Country zremixovat, blues protřepat, rockem zasypat

Vydáno: 07.07.2005 05:00 v sekci Recenze - Luboš Kreč | foto: facebook interpreta

Pátá deska detroitské dvojice The White Stripes dostala jméno "Get Behind Me Satan". Jak s ní naloží pekelník, o tom lze maximálně polemizovat, co však ona udělá s vámi, to je hotovka. Překvapí. Ubylo hardrockových riffů, přibylo country a blues. Whiteovi se vydali cestou experimentu v rámci americké tradice.

7/10

The White Stripes - Get Behind Me Satan

Celkový čas: 44:19

Skladby: Blue Orchid, The Nurse, My Doorbell, Forever For Her (Is Over For Me), Little Ghost, The Denial Twist, White Moon, Instinct Blues, Passive Manipulation, Take. Take. Take, As Ugly As I Seem, Red Rain, I'm Lonely (But I Ain't That Lonely Yet)

Autor je redaktorem iDNES.

Vydavatel: EMI

O detroitské dvojce The White Stripes není radno šířit křivá obvinění a lži, neboť tohle duo mají rádi jak alternativci, vyžívající se v zašpiněných klubech a stejně umolousaném zvuku, tak milovníci krystalického pop-rocku, jimž je underground blízký stejně jako poezii Vítězslava Hálka postmoderna. Garážový nářez, který dovedli The White Stripes takřka k dokonalosti na minulém albu "Elephant", se ale na "Get Behind Me Satan" rozpustil v moři improvizací a okatého zesměšňování publika. Ano, jistota, s níž kapela přistoupila ke své páté nahrávce, je do očí bijící a ne každému bude po chuti. S tím ale Jack a Meg Whiteovi počítali, jinak by to ani tito sarkastičtí skřítci nedělali. Když se jim totiž naskytne příležitost pověsit někoho za kšandy nepochopení do průvanu, stanou se z nich stíhací psi, jež nic nezastaví. "Get Behind Me Satan" je taková jízda na hřbetu vlkodava, čokla málo vídaného, rozvážného a zároveň temperamentního, který se před ničím nezastaví a žádná překážka pro něj není dost velká.

"Elephant" jsem si zamiloval kvůli drásavým peckám "Seven Nation Army" či "I Just Don't Know What To Do With Myself", které bouraly hranice mezi rokem 2003 a 70. léty. Páchly syrovostí, byly upřímné, geniálně prosté, celé album se převalovalo v odéru melodické bombastičnosti, triviální, leč maximálně účinné. "Get Behind Me Satan" je jiné, o moc jiné. Úvodní "Blue Orchid", první singl z desky, naladí sice na starou známou strunu, ale poté posluchače začne zkrápět sprcha neurvalých kapek, bez ladu a skladu, různě teplých, všelijak velkých a někdy až úchylných. Rozhodně se nejedná o prostinkou desku, která by se hodila k odpolednímu grilu. Tak možná ještě k táboráku, ale to jen díky tomu, že The White Stripes se opřeli do country, jímž se na nejedné písni opásali. Stejně tak si vypůjčili rychlé frázování rock'n'rollových mistrů, folkové ukolébavky, hardrockovou dynamiku.

I přes povážlivé experimenty si ale Whiteovi zachovali cit pro poctivou melodii, kterou ozdobili takřka každou položku "Get Behind Me Satan". V Jacku Whiteovi, který je výhradním autorem tvorby kapely, mají všichni ti, již žehrají, že písničkářství á la Beatles mizí ze světa, novou modlu. Vždyť "Forever For Her (Is Over For Me)" jako by vypadlo z polštáře Paula McCartneyho, "The Nurse" by klidně mohl po večerech spíchnout Lenny Kravitz a kam se Oasis hrabou na "Denial Twist". Ale aby té chvály nebylo příliš, "Get Behind Me Satan" občas i zanudí, to když se aranžérská jednoduchost zvrátí v prázdné mlácení slámy a melodie zůstanou zapomenuty kdesi v závětří. Takové jsou prostřední písně "White Moon" či "Instinct Blues". Právě tady dochází vrcholu touha The White Stripes zpohlavkovat zpohodlnělého fanouška tóny nečekaného blues a hendrixovského exhibicionismu. Jenže to funguje jen zpola, pokud vůbec. I závěr desky, poslední dvě písně, už je příliš rozvláčný, neudrží vaši pozornost, nepřímo nutí těkat očima po pokoji a hledat si zábavu jinde.

"Get Behind Me Satan" je hodně jiná deska. A to nejen ve srovnání s "Elephant", ale vůbec v kontextu běžné produkce. Už to není ten přímočarý garážový rock, ale poměrně těžko uchopitelná nahrávka, jíž je třeba věnovat spoustu času. A určitě si u ní nezapaříte. Singl "Blue Orchid" je vlastně taková bota na důvěřivce, kteří v dobrém mínění vběhnou do obchodu, kde sáhnou po starých dobrých dřevně znějících The White Stripes, ale doma zjistí, že si přinesli oboupohlavního zremixovaného Johnnyho Cashe. Berte, nebo nechte být, řvou ovšem mezi řádky Jack a Meg, lišácky se usmívají a za zády vztyčují prostředníček.

  • ??? (jack white, 07.07.2005 12:08) Reagovat

    clovece neblazni, jak muzes dat 7/10 jedne z nejlepsich desek letosniho roku??? s recenzi jakz takz souhlasim, ale tahle deska si zaslouzi minimalne devitku!!!!!

  • Archa (Steph, 07.07.2005 17:46) Reagovat

    album se mi az na rychlejsi kousky vubec ale vubec nelibilo, dokad sem TWS neslysela v cely parade nazivo. Ted se kaju.
    Mimoch. nebude report z Archy??

  • TWS (Karel, 08.07.2005 10:40) Reagovat

    jack white: Naprostej souhlas. To, že jedna z nejlepších kapel současnosti (hádejte, kdo letos odehrál nejlepší vystoupení v Glastonbury) získá stejnej počet bodíků jako Geri Halliwel o úrovni serveru leccos vypovídá. Chodím sem pro informace o nově vycházejících CD, protože ke své práci potřebuju mít přehled. Ale většinu recenzí tady nelze vůbec brát vážně. Proč na TWS neuděláte makrorecenzi? Nebo si ji takoví Oasis model 2005 zaslouží víc? Nebo Coldplay (budiž, ty jsou alespoň pořád ještě na vrcholu, i když jejich hudba je nudná)? Na rozdíl od nich o TWS se bude hlasitě mluvit i za dvacet let. Dám na to krk.

  • ... (jack white, 08.07.2005 12:00) Reagovat

    jirka machacek by asi rekl, ze se tady malo huli, ja bych rek, ze se tu vseobecne nedostava hudebniho vkusu a pak dochazi k tomu, ze kapela, ktera (v dobrem slova smyslu) bori jednu zemi po druhe, exceluje v klubech i napr. na zminovanem glasto, nataci neskutecne desky dostava na ceskych hudebnich serverech prumerne, popr. lehce nadprumerne hodnoceni...nekde asi bude chyba...

  • TWS (Robotron, 08.07.2005 15:15) Reagovat

    Musim se pridat... Na musicserver zavitam spise obcasne, ale tohle me vylozene prastilo do oci, hodnotit jednu z nejlepsich a nejzajimavejsich soucasnych kapel ze stredniho proudu, at uz si o jejich poslednim albu myslite cokoli (me se libi hodne) stejne jako hloupou komercni nechutnost Geri nevim jak se dal jmenuje je urazka vsem lidem co se snazi hudbu skutecne poslouchat a maji ji radi... Zamyslete se nad sebou!

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Jamaron - Něco zůstane 8/10
Recenze: Jamaron na nové desce "Něco zůstane" sázejí na víru, sílu a tvrdé kytary Jamaron vydali poslední říjnový den desku "Něco zůstane". V podstatě jde o bestofku singlů, které už si získaly jak veřejnost, tak kritiky, k nimž přihodili trojici novinek. Producent Damián Kučera kapele oblékl nový kabát -... čtěte zde
Vydáno: 11.11.2025 08:00 v sekci Recenze
Dvaadvacet poznatků z hudební branže aneb Co přinesl letošní Prague Music Week
Publicistika: Dvaadvacet poznatků z hudební branže aneb Co přinesl letošní Prague Music Week Článek z letošního Prague Music Weeku vznikal nakonec nezvykle dokonce natřikrát. Jak konference postupovala a dojmy se proměňovaly, ukázalo se zas a znovu, že je potřeba rozepsaný text zahodit a z gruntu jej přepsat. I to ostatně... čtěte zde
Vydáno: 10.11.2025 19:00 v sekci Publicistika
Byt číslo 4 - Přestaneš se flákat na seníku a začneš se flákat v garáži
Rozhovory: Byt číslo 4 - Přestaneš se flákat na seníku a začneš se flákat v garáži Byt číslo 4 patří poslední dobou tak trochu ke zjevením naší scény. Přináší na ni syrovost, energii, vše pěkně postaru a bez pozlátek. Pětičlennou kapelu ze Šumperska čeká největší sólový koncert 12. listopadu v pražském... čtěte zde
Vydáno: 10.11.2025 13:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
Tereza Mašková - (Ne)budu sedět v koutě 9/10
Recenze: Citlivý zpěv i hluboké texty. Tereza Mašková na albu "(Ne)budu sedět v koutě" svým hlasem léčí Po zlomové druhé studiovce "Svět je málo růžový" a třikrát vyprodané Lucerně nabrala popularita Terezy Maškové na obrátkách. Ještě před O2 universem přichází zpěvačka se třetí deskou "(Ne)budu sedět v koutě". K... čtěte zde
Vydáno: 10.11.2025 00:00 v sekci Recenze
Hudební dráha Jamieho Culluma v sedmi kouscích aneb Jak se vymanit ze značky Sinatra v teniskách
Nejvíc nej: Hudební dráha Jamieho Culluma v sedmi kouscích aneb Jak se vymanit ze značky Sinatra v teniskách Jamie Cullum už pěknou řádku let platí za hudebního nadšence a showmana, jehož cit pro jazzový feeling se stal jeho rozpoznávací charakteristikou. Coby zručný pianista s nepřeslechnutelným hlasem s každým live streamem nebo koncertem... čtěte zde
Vydáno: 09.11.2025 15:30 v sekci Publicistika | Nejvíc nej
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Do Rokenrolové síně slávy vstoupí The White Stripes, Cyndi Lauper nebo OutKast. Ceremoniál můžete sledovat na Disney+ (08.11.2025 15:37)
- Video: The Whites Stripes se v klipu "Black Math" noří do světa elektronických součástek (24.04.2023 15:54)
- The White Stripes oslaví dvacet let alba "Elephant" reedicí s novým mixem (10.01.2023 10:58)
- Video: Jednoduchý, ale povedený vizuál "Love Is Selfish" láká na druhé letošní album Jacka Whitea (19.01.2022 15:13)
- Recenze: The White Stripes na "Greatest Hits" shrnují své symfonie pro vytavené kytarové aparáty (12.01.2021 14:40)
- Nové desky 48/2020 - od Shawna Mendese přes Gone Is Gone po Yungbluda (08.12.2020 08:00)
- Video: Červená a bílá: The White Stripes se připomínají novým klipem ke starému songu "Let's Shake Hands" (05.12.2020 16:48)
- The White Stripes se připomenou rozsáhlou bestofkou (16.11.2020 08:14)
- Poslechněte si záznam definitivně posledního koncertu The White Stripes (22.09.2019 15:09)
- The White Stripes vydají první tři alba na kazetách (14.10.2017 11:09)

ALBUM TÝDNE 45/2025

Tereza Mašková
(Ne)budu sedět v koutě

Po zlomové druhé studiovce "Svět je málo růžový" a třikrát vyprodané Lucerně nabrala popularita Terezy Maškové na obrátkách. Ještě před O2 universem přichází zpěvačka se třetí deskou "(Ne)budu sedět v koutě". K odzbrojujícím i cituplným pěveckým výkonům a podmanivým melodiím na ní přidává i zralé a hluboké texty.

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Út 11.11.
King Gizzard & the Lizard Wizard (AUS) (SaSaZu, Praha)
Út 11.11.
Dub Pistols (UK) (Lucerna Music Bar, Praha)
Út 11.11.
Somebody's Child (IRL) (Café V Lese, Praha)
St 12.11.
Jamie Cullum (UK) (O2 universum, Praha)
Čt 13.11.
Idea’s Choice (CZ) (La Fabrika, Praha)
Pá 14.11.
The Rasmus (FIN) (Sono Centrum, Brno)
Pá 14.11.
Electric Callboy (Forum Karlín, Praha 8)
Pá 14.11.
Blues Alive (Dům kultury, Šumperk)
So 15.11.
Three Days Grace (CAN) / Badflower (US) (Forum Karlín, Praha)
So 15.11.
Blues Alive (Dům kultury, Šumperk)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Lady Gaga Justin Bieber Prince The Prodigy Vladimír Mišík Adele Coldplay Beyoncé Rihanna Madonna
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2025 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2024 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe