10
Recenze: The Jesus And Mary Chain oslavují deskou "Glasgow Eyes" 40 let na scéně Píše se rok 2024 a je tak trochu zázrak, že The Jesus And Mary Chain stále tvoří hudbu. Když se totiž v roce 1999 rozpadli, málokoho napadlo, že bratři Jim a William Reidovi budou ještě někdy spolupracovat. A přece se teď vracejí... čtěte zde
Vydáno: 27.03.2024 16:15 v sekci Recenze
Justin Timberlake - Everything I Thought It Was 8/10
Recenze: Justin Timberlake se na "Everything I Thought It Was" trochu zacyklil. Ale to nevadí Justinu Timberlakovi lze vyčítat ledacos, ale určitě nelze tvrdit, že neexperimentuje. Naopak - snahu vykročit ze zajetých trendů a vyšlapávat nové cesty ukazuje celou svou dospělou kariéru. A daří se mu. Kromě toho, že se stal... čtěte zde
Vydáno: 27.03.2024 08:30 v sekci Recenze
Shakira - Las Mujeres Ya No Lloran 7/10
Recenze: Shakira už nepláče. Na desce "Las Mujeres Ya Na Lloran" si drží solidní laťku Na obalu své dvanácté studiovky "Las Mujeres Ya Na Lloran" (česky "Ženy už nepláčou") je Shakira vyobrazena se slzami stékajícími po její tváří, které se mění v drahokamy. Předloňský rozchod s fotbalistou Gerardem Piquém sice ve... čtěte zde
Vydáno: 26.03.2024 15:00 v sekci Recenze
Thom Fröde (Imodium) - Viselo to ve vzduchu. Jsme bojovníci
Rozhovory: Thom Fröde (Imodium) - Viselo to ve vzduchu. Jsme bojovníci Skupina Imodium se po pěti letech vrací na scénu se vší parádou. Už 4. dubna předvede svoji energii ve Foru Karlín, v září pak vydá novou desku. "Zůstáváme nohama na zemi, ale chtěli jsme ukázat, že jsme kapela v plné síle a... čtěte zde
Vydáno: 26.03.2024 09:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Rozhovory: Pavel Fajt - Český mainstream je naprosto příšerný (04.06.2012 17:10)
- Nové desky pro 9. týden (26.02.2006 05:00)
- Rozhovory: Pavel Fajt - aristokrat spadlý z Pluta (02.04.2001 05:00)
- Naživo: Petr Váša a Ty syčáci dostali Koubkovo požehnání (08.10.2000 21:20)
- Naživo: Mikulov, Eurotrialog, burčák, to sedí (30.08.2000 12:18)
- Naživo: Boskovice mezi kapkami deště (20.07.2000 05:00)

ALBUM TÝDNE 13/2024

Moimir Papalescu & The Nihilists
Mystery Women In The Acid Pools

Jedna z mnoha tváří Moimira Papalescu, projekt Moimir Papalescu & The Nihilists, dlouhá léta spal. V roce 2006 odešel po albu "Lewis Neptune" na vrcholu. Trojici protagonistů zaválo tvůrčí pnutí různými směry, po sedmnácti letech se ale spojilo pro nové album "Mystery Woman In the Acid Pools". Povedlo se?

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Čt 28.03.
Tom Odell (UK) (Forum Karlín, Praha)
Pá 29.03.
Judas Priest (UK) / Saxon (UK) / Uriah Heep (UK) (O2 arena, Praha)
Út 09.04.
The Academic (IRL) (Futurum Music Bar, Praha)
Út 16.04.
Dave Matthews Band (US) (O2 Universum, Praha)
Út 16.04.
Lil Tracy (US) / Brennan Savage (US) (Fuchs2, Praha)
St 17.04.
Foreign Beggars (UK) (Bike_Jesus, Praha)
Čt 18.04.
Slash feat. Myles Kennedy & The Conspirators (US) (Winning Group arena, Brno)
Ne 21.04.
Fletcher (SaSaZu, Praha)
Út 23.04.
Walter Trout (US) (Divadlo Archa, Praha)
St 08.05.
Tate McRae (US) (Forum Karlín, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Prince Vladimír Mišík The Prodigy Justin Bieber Queen AC/DC Karel Gott Adele Kabát Rush Paws U2 Sia Bono Taylor Swift Madonna Dua Lipa Lucie Vondráčková Télépopmusik Mirai
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2023 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe
Zavřít reklamu