Zdeněk Barták bude pro mnoho generací symbolem, který se nesmazatelně za oné éry zapsal do povědomí hitem "Nonstop", který nazpíval Michal David a jenž našel své místo ve filmovém trháku "Vítr v kapse". Talent tohoto skladatele je však protkán různými motivy, které přesahují několik hudebních stylů. Za totáče u nás moc filmové soundtracky nevycházely, a tak má díky kompilaci "Filmová hudba" Zdeňka Bartáka fanoušek unikátní možnost si vyposlechnout několik známých melodií. Bohužel na všechny se nedostalo, ale jen výpis filmů Jaroslava Soukupa mluví za své - posuďte sami: "Drsná planina" (1979), "Romaneto" (1980), "Dostih" (1981), "Vítr v kapse" (1982), "Záchvěv strachu" (1983), "Pěsti ve tmě" (1986), "Divoká srdce" (1989), "Diskopříběh 2." (1991), "Svatba upírů" (1993).

Celá retrospektiva má však docela velký kámen úrazu, tím je jakási roztříštěnost melodických nápadů, jejichž stopáž nepřesahuje ve většině případů dvě minuty. Je tedy hezké, že na cédéčku je třicet osm (!) skladeb, ale už po prvních deseti budete cítit jakýsi vnitřní zmatek. Na druhou stranu je to příjemné vzpomínání, na kterém se však nesmazatelně zapsal zub času a některé snímky doopravdy zavánějí až brakem hudby oné éry, čímž však nechci zatracovat skladatelský potenciál tohoto pána. Hudba ze "Svatby upírů" hodně čerpá z klasických motivů a je asi nejvyrovnanějším celkem tohoto disku. Škoda že se nedostalo prostoru pro kompozice z televizních seriálů, tedy až na dvě výjimky.

Kromě instrumentálních prací je možnost si vyposlechnout i několik zpívaných písní. Dvojici "Nonstop" a "Půjdu s tím" ("Diskopříběh 2.") zapěl mnoha spoluobčany nenáviděný nebo opěvovaný Michal David. Před krátkou dobou jsem byl v jednom shopu s italskou módou a řeknu vám, když tam začali hrát "Poupata", vzal jsem kramle a tento krámek u mě hodně klesnul - tím je asi jasné, do jaké kategorie fandů Michala Davida patřím. "Sen kovbojů" (seriál "Zdivočelá země") v podání Jakuba Smolíka při poslechu překvapí, kantiléna Miroslava Donutila "Nádherný sen" (seriál "Hotel Herbich") spíše potěší. Závěrečným bonusem je píseň "E Mi Manchi Tu" z desky "Cieli Di Toscana" Andrea Bocelliho - spolupráce s ním si Zdeněk Barták hodně váží.

"Filmová hudba" letem světem představuje několik krásných hudebních momentů, jako celek je však tato kompilace spíše zmatená, velká nálož materiálu působí dosti rozpačitě. Při poslechu jsem se občas neubránil dojmu, že mé oči pošťuchovaly časomíru mého přehrávače, aby byl rychleji konec. Někdy je méně více, a to pro "Filmovou hudbu" platí do posledního puntíku, ale chápu, že lidé okolo Zdeňka Bartáka se snažili dopřát posluchačům co nejvíce hudby - takto se však reprezentativní kompilace nedělají.