Reklama

Status Praesents - My to nikdy nešolícháme

17.05.2005 05:00 - Luboš Kreč

Pražští kytaroví řezníci Status Praesents vydali před pár týdny novou desku "Aatra", která se stala dokonce albem týdne na musicserveru. Partička, která ve své tvorbě kříží hardcore s rap-metalem, patří k tomu nejlepšímu, co Česko může v daném žánru nabídnout. Tak proč si nepokecat, že?
Status Praesents
© www.statuspraesents.cz
Už několikrát se kolem nich minimálně na musicserveru strhla slovní bitka. "Je to hardcore!" "Není to hardcore!" Tak se přetahovali čtenáři a skupině z toho zůstával rozum stát. Status Praesents prý chtějí dělat hlavně to, co je baví, a ne pořád přemýšlet, kam by se zařadili. A proto spolu s aktuální deskou "Aatra" zvolili i novou škatulku - machometal. S tím chtějí dál bojovat na pódiích českých klubů o vlastní prestiž a renomé. Není to ale jednoduché, za každým rohem totiž může čekat překvapení. "Když mi někdo z hudební scény řekne, že je úterý, a já ho moc neznám, nevěřim mu radši ani to Ú," vypráví zpěvák Vojtěch Kopřiva o neupřímnosti některých pořadatelů a muzikantů. S kytaristou Tomášem Vlčekem se ale shodli, že je pro ně muzika vším, a tak nepoctivce vem čert.

Na úvod by jistě bylo záhodno, abyste vysvětlili, co to vlastně je ten machometal.

Vojtěch: Macho pochází ze španělštiny a má spoustu významů. My jsme si z nich vybrali dva - kladivo a kozel. Vzniklo to tak, že už nás přestalo bavit reagovat na věty typu: "Vole, proč řikáš, že hrajete hardcore, když hardcore nehrajete?!" Tihle lidi nepřijdou na koncert, aby si to užili a zjistili, jestli ta muzika šlape.
Tomáš: Nejdřív jsme to neřešili, ale pak už nás to dovedlo do takový fáze úsměvu, že jsme nevěděli, co dál. To máš pak týpka, kterej stojí s pivem na koncertě a říká ti, že nehraješ hardcore.
Vojtěch: Nicméně o tom, že hrajeme machometal, že jsme pupci a vidláci, jsme se dověděli z fóra na www.lide.cz. A líbilo se nám to.

Kdykoli o vás něco napíšu, lidé na to reagují, že přece nejste hardcore, ale že jste nu-metal nebo ostrý rock. Tak potom nevím, kdo ty škatulky vytváří víc, jestli novináři, nebo sami posluchači.

Tomáš: Ona existuje určitá sorta lidí, který se prostě zabývaj tim, že hudbu někam zařazujou a dokud se jim to nepovede, nejsou spokojený.
Vojtěch: Ale ony ty škatulky jsou potřebný, protože ti aspoň rámcově řeknou, co se hraje. Když pak přijede nějaká neznámá kapela, podle tý škatulky si uděláš představu, jestli má cenu, abys na ni chodil.

Škatulka sem, škatulka tam, nemůžu si pomoct, ale oproti albu "510" cítím toho HC na "Aatře" víc. Mám z toho agresivnější, vznětlivější pocit.

Vojtěch: Když jsme to natáčeli, říkali jsme si, že je to disco. Normální tuc tuc disco. Měli jsme za sebou syrovej mix a po něm mi to pořád ještě přišlo dost měkký. Ale nakonec po mastru z toho vylezlo to, co to je. Je to určitě naše nejtvrdší deska. My jsme i natáčeli trochu jinak a myslim si, že i přes tu tvrdost jsme tam dostali spousty melodií.
Tomáš: Určitě to nebyl záměr, aby to bylo tvrdší. Naopak jsme měli obavu, aby to nebylo moc popový. Jak říkal Vojta, měli jsme nachystaný různý melodie. Ale vyšel z toho holt machometal.
Vojtěch: Luca Brasi někde řekli, že jejich deska je měkká, protože stárnou. No a naše je tvrdá, protože taky stárneme. (smích)

Záhadou větší než machometal je ale nepochybně název "Aatra". Pochlubte se, co to znamená.

Vojtěch: To bude těžký. Neřeknu ti přesně definici, ale v dávnejch dobách...
Tomáš: Možná bude lepší napsat, že skupina nebyla schopná odpovědět, protože se to fakt těžko reprodukuje. (smích)
Vojtěch: Je to z filmu "Oheň". Lidi jsou ještě spíš takový chlupatý opice a dorozumívaj se různejma skřekama. V tom tam přijde vlasatej maník, odtáhne jednu babu stranou a rozdá si to s ní. A přitom řve: "Aaaa... aatra!" A z toho plyne, že v dávnejch dobách aatra znamenala děsně velkej mazec. Jako jsme my teď. (smích)
Tomáš: Jak se to ale dostalo na desku... My jsme dlouho nemohli přijít na správný jméno a kamarád nám o tom filmu vyprávěl. Když jsme potom natáčeli, já jsem jednou seděl na hajzlu a říkal si, že to je děsnej mazec. Jako ta aatra. A v tom mě to ťuklo, vyběh jsem ze záchodu a řval, že mám jméno desky.

Status Praesent, Praha, 3.3.2005 small c
© Luboš Kreč / musicserver.cz
Což o to, název je originální, neméně vydařený je i design bookletu, který připomíná podobně jako "Noc na zemi" Anny K luxusní knížku. Jenže když cédéčko otevřu, ten skvělý dojem z exteriéru trochu pokazí podle mě příliš obyčejný vnitřek bookletu. Nemrzí vás teď, že grafika nemá jednotnou koncepci?

Tomáš: Z mýho pohledu jsou tam dvě chyby. Jednak jsme nedostatečně zvážili typ toho obalu, aby ladil vnějšek s vnitřkem. Zvenku je to knížka, ale vnitřek je normálně barevnej. To souhlasím, ale nemám s tím nějakej zásadní problém...
Vojtěch: Větší problém ale je, že na tý desce není tracklist. Tohle už není záhada, ale prostě chyba.

Status Praesents už existují pár let, mají za sebou tři desky. Když si to tak zrekapitulujete, jak se změnil váš přístup k hudbě od toho, řekněme, roku 1998?

Vojtěch: Hudebně to je určitě lepší, dokážeš do toho teď dát víc než před pěti lety. Já jako zpěvák, když jsem přišel do Status, tak jsem si prošel určitým vývojem. Naučil jsem se pracovat s hlasem, takže když máme dva koncerty, můžu je dát oba naplno, aniž bych ten druhej odsýpal.
Tomáš: I když to vezmu hudebně, změny tam jsou. Možná ještě důležitější je ale přístup lidí, a to nejen těch v kapele, i těch okolo. Změnilo se, jak k tomu přistupujou.

Berete to dneska vážněji?

Tomáš: Jestli můžu mluvit za sebe, tak ne. Od gymplu, kdy muziku dělám, tomu dávám všechno. Šetříš na to, i když víš, že se ti ty prachy nikdy nevrátěj.
Vojtěch: Teď, když jsme nahráli desku, máme trochu útlum. Teď si akorát trošku odfrkáváme a pomalu se vracíme do toho normálního stavu. My do toho jdeme v kapele všichni na sto procent a hrozně málo si odpouštíme, když se někdo ulejvá. Neexistuje, aby to někdo z nás jenom vošolíchal.

A hlídáte si, co dělají jiné, vám spřízněné české bandy?

Vojtěch: Ona je to všechno jedna velká rodina. Samozřejmě, že když si poslechnu nový Luca Brasi, tak si řeknu, že tady by se to dalo udělat jinak a naopak, že tohle je dobrý. Ale respektuju, že to je jejich věc.
Tomáš: Je ale možný, že když děláme novou věc, tak si říkáme: "Bacha, to zní jako něco." Obecně se ta scéna u nás rozjíždí a je to dobře.

Crossoverová scéna je v Česku na vzestupu a dokonce začínají první vlašťovky přicházet i do rukou majors...

Tomáš: Já do toho vstoupím. Nemůžu si pomoct, ale jakmile ten velký label po nějaké skupině šáhne, je to na ní znát. Já to v tom cejtím a někdy se mi to vysloveně nelíbí.
Vojtěch: Když jsme dodělali "Aatru" a vydali ji vlastním nákladem, přemýšleli jsme, jestli ji nezkusit někomu nabídnout. Ale po diskusi jsme se rozhodli, že na to sereme. Když jsi tady schopnej si tu desku sám vydat, tak protože to tady dobře funguje na tý low-level úrovni, label toho pro tebe nemůže udělat o moc víc než ty sám.
Tomáš: Firma ti možná udělá nějaký promo, třeba ti dohodne jednu šňůru, ale to my si uděláme taky.

Když si člověk pročítá vaše texty, nechybí tradiční agresivita, naštvanost, prostě atributy, které k tvrdým kytarám patří. Co tam však téměř chybí, je politika, což mě ale nepřekvapuje, protože té se v písních věnuje jen málo českých kapel.

Vojtěch: Ta naštvanost tam samozřejmě je, to k tomu patří, ale nepřijde mi správný tahat tam politiku. Do hudby, aspoň podle mě, nepatří. Přijde mi trapný, když nadávám někomu, že to dělá na hovno. Potom bych totiž měl bejt schopnej říct, že to budu dělat líp. A to já neumím.

Status Praesents
© www.statuspraesents.cz
A jak jste na tom s dojednáváním koncertů? Jste pod nějakou agenturou, jak jste o tom dřív přemýšleli, anebo si všechno zařizujete sami?

Vojtěch: My odehrajeme tak těch padesát koncertů ročně a vlastně si všechno uděláme sami. Rozhodně už nechceme jít k žádný agentuře, to ne. Za tu dobu, co se v muzice pohybujeme, si totiž ty kontakty uděláš taky a promotéři tě potom znají.
Tomáš: Hraní v Praze si domluvíme sami, mimo Prahu už v podstatě taky a do zahraničí, to by si chtělo najít někoho mimo republiku. Jediná věc, ve které by nám nějakej manažer snad mohl pomoct, by byly letní festivaly. Ale i na těch jsme dosud hráli bez něj, takže nevím. Problém je spíš v tom, že si musíš dávat pořád bacha, protože každej se z tebou pokusí vyjebat. Když to řeknu brutálně, tak je dobrý mít furt otevřenej nůž v kapse.
Vojtěch: My bychom teď ale spíš potřebovali někoho, kdo nám bude vylepovat plakáty. (smích)

Přeji tedy hodně úspěchu při lovu plakátolepců a děkuji za rozhovor.

Autor je redaktor iDNES.


Reklama

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán.

  • Status Praesents (Tommy, 12.01.2006 18:56) Reagovat

    Status Praesents je nejlepší skupina na světě!!!!!!!!!!

  • Status Praesents (Metrik, 05.03.2006 12:30) Reagovat

    Je a budeto nej na svete!!!!
    For SP:Hrajte si co chcete vase music se da poslouchat porad dokala.....
    Neprestavej te!!!!!


  • Taky neco (Jircak, 07.09.2006 19:32) Reagovat

    Hrajete muziku a do ni davate vsechen svuj elan a nasazeni serte na skatulky je to tvrdy,syrovy a hlavne dobry a to je podstatny..

  • hello (Luboš Kreč, 16.07.2007 22:32) Reagovat

    takhle?

    • Re: hello (Michal, 16.07.2007 22:38) Reagovat

      JO! Asi tak.

Reklama

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY