Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!

Všechny tváře Karla Plíhala

Vydáno: 25.03.2005 10:30 v sekci Naživo - Vojta Kostelecký | foto: facebook interpreta

Středeční koncert Karla Plíhala se uskutečnil v rámci trutnovského hudebního festivalu Jazzinec 2005. Jeden z českých nejoblíbenějších písničkářů na něm představil jak skladby z nového "kainarovského" alba "Nebe počká", tak i spoustu léty prověřených písniček z desek "Kluziště" nebo "Králíci, ptáci a hvězdy".

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
Karel Plíhal, live small
© Karel Plíhal
O trutnovském hudebním festivalu Jazzinec jste se už na stránkách musicserveru mohli dočíst na jiném místě (více zde). Jednou z nejočekávanějších akcí letošního ročníku byl dozajista koncert písničkáře Karla Plíhala (mimochodem již dlouho předem beznadějně vyprodaný). Původně bylo vystoupení anoncováno s podtitulem "K. P. zpívá Josefa Kainara", což mohlo působit poněkud matoucím dojmem. Kdo se totiž těšil na večer sestavený především ze skladeb pocházejících z aktuální desky "Nebe počká", byl hned na začátku vystoupení vyveden z omylu. Plíhal z alba vesměs amerických evergreenů otextovaných Josefem Kainarem, na které sbíral materiál i odvahu posledních deset patnáct let, hraje naživo pouze skladeb několik (mj. "Mrtvý vrabec", "Nebe počká", "Diga Diga Do", "Mám křivej nos"). Poté, co bylo vše uvedeno na pravou míru a přítomní "jazzmani" a "bluesmani" byli ve vtipu požádáni o shovívavost, nabídl Plíhal jako "revanš" svůj, dá se říci, klasický recitál zahrnující písně napříč všemi obdobími tvorby - v rozmezí od první neoficiální desky "Plíharmonie" až po novinku.

Dárek
Pod stromečkem leží šek
Přines nám ho Ježíšek
Smějeme se na šek
To zas bude flašek

Zdeněk
Po ulici kráčí Zdeněk
A je celý od písmenek
Vpředu vzadu prostě hrůza
Posrala ho v letu múza"

A ačkoliv tenhle hudební perfekcionista a puntičkář s nahrávkami šetří jako málokdo, bylo opravdu z čeho vybírat. Plíhal lovil v minulosti a tahal jednu perlu za druhou. Tradičně zvířecí kousky "Myš", "Králíci", "Nosorožec" střídaly písně milostné "Morseovka", fantaskní "Ve skříni", "Levitační", veselé "Mám prima den", melancholické "Kde jsou" i smutné "Miss Otis lituje", "Ráda se miluje". Ani fanoušci, kteří mají dokonale naposlouchané studiové nahrávky, se neměli čas nudit. Plíhal jako umělec se totiž stále vyvíjí, a to hned na několika úrovních. Zaprvé jako muzikant - ač platí už od hlubokých let osmdesátých za velmi schopného multiinstrumentalistu, především co se hry na kytaru týče, stále roste (sám se netají tím, že v posledních letech cvičívá až šest hodin denně!), a jeho současná vskutku artistní, přitom maximálně účelná a aranžérsky vynalézavá hra má víc než k tradičnímu folkovému doprovodu mnohem blíž k jazzovému, případně klasickému pojetí. Jenom pozorovat prsty běhající ladně po hmatníku je u Plíhala zážitek.

Nahý v trní
Šel jsem sypat slonům zrní
A on tam stál nahý v trní
Sloni se ho ulekli
Usekli mu kule kly

Moji rodiče
Neživí mě nešatí
Šediví a plešatí

Neméně zajímavé je sledovat dozrávání Plíhala jako autora. Evidentní je jeho směřování k maximálnímu zjednodušení, ke zkratce. A to jak po stránce skladatelské, tak především po stránce textařské, což lze nejlépe ilustrovat na vtipných "veršovánkách", kterými tradičně prokládá písně a z nichž některé v tomto textu nahrazují chybějící fotografie (autor se zkrátka fotit při koncertech nenechá). Tyhle úžasné miniatury zde ponechávám i s vědomím toho, že na papíře, ochuzeny o Plíhalův nezaměnitelný přednes, fungují jenom z poloviny. Méně zasvěceným na nich alespoň lze ukázat, že ztotožňovat Plíhala s tím svatouškem - andílkem z filmu "Rok ďábla", by bylo hodně hodně zkreslující...

Dítě
A protože miluji tě
Rychlým stylem králičím
Udělám ti hezký dítě
Dá-li pánbůh dá-li čím

Podzimní"
Podzim bude letos pestrý
Zveme bratry zveme sestry
Užijte si pěkné září
S incestovní kanceláří

Ač je pro Plíhala příznačné neustálé hudební hledačství, v jedné věci se nemění. I po skoro čtvrtstoletí (!) stráveném na koncertních pódiích, působí stále až roztomile nesměle - i v momentech, kdy recituje výše uvedené básničky - a roztržitě, to když si co chvíli odhrnuje vlasy z čela, žmoulá v ruce trsátka nebo stále dokola připevňuje kapodastr na jednu ze dvou pravidelně obměňovaných kytar. A přitom, aniž by v tom byl jakýkoliv rozpor, z něho vyzařuje obrovský klid a spousta - je to klišé, ale jinak to napsat nelze - "pozitivní energie", která se automaticky přenáší na publikum. Ač jde o proces vědeckými metodami nezachytitelný, přece se v praxi výrazně projevuje. Konkrétně tak, že po skončení koncertu všichni přítomní odcházejí s až pitomoučce blaženými úsměvy na tvářích. Při trutnovské zastávce byl příjemný dojem podpořen i dobrou volbou při výběru prostoru. Koncertní síň Bohuslava Martinů (dříve evangelický kostel), určená především pro vystoupení vážné hudby, nabídla žádané komorní prostředí i kvalitní akustiku.

Eliška
Léta pátrám po kraji
Kde Elišky dávají... Dobrou noc

Mail
Mailování s Kristem
Zaviruje systém

Dokonalá idylka, že? Ale je potřeba zdůraznit, že Plíhal rozhodně nepatří mezi písničkáře, kteří by svému publiku nadbíhali a zahrnovali je stále dokola jen nekonfliktními, lehce sentimentálními a kýčem zavánějícími skladbami nebo v druhém krajním případě pouze buřičskými protestsongy. Plíhal má cit pro míru, a co je důležité, rozhodně mu nechybí smysl pro (sebe)ironii, což ostatně během trutnovského koncertu několikrát dokázal. Dalo by se tedy říci, že jeho tvorba je dokonale vybalancovaná, tudíž naprosto nadčasová a nadgeneračně srozumitelná a vlastně i nadžánrová. Proto jako jeden z mála písničkářů umělecky "přežil" rok 1989, proto má stále vyprodané sály, i když jsou jeho vystoupení díky často opakovaným průpovídkám místy trochu předvídatelná (stejně jako třeba u Jiřího Schmitzera), a proto ho máme všichni tak rádi. No ne? Hýčkejme si tedy "našeho" Plíhala.

Věřme, že v jeho případě nikdy nebude platit...

Epitaf
Tak dlouho se snažil o rým
Až se stal duševně chorým
Stal se chorým duševně
Tělo uvnitř duše vně

...a na závěr mu snad jen popřejme...

Radostné vyhlídky
Až mi bude tak sto deset
Přijde Bůh a zmáčkne reset.

Karel Plíhal, Koncertní síň Bohuslava Martinů, Trutnov, 23.3.2005.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Nové desky 26/2020 - od Willieho Nelsona přes Powerwolf po Robota Kocha
Nové desky 26/2020 - od Willieho Nelsona přes Powerwolf po Robota Kocha První prázdninový týden se můžete těšit na novinky rappera Gucci Mane, countryové legendy Willieho Nelsona, posmrtný debut Pop Smoka, třetí desku Polly Scattergood, album plné hvězd Sama Spiegela, keltské pankáče The Real Mckenzies... čtěte zde
Vydáno: 08.07.2020 08:00 v sekci Novinky | Nové desky
0
Miroslav Žbirka - Nemoderný chalan
Zaprášenosti: Miroslav Žbirka - Nemoderný chalan Letos v červenci má v českých a slovenských kinech premiéru filmový dokument Šimona Šafránka "Meky". Životní příběh slovenského muzikanta Mira Žbirky zobrazený na velkém plátně nás dovedl k ohlédnutí za jedním z... čtěte zde
Vydáno: 07.07.2020 08:00 v sekci Recenze | Zaprášenosti
9
CeeLo Green - CeeLo Green Is Thomas Callaway 10/10
Recenze: CeeLo Green je na "CeeLo Green Is Thomas Callaway" unikátním interpretem i spoluautorem O CeeLo Greenovi se pět let nevědělo. Pak jej Daniel Quine Auerbach, zpěvák kapely The Black Keys, přizval ke spolupráci. A jak už se tak v příbězích vykládá, zbytek je historie. Protože je nad slunce jasné, že desku "CeeLo Green Is... čtěte zde
Vydáno: 06.07.2020 00:00 v sekci Recenze
0
Sarah & The Adams - Pověz mi 9/10
Recenze: Na oduševnělé písně Sarah & The Adams z alba "Pověz mi" by se nemělo zapomenout Říkávalo se jí "česká Norah Jones", třetí deska Šárky Adámkové a její skupiny Sarah & The Adams je ale tím nejlepším důkazem, že podobné nálepky skutečně nejsou zapotřebí. Poprvé přináší ryze české texty, v nichž... čtěte zde
Vydáno: 05.07.2020 09:00 v sekci Recenze
0
Everything But The Girl - Walking Wounded
Zaprášenosti: Everything But The Girl - Walking Wounded Devadesátá léta minulého století byla pro dvojici Everything But The Girl dosti zásadní. Přinesla zvukovou proměnu její tvorby, která se promítla hned do tří kultovních desek. Jim s jasnou převahou vévodí vybroušený klenot... čtěte zde
Vydáno: 04.07.2020 09:00 v sekci Recenze | Zaprášenosti
3
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Karel Plíhal slaví své šedesátiny reedicí "Alba a bonusy 1984 - 1990" (03.09.2018 15:12)
- Recenze: První výběr Karla Plíhala "Skříň s beduíny" je reprezentativním průvodcem jeho tvorby (05.01.2016 14:19)
- Nové desky pro 41. týden (11.10.2015 14:04)
- Fotogalerie: Kittchen má další remixovou desku. Představil ji v plném Musictown Record Store (02.05.2014 00:13)
- Naživo: Tohle nepřipravíš. To si musíš zasloužit. (07.12.2013 15:44)
- Žánroví Andělé už znají své výherce (09.03.2013 10:13)
- Publicistika: Dvacet nejlepších domácích alb roku 2012 (20-16) (05.02.2013 16:10)
- Recenze: Dívat se na sebe zvenčí se vyplatí (10.10.2012 11:00)
- Z rádií nejčastěji zní Kryštofův "Inzerát" (10.10.2012 08:27)
- Nové desky pro 39. týden (23.09.2012 05:00)

ALBUM TÝDNE 27/2020

CeeLo Green
CeeLo Green Is Thomas Callaway

O CeeLo Greenovi se pět let nevědělo. Pak jej Daniel Quine Auerbach, zpěvák kapely The Black Keys, přizval ke spolupráci. A jak už se tak v příbězích vykládá, zbytek je historie. Protože je nad slunce jasné, že desku "CeeLo Green Is Thomas Callaway" budou fanoušci soulu poslouchat ještě dlouho. Je totiž výborná.

10/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Út 14.07.
Amelie Siba + Chief Bromden (Chapeau Rouge, Praha)
St 15.07.
NeFestival Colours of Ostrava! (Dolní Vítkovice, Ostrava)
Pá 24.07.
Colour Meeting (Park U hradeb, Polička)
Po 10.08.
The Chainsmokers (USA) (Tipsport Arena, Praha)
Po 10.08.
Fource Live: Aiko + Teepee (Střecha Radost, Praha)
So 15.08.
Limp Bizkit (USA) (Forum Karlín, Praha)
Po 17.08.
Giant Rooks (DE) (Rock Café, Praha)
Út 25.08.
Fource Live: Ai Fen + Khoiba (Střecha Radost, Praha)
Po 07.09.
Mighty Oaks (DE) (Rock Café, Praha)
Út 08.09.
Rage Against The Machine (USA) (O2 Arena, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Bruno Mars Misery Index Kryštof Beyoncé Lady Gaga Adele Madonna Coldplay Rihanna Depeche Mode Sia The Cure AC/DC Pokáč Ewa Farna The Weeknd Kabát Billie Eilish Britney Spears Rammstein
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2020 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver