Může být hezký den nudný?

Nová deska americké formace Bon Jovi má výborný obal s lehce zapamatovatelným motivem a optimistický název přející hezký den ("Have A Nice Day"). Album ale nepřináší nic nového, což skalním fanouškům Bon Jovi asi vadit nebude, ale jak se dozvíte v naší recenzi, je to nuda, nuda, šeď.

5/10

Bon Jovi - Have A Nice Day

Celkový čas: 53:32

Skladby: Have A Nice Day, I Wanna Be Loved, Welcome To Wherever You Are, Who Says You Can't Go Home?, Last Man Standing, Bells Of Freedom, Wildflowers, Last Cigarette, I Am, Complicated, Novocaine, Story Of My Life, Dirty Little Secret

Vydavatel: Universal

Ohodnoť toto album

Abych snad nebyl podezírán z předpojatosti vůči Bon Jovi, odkážu váženého čtenáře na svou recenzi minulé desky kapely "This Left Feels Right". Toto album totiž před dvěma lety přineslo v rámci žánru vynalézavé a netradiční verze hitů party z New Jersey a dočkalo se na musicserveru dost vysokého hodnocení, stejnojmenné DVD s živým provedením bylo u nás taktéž přijato velmi pozitivně (prodeje nosičů ovšem asi nebyly bůhvíjaké). Jistěže se jednalo o ojedinělý projekt a byl čas navrátit se k normální tvorbě, jejímž nejčerstvějším produktem je aktuální album "Have A Nice Day".

Na první pohled a poslech je s novou kolekcí vše v pořádku, alespoň pro dlouholeté skalní fandy. Bon Jovi se drží svého starého známého poprocku, Jon zpívá jako obvykle, Richie hraje na své kytary jako obvykle a jsou zde hity (rádobyhity?) jako obvykle. To už ale nestačí - nevím, je-li to příznak stárnutí anebo srovnávání s nepřebernými možnostmi poslechu mnohem nápaditější, originálnější a jednoduše lepší hudby. Kvartet (plus dlouhodobě hostující basák) se na "Have A Nice Day" utápí v moři stereotypů a hloupých textů. Je to všechno dobře zahrané a zabalené do blyštivého pozlátka, ale je to hrozná nuda.

Jon Bon Jovi je sice dobře rozpoznatelný pěvec s charakteristickou barvou hlasu, avšak na téhle desce se obzvláště odhalují jeho limity - trpí omezenými výrazovými prostředky, je monotónní a po desítkách minut poslechu až leze na nervy tím, jak je stále stejně plochý. Pokud si k tomu přičteme občas neuvěřitelně tupé hlášky v textech o zvonech svobody ("Bells Of Freedom", mimochodem nápadně připomínající "Bed Of Roses") a o tom, jak člověk musí zůstat sám sebou, žít svůj život a tak podobně, jeden se u toho až musí kroutit.

Jon & Co. můžou stokrát vykládat o tom, jak se jim dobře a v pohodě pracovalo a jak jsou s výsledným tvarem alba spokojeni, ale nápadů se jim tentokrát dostávalo pomálu. Kromě titulní písně zaujme možná ještě "Complicated", bonusová píseň "Dirty Little Secret" a nezachrání to ani vtipná citace Briana Wilsona v "Last Cigarette", ani cool fotky čtveřice, z nichž musí být fanynky u vytržení. V porovnání s "Have A Nice Day" je téměř dvacet let stará deska "Slippery When Wet" hotovou symfonií sršící nepřebernými kvanty vynalézavosti.

• nevim co si myslet (Tom, 07.11.2005 10:16) Reagovat

  Nevim co si o recenzi myslet. Komu vic verit, jestli musicserveru, nebo prestiznimu serveru melodicrock.com, kde dali albu 92% ze 100% moznych. ze by Bon Jovi tolik nadbihali? S ohledem na predesle recenze, myslim, ze ne. Tam je ta recenze dost detailne propracovana. A musim rict, kdyz nejake album doporucili tak se i me libilo. K albu Have a nice day, bych napsal, ze se mi rozhodne libi vice nez predesle Crush a Bounce. Prijde mi nova deska vic kompaktni a ucelena.
  
  
  

• ? (Radew, 07.11.2005 12:00) Reagovat

  Musim se přidat k předešlému názoru a ještě doplním, že Bon Jovi jsem nikdy moc neposlouchal, ale poslední album mě hodně chytlo...
  
  

• nesouhlasím :-( (Zdeňka, 07.11.2005 14:54) Reagovat

  Mně toto album vůbec nudné nepřipadá, je plné rychlých songů i krásných balad - např.BELLS OF FREEDOM. Moooc se mi líbí a žádná ubohá recenze můj názor nezmění. Nejvíce se mi líbí z alba HAND tyto songy: WELCOME TO WHEREVER YOU ARE, BELLS OF FREEDOM, LAST CIGARETTE a HAVE A NICE DAY :-) ale všechny písně jsou hezké. Prostě album HAND je úžasné a radím všem, aby si ho alespoň jednou celé poslechli a udělali si vlastní názor :-))Have a nice day :-)
  
  

• Takhle ne... (Larius, 07.11.2005 17:44) Reagovat

  Absolutně nesouhlasím...celkem by mě zajímalo, jestli vůbec téhle ,,kritiky" umí anglicky- vždyť texty jsou asi to nejlepší, co na albu je...Je sice pravda, že originalita trochu schází, ale...5/10? To je podle mě trochu přehnané...hodně přehnané...To album v sobě stejně něco má, a nuda to rozhodně není;o)
  
  

• Kdo je tady nudnej? (Misunderstood, 07.11.2005 18:33) Reagovat

  Nudný? Blbý texty? Sorry, ale nudná je recenze. A blbý keci rozhodně nemaj Bon Jovi. Jo a nic tam není o obalu.... Jaký je z tvýho "profesionálního" pohledu? Podle mě je to dost DOBRÝ, s velkým D. Přímo křičí na lidi, "Kupte si mě, písničku jsou skvělý jako já!:-)" Ještě by mě zajímalo, jaký že to pozlátko to je?
  
  

9/10

Recenze: girl in red je zpátky! Na desce "I'm Doing It Again Baby!" překypuje sebevědomím girl in red, norská alternativní popařka s červenou čepičkou, se na druhé studiovce "I'm Doing It Again Baby!" znovu hlásí o slovo. A je to jenom dobře. Upřímné, otevřené a autentické umělkyni se totiž se svou nakažlivou a... čtěte zde

Vydáno: 16.04.2024 08:00 v sekci Recenze

7/10

Hudba v TV: Třídílný dokument "Málo mě znáš" citlivě provází kariérou Ivety Bartošové V návaznosti na úspěch seriálu "Iveta" uvedla streamovací platforma Voyo dokument "Málo mě znáš". Jeho tři díly režíroval Tomáš Klein, který dává na zpěvaččin příběh nahlédnout z mnoha různých úhlů pohledu. Také tento... čtěte zde

Vydáno: 15.04.2024 15:00 v sekci Recenze | Hudba v TV

8/10

Recenze: The Libertines se na "All Quiet On The Eastern Esplanade" vracejí do minulosti a demonstrují svou sounáležitost Je tomu už dlouhých devět let, co The Libertines fanouškům naservírovali povedenou desku "Anthems For Doomed Youth". Nyní se anglická formace vrací, aby se vytáhla se svým dlouho očekávaným čtvrtým albem "All Quiet On The Eastern... čtěte zde

Vydáno: 15.04.2024 00:00 v sekci Recenze

5/10

Recenze: Album "TOMODACHI" zachycuje Mirai v období tvůrčí krize Také na své čtvrté studiovce pokračují Mirai v tradici japonských názvů, na hitový standard předešlých počinů ale novinka "TOMODACHI" nenavazuje. Muzikanti říkají, že si na této desce hrají, spíše se ale zdá, že zkrátka... čtěte zde

Vydáno: 14.04.2024 16:30 v sekci Recenze

Rozhovory: Marcell & fiedlerski - Táta mě inspiroval, nastavoval hranice (2/2) Když fiedlerskému zemřel otec, vydal se s Marcellem do Alp a tam společně pracovali na desce, která je jiná. Těžká. Bolavá. Obtížně šlo přistoupit i k rozhovoru - jak se chcete s cizím člověkem bavit o něčem tak osobním? Jak se... čtěte zde

Vydáno: 14.04.2024 10:00 v sekci Publicistika | Rozhovory