Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!

Pýcha a pád ve třinácti obrazech

Vydáno: 18.01.2005 05:00 v sekci Recenze - Antonín Kocábek

Vzápětí po výběru hitů "Anthems" vypustili slovinští Laibach do světa i bezejmenné DVD s kolekcí svých klipů. O tom, jak se jim povedlo, a nebo chcete-li, stojí-li za to za něj utrácet tu hříšnou sumu, kterou tento nosič v našich krajích z peněženek kupců vysaje, se můžete dočíst právě zde.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
6/10

Laibach - Videos

Celkový čas: cca 100 min.

Skladby: Država, Opus Dei, Geburt Einer Nation, Sympathy For The Devil, Across The Universe, Wirtschaft Ist Tot, Final Countdown, In The Army Now, War, Alle Gegen Alle (live), God Is God, Tanz Mit Laibach, Das Spiel Ist Aus

Vydavatel: EMI

Vezmu to hned od úvodu zkrátka. Laibach bývali slavná skupina, a ačkoliv bych nerad byl špatným prorokem, obávám se, že ten minulý čas je definitivní. Nejen že už dávno nejde o kapelu, která udávala trendy a inspirovala ty služebně mladší (bez Laibach by třeba Rammstein byli sotva tam, kde jsou), ale evidentně ani nejsou schopni vyčerpat z pozice minulosti alespoň tolik, aby je to udrželo v zájmu posluchačů. Spíš se potácejí nad hladinou propadání se do postupného ostentativního nezájmu o ně. A vlastně to celé i sami přiživují svou schizofrenií. Neboť Laibach z posledních alb a Laibach z posledních koncertů jsou až na nepodstatné momenty dvě skupiny s rozdílnou filosofií i prezentací. A přičteme-li k tomu odklon od původních hudebních experimentů k omílání již tisíckrát omletého, máme tu krizi v plné síle. A praktickým důkazem tohoto stavu je i jejich výběrové DVD.

To je totiž poněkud odfláknuté a jako takové zajímavé víceméně jen pro skalní příznivce kapely. Ty ostatní nemá příliš čím překvapit, protože jde jen o ohlédnutí za zaprášenými časy. Vlastně jeden důvod by tu byl. Celá dlouhá léta publicisté popisují tuny papíru o balancování Laibach na hraně toho, zda-li se v jejich prezentaci jedná o oslavu nacionalismu a koketování s nacistickou symbolikou, a nebo naopak o určitou pózu zesměšňující a pohrdající všemi příbuznými ideologiemi a názory. A jestliže z hlediska poslechu hudby samotné se tyto úvahy a spekulace jeví jako malicherné a víceméně nepodstatné, po shlédnutí jejich klipů - obzvláště pokud je uvidíte poprvé - se už těžko můžete vyhnout nějakému stanovisku k danému problému. A dá se předpokládat, že pro mnohé bude těžko zkousnutelný už jen samotný obal.

Ale pojďme k samotnému obsahu. Laibach jsou součástí NSK alias hnutí Neue Slovenische Kunst a jako takoví měli vždy blízko k výrazné výtvarné stylizaci. Ta se pochopitelně promítla do jejich klipů měrou vrchovatou, takže zatímco u spousty jejich kolegů je toto médium jen pouhým reklamním produktem, zvyšujícím zájem o hudbu jako zboží, v případě Laibach jde o miniaturizované výtvarné i filmové perly. Potěšující je i to, že klipy nejsou řazeny náhodně, ale striktně podle roku svého vzniku, takže lze jejich společným sledováním zároveň vystopovat nejen vývoj skupiny od roku 1986 až do současnosti, ale i rozvoj technických možností klipu jako uměleckého média. Spousta nápadů z počátků (společným jmenovatelem je v nich režisér Daniel Landin) až vyráží dech svou jednoduchostí, která je o to účelnější. Zkombinovat strojový rytmus se záběry panenské přírody včetně kýčovitých jelenů v "Opus Dei" nebo postavit klip jen na samotné kapele na zcela holé, pouze barevně nasvícené scéně bez jakýchkoliv kulis či pozadí (queenovský cover "Geburt Einer Nation") je ve výsledku určitě geniálnější, než ve své době asi ohromující, ale z dnešního pohledu poněkud úsměvný pravěk 3D animací k europopové "Final Countdown". Zajímavou konzervou je "Alle Gegen Alle", kde roli klipu plní obyčejný koncertní záznam. Kapelu ovšem zachycuje v tak oslnivé formě a vystoupení má takovou atmosféru, že předčí mnohé na výrobu jistě mnohem dražší klipy. Dílka z posledního období jsou pak klasickou kombinací snímaných filmových záběrů s animovanými prvky a zběsilým střihem. Ovšem i přes kvalitní provedení je tu zajímavých nápadů jen minimálně a podobně jako skladby, které doprovázejí, jsou poněkud chladné. Osobně mě asi nejvíc nadchl klip k "Across The Universe", kde obrazový doprovod výborně koresponduje se skladbou samotnou, podtrhuje její melancholickou náladu, sází na výtvarnou stránku a je prost vší agresivity.

Překvapivě mnohem zajímavější se ovšem na disku nejeví klipová část, ale bonusový film. Ten je na obalu prezentován coby dokument o zatím posledním studiovém albu "Wat", ve skutečnosti je však mnohovrstevnatější a obsahově bohatší. V první části je totiž důkladně zrekapitulována historie skupiny, se spoustou informací a především pečlivým zasazením této story do společenského a politického vývoje Evropy. Ještě předtím se nám pak dostane historického poučení o Slovinsku a poválečném vývoji Socialistické federativní republiky Jugoslávie, které bylo dlouhá léta součástí. Teprve pak je probráno zmiňované album, s detailními komentáři námětů, okolností vzniku a inspirací jednotlivých skladeb. Pokud vládnete některým ze základních světových jazyků, které jsou na výběr, a máte ke kapele alespoň nějaký vztah, nebudete určitě zklamáni.

Přes to všechno se nelze zbavit dojmu, že vezmeme-li v úvahu obsahovou kapacitu DVD, je toto další v řadě těch, které využívají možností jen z části. Pouhá třináctka klipů a jeden dokument není tragicky málo, ale také ani nikterak výjimečně mnoho. Podle pořekadla se tak jedná o málo muziky za hodně peněz, a co hlavně - o promarněnou šanci. Protože fantazie je v tomto případě opravdu nabuzená a představa, co všechno by tu mohlo být, kdyby tvůrci jenom trochu chtěli, je až smutek vyvolávající. Škoda.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • SS (David, 18.01.2005 07:59) Reagovat

    Nikdy jsem nepochopil zájem lidí o Laibach, když řada písniček byla převzatých a doslova sprzněných. Ale řekněmě, že jsem nepochopil jejich hudební cítění. Bohužel mi u nich ze všeho až přespříliš trčí opojení nacismem a symbolikou (vojenské čepice, jezdecké kalhoty - tak typické pro gestapáky). Proti nim jsou Rammstein jen pouhopouzí něměčtí hromotluci, Kiss taky jen srandovní bubáci s ostrými SS v logu a Mariln Manson úchyl. Ti ale nevadí, Laibach si však na skutečné nacistické hajzly hrají. Nebo se pletu?

  • pleteš se (adam, 18.01.2005 11:38) Reagovat

    pleteš se

  • jojo... (Petr, 18.01.2005 16:52) Reagovat

    taky si myslim, ze se pletes, ale hlavne me znovu prekvapuje, ze stale jeste existuji lidi, kteri si zatim nevsimli, ze existuje cosi cemu se rika coververze, a v cem vubec nejde (na rozdil od revivalu) o to, aby vysledek byl nejak podobny originalu...
    A ty asi budes jeden z nich, protoze jinak bys sotva mluvil o "przneni prevzatych skladeb". Ja si totiz treba myslim, ze Opus Dei nebo Final Countdown v podani Laibach jsou asi tak o dve tridy lepsi nez original....

  • to Petr: (SQUAREPUSHER, 19.01.2005 12:13) Reagovat

    naprosto s tebou souhlasím, coververze od Laibach mnohonásobně předčí originály. řešit to jestli jsou Laibach náckové nebo ne, je mimo mísu. myslím že tou věčnou diskusí jejich image splnila účel a pánové mohou být spokojeni. dále chci dát za pravdu autorovi článku, Laibach už nic převratného asi nepředvedou, jsou za zenitem...což můžeme v klidu říct i ostatních přímo či nepřímo spřízněných stylech jako EBM, gothic, industrial. můžeme už jenom vzpomínat na tu dobu a na podařené "dark mejdany"...

  • Ad David (Jaeger (obcan virtual. statu NSK od roku 1994), 19.01.2005 12:24) Reagovat

    Vubec jsi nepochopil, o co Laibach a NSK slo a jde. Neni tu prostor na to, abych Ti vysvetloval, co je zakladem kulturni cinnosti Laibach a NSK, ale to o cem mluvis, je absolutni absence schopnosti jit pod povrch a dukaz stadniho mysleni. U Laibach slo o stylizaci, koncepcni recyklaci totalitarni symboliky a jak sami rikaji, o "retrogardni" pristup k instituci, tozn. ze se od pocatku nepovazuji za boritele, ale naopak o tradicionalisty, kteri vedome vychazeji ze zazitych systemovych i vizualnich principu. Precti si nejaky z poslednich rozhovoru, abys pochopil proc na propagacnich fotkach k WAT maji napriklad americke uniformy z 2. sv. valky a unifomy SS a Wehrmachtu (ovsem bez distinkci a symbolu).
    Co se tyce coververzi, mrzi mne, ze je povrchni posluchaci znaji jen diky Opus D-i apod, ale jde o to, ze ve vetsine pripadu byly covery jen stavebnim materialem pro rekonstrukci skladby v jinych podminkach. Nikdy to nebylo okopirovani. Dukazem je deska Sympathy for the Devil a fakt, ze z desky Let it be udelali HUDBU.
    Proste a jasne, Laibach se muze poslouchat jako "drsna" muzika (osobne preferuju jejich pocatky z 80. let), ale je to malo. K Laibach je potreba najit cestu.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Billie Eilish, O2 arena, Praha, 20.8.2019
Naživo: Vřískot v O2 areně: Minimalistická Billie Eilish zhypnotizovala davy teenagerů Svět nejopěvovanější teenagerky současnosti Billie Eilish je temný a úzkostný. A podobný byl i její pražský koncert, který se odehrál ve vyprodané O2 areně, i když se původně měl konat ve Foru Karlín. Fanoušci ale lístky... čtěte zde
Vydáno: 21.08.2019 09:56 v sekci Naživo
15
Pohled do českých hitparád - 32. týden 2019
Ed Sheeran a Justin Bieber s "I Don't Care" opanují český éter, Viktor Sheen se vrací na jedničku v albech Ed Sheeran sice prvenství v albové hitparádě po třech týdnech přepustil Viktorovi Sheenovi, urval ale zlato v singlovém žebříčku. Nejhranější písní v českém éteru se stal jeho duet s Justinem Bieberem "I Don't Care". Na novinky... čtěte zde
Vydáno: 20.08.2019 19:00 v sekci Novinky | České hitparády
1
Nové desky 33-34/2019 - od Slipknot přes The Regrettes po Lionela Richieho
Nové desky 33-34/2019 - od Slipknot přes The Regrettes po Lionela Richieho Před tím, než se opět otevřou stavidla přívalu hudebních novinek velkých hvězd, se nám s novými alby představí Slipknot, stále populárnější The Regrettes, irský objev The Murder Capital, dívčí industriální duo Bones UK či... čtěte zde
Vydáno: 20.08.2019 17:00 v sekci Novinky | Nové desky
0
Jen - Z angličtiny jsem se vrátil k češtině a moc mě to baví
Rozhovory: Jen - Z angličtiny jsem se vrátil k češtině a moc mě to baví "Konečně jsem našel svoji cestu, vím přesně, co chci dělat a co pro to musím obětovat," shrnuje posledních několik let zpěvák Jen. Kapelu Bek Ofis vyměnil za sólovou tvorbu, angličtinu za češtinu. Proč by si ho lidi měli... čtěte zde
Vydáno: 20.08.2019 08:01 v sekci Publicistika | Rozhovory
2
Metallica, Letiště Letňany, Praha, 18.8.2019
Naživo: Nedotknutelné riffy Metallicy působily v Letňanech poněkud včerejším dojmem Americká skupina Metallica, globální kolos a jedna z nejsilnějších hudebních značek na světě, se v neděli večer vrátila do Prahy. Potvrdila status heavymetalové jedničky a nestárnoucí žánrové klasiky. A pokud vás to zajímá, tak... čtěte zde
Vydáno: 19.08.2019 12:05 v sekci Naživo
62
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Nové desky 47/2018 - od Vesny přes Take That po Erose Ramazzottiho (27.11.2018 07:30)
- Laibach se na "The Sound Of Music" inspirovali Severní Koreou (10.09.2018 15:11)
- Naživo: Brutal Assault, den druhý: Když jdou metalisti na diskotéku (16.08.2018 17:21)
- Fotogalerie: Brutal Assault, den druhý aneb Hledá se headliner! Laibach se hlásí (15.08.2018 10:30)
- Brutal Assault rozšiřuje line-up o překvapivé kapely. Areálem bude znít i country (19.04.2018 12:06)
- Naživo: Chladní Laibach ponořili Palác Akropolis do temnoty (07.11.2017 10:42)
- Fotogalerie: Laibach v obrazech (06.11.2017 20:17)
- Minirecenze: Laibach se vrátili s temně elektronickou deskou "Also Sprach Zarathustra" (09.08.2017 15:43)
- Nové desky 28/2017 (18.07.2017 07:06)
- Do České republiky se vrátí kontroverzní Slovinci Laibach (21.06.2017 16:43)

ALBUM TÝDNE 33/2019

Charlie Cunningham
Permanent Way

V soukromí je tento týpek spíše tichý a plachý, na koncertech však v plné míře předvádí své emoce z příběhů, které ve svých skladbách vypráví. Jeho druhé album "Permanent Way" je nečekaně velký grower, který má ten dar vás zcela pohltit. S každým poslechem Cunninghamovi čím dál více věříte vše, co do něj vložil.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Čt 22.08.
Paul Kalkbrenner (DE) (Žluté lázně, Praha)
So 24.08.
JMSN (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
Út 27.08.
Hozier (IRL) (Forum Karlín, Praha)
Út 03.09.
Helmet (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
St 04.09.
Ariana Grande (USA) (O2 Arena, Praha)
Čt 05.09.
Zebrahead (USA) (MeetFactory, Praha)
Čt 05.09.
Courtney Barnett (AUS) (Lucerna Music Bar, Praha)
Po 09.09.
Cassia (UK) (Cross Club, Praha)
Út 10.09.
Sean Koch (RSA) (Café V lese, Praha)
Út 17.09.
Michael Bublé (CAN) (O2 Arena, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Lady Gaga Kryštof The Cure Rihanna Coldplay Sia Adele Madonna Ewa Farna Beyoncé AC/DC Ed Sheeran Ghost Rammstein Britney Spears Linkin Park Avicii Kylie Minogue Metallica Taylor Swift
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2019 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver