Přestavte si následující situaci: Je konec června, šílenství kolem druhé řady Česko hledá SuperStar právě skončilo a většina finalistů začíná horlivě pracovat na své desce. Ali Amiri se dostal do spárů Ondřeje Soukupa a ten ve snaze udělat jeho album co nejsoučasnější sahá po osvědčených kusech ze zahraničí. Dzihana & Kamiena nervózně smetává ze stolu a do rukou bere zářivě oranžové cédéčko švédského Íránce Arashe. Ano, až bude Ali Amiri vydávat album, bude nepochybně znít velmi podobně jako tohle. Budou mít ale o druhého Arashe Češi zájem, když jeden se tady už chytil?

Exotika byla v českých luzích a hájích vždycky oblíbená, ať už šlo o exotiku v pravém slova smyslu nebo zvrhlou zálibu v ruských či chorvatských pochybných projektech. Z té první skupiny si pamětníci jistě vybaví umlaskaného Turka Tarkana, komu paměť tolik neslouží, možná si vybaví alespoň Panjabi MC. Je to už docela dlouho, co éterem zněly jihozápadoasijské hudební motivy. Jako by díru na trhu vycítil, vyrukoval Arash se singlem "Boro Boro". A ono mu to i přes sychravé předjaří vážně vyšlo! Úspěch singlu je tedy přrozeně následován albovou prvotinou. Ta představuje něco, co by se bez nadsázky dalo nazvat hudebním Bollywoodem.

"Arash Arash" obsahuje dvanáct regulérních písní, dva remixy a multimediální část se dvěma videoklipy. Posledně jmenovaný fakt budiž jednou z mála pozitivních věcí na počinu. Tou další (a jednou z posledních) je snaha udělat album plné zajímavých písní, a ne dvou výrazných hitů obecpaných vatou. Snad kromě obou singlů nejsou na albu skladby, které by si byly výrazně podobné. K polovině z nich si Arash přizval hosty (za zmínku stojí například Helena v titulní "Arash" s hlasem stejně úžasným a erektivním jako má Sonya z projektu NEO), které album výrazně obohacují. Co překvapí na první poslech, je zvuk desky. "Arash Arash" zní jako návrat do konce devadesátých let. Typickými představiteli tohoto soundu jsou skladby "Ey Yar Begoo" nebo "Music Is My Language", které mohly být bombastické v roce 1998, ale ne v roce 2005. Tisíckrát slyšené samply, neinvenční zvuky, neustálé honění autorova ega (Arashovo jméno zazní téměř v každé skladbě), nezajímavé remixy a jako vrchol sprostá vykrádačka už zmíněných Panjabi MC skřížených s taktéž zmíněným Tarkanem v podobě "Man O To".

Paľo Habera se v soutěži Slovensko hľadá SuperStar vyjádřil k jednomu soutěžícímu (shodou okolností zpíval "Boro Boro"), že nemá rád kalkul. Nezbývá než souhlasit. "Arash Arash" není vyloženě hnusná deska, jen je na ní docela dost momentů, které zmlsaného posluchače znechucují. Na druhé straně album není určeno pro zmlsané posluchače a mezi těmi nezmlsanými si jistě najde oblíbence a zastánce. Alespoň než přijde Ali Amiri.