Audio/Video Jukebox

více...

Téma

Rock For People 2012

Hlas Česko Slovenska

Nové album Charlie Straight

Recenze CD

Deset písní o smutku

11.10.2004 00:00, Honza Balušek

Po dvojici hity nabitých desek si kapela Kryštof vybrala oddechový čas, aby poté společně s Janem P. Muchowem natočila svou dosud nejsložitější nahrávku. Pokud ovšem "Mikrokosmu" dáte šanci, bohatě se vám odmění. Ale musíte mít srdce.

8/10

Kryštof - Mikrokosmos

Celkový čas: 42:19

Skladby: Pan Sen, Srdce, Zrcadlení, Sqěle, Tuning, Vodné stočné, Motýlek, Stár, Brouci, Kruhy z duhy

Vydavatel: EMI

Měli jste rádi Kryštof? A chcete je mít rádi i nadále? Pak ale zapomeňte na "Lolitu", "Obchodníka s deštěm", dokonce i na "Ženy" či "CosmoShop". Ostravská kapela se totiž na novinkové kolekci "Mikrokosmos" vydala zcela novými cestami, které se nemusí každému, kdo si oblíbil jejich první desky, zrovna líbit. Ale pokud desce dáte šanci, pak budete mít Kryštof rádi i dále. A dost možná ještě více než dříve. "Mikrokosmos" totiž není po hudební, textové ani aranžérské stránce deskou nijak lehkou, musíte jí dát mnoho poslechů, aby vám vaše úsilí vrchovatě vrátila. Není to nahrávka na první či druhý poslech, osobně jsem ji začal oceňovat až po pátém projetí a teprve po desátém mě naprosto pohltila, což je v dnešní době velmi nevšední.

Kapela se na novince rozhodla nespolupracovat s Dušanem Neuwerthem, který byl šedou eminencí jejich úspěchu, místo toho na post producenta přizvala Honzu Muchowa (ne že by se zrovna ti dva neznali...). Na zvuku desky se to podepsalo velmi výrazně, ale rozhodně nečekejte elektronické orgie, ani naopak folkově znějící skladby, o čemž ještě nedávno mluvil Richard Krajčo. Ten zmínku o folku možná myslel v souvislosti s texty, které na "Mikrokosmu" hrají mnohem větší roli než dříve. Mnohem větší, než třeba hitové melodie. Krajčo a spol. považují nové album za nejlepší, které dosud natočili, a mají bezpochyby pravdu. Mimořádně vyrovnaná kolekce deseti skladeb přináší mnoho nového, neobsahuje slabší místa a nutí člověka se zamyslet.

Jeden z vrcholů desky přijde hned na počátku v písni "Pan Sen". Neuvěřitelně rozbitá a přitom pohromadě znějící skladba zaujme hned několika věcmi - ať už je to zvukový náraz na úvod, francouzský zpěv Ivy Frühlingové, útok bicí soupravy u konce skladby nebo obecně přes všechny nevšednosti hitový potenciál. Jen při aranžování této písničky museli ve studiu strávit snad měsíc času, tak velké zvukové dobrodružství to je. Pilotní singl "Srdce" ve své jednoduchosti pak vypadá jako chudý příbuzný, ale zdání klame, jen je nutno nevšednost hledat jinde. Třetí položka v podobě písničky "Zrcadlení" je hned druhým vrcholem nahrávky - na první pohled obyčejná klavírní balada, jejíž síla roste s každým poslechem, který vám přináší další a další hudební objevy. Celkově je deska velmi temná, atmosféru pak prosvětlují dva rychlejší kousky v podobě "Motýlka", kde se Kryštof dostávají až někam do hájemství britských kytarovek, a "Brouků", kde díky banju na mysl vytanou hravé hitovky Wanastowek z dob desky "Lži, sex a prachy". Problém mám ovšem se závěrečnou skladbou "Kruhy z duhy", kterou na ploše šesti minut soustavně ničí monotónní chemický úder bicích. Mám pocit, že kdyby Muchow našel odvahu bubny zcela vypustit, pak by se teprve jednalo o proklamovanou symfonickou báseň a její krása by neměla kazu. Na stranu pozitiv bych ale ještě rád přihodil skutečně novátorskou práci se smyčci, které jen bombasticky nepodkreslují, jak je v popu zvykem, ale v písních jako "Pan Sen" či "Sqěle" hrají zcela nezastupitelnou roli. Nutno slyšet, těžko se popisuje...

Zcela nutné je se u "Mikrokosmu" zmínit o textech, protože ty na desce hrají velkou roli. V několika skladbách se Krajčo vyzpívává ze své schízy, kdy na jedné straně chce být velkou hvězdou, na straně druhé mu vadí, že je považován za popovou loutku, jíž není a nechce být. Jakkoli to je zcela pochopitelné, na druhé straně v tom vidím největší problém alba - Krajčo se na celé nahrávce bere tak zatraceně vážně bez sebemenšího nadhledu a kousku ironie, až to občas může člověka popudit.

Kryštof natočil svou posluchačsky nejtěžší, ale bezpochyby také nejlepší desku. Popsat by se dala slovy: - těžká jako prase, krásná jako anděl. Skutečně tomuto albu musíte dát čas uzrát, neposlouchá se zpočátku vůbec lehce. Ale ta námaha na straně posluchače stojí za to.

P.S.: Nové album Kryštof je dalším adeptem na hromadnou recenzi, takže za přibližně dva týdny se můžete těšit na názory deseti dalších redaktorů musicserveru.

Související články

Kryštof pilně nahrávají, produkci jim posvětí držitel Grammy (Novinky)
Nové desky pro 11. týden (Nové desky)
Kryštof připomene dévédéčkem turné po kinosálech (Novinky)
Nové desky pro 8. týden (Nové desky)
Richard Krajčo - Někdy se domů vracím s přízvukem (Rozhovory)
Festival Moravské hrady.CZ startuje v Hradci nad Moravicí (Tiskové zprávy)
Už jen pár dní zbývá do začátku 19. ročníku festivalu Benátská noc (Tiskové zprávy)
Festival Hrady CZ odstartoval na hradě Rožmberk nad Vltavou, teď míří na Točník (Tiskové zprávy)
Přivítejte východ slunce na Rock For People s předními tuzemskými DJs (Tiskové zprávy)
Program Benátské noci je kompletní (Tiskové zprávy)

Názory

Souhlas (glam, 11.10.2004 13:06) Reagovat

Téměř s recenzí souhlasím. Když jsem Mikrokosmos slyšela poprvé, nebyla jsem si jistá, jestli Kryštof udělali správně... Ale po pátém poslechu jsem desce už natolik propadla, že teď můžu říct pouze jedno slovo... díky... moc děkuju za to, že jste se nebáli vkročit někam trochu jinam a opustili jste od melodických hitovek (naštěstí ne zcela:)...
je to jiné... (mia, 11.10.2004 21:26) Reagovat

abych řekla pravdu, jako první co mě na desce pohltilo byl booklet...tohle se jen tak v našich polích nevidí...výborné procítěné fotografie na poli s mužem s rukavicemi a rouškou, uvnitř zabaleného v igelitu...žeby náznak nějaké úchylky?? né, spíš fakt, kam dnešní doba spěje...stojím na poli plného žita a ani se nemohu nadechnout v tom zamořeném světě...
co se hudby a textů týče...na první poslech to byl šok, ale příjemný...syrová hudba, nadřazenost bicí a žalostný zpěv Richarda...do toho smyčce a piánko...mám z téhle desky velmi dobrý pocit, ale myslím, že pochopit tuhle hudbu, můžou jen hudební odborníci, nebo blízcí Kryštofů...je to tak osobní, až mě z toho mrazilo na zádech...tolik emocí...
je cítit, že tahle deska není dělaná pro hudební žrouty, ale pro věrné a vášnivé posluchače složitější hudby...jedou si po svém, a to se mi líbí, konečně někdo, kdo dělá to co cítí, a né to, co si žádá tahle zkorumpovaná vygumovaná společnost...opravdu vrchol...jdu si hned pustit Vodné stočné: řekni mi bože....je to tam
hm (honza, 12.10.2004 22:19) Reagovat

může to být zajímavé

jinak k tomu autorovi tohoto článku, existují mraky a mraky skvělé hudby které se musí nejdřív naposlouchat, takže zas nevšední to není :o)
MP3 (pavel, 15.10.2004 14:44) Reagovat

Koupil jsem si desku od Kryštova je dobrá. Ale mám s tím problémy, nejsem schopen si z toho udělat MP3 abych to mohl poslouchat i jinde než doma. Je nějaká možnost jak to provést? Z ostatních CD to umím, ale tohle se v PC tváří nějak divně.
Skvělá deska (Jirka, 16.10.2004 20:08) Reagovat

Krásný texty plný pocitů a nálad a skvěle sladěná hudba...myslím že kritici tentokrát nemají takřka co vytknout...a myslím Že jen pro hudební znalce to taky nebude,protoŽe uŽ je mezi 10 nejprodávanějšíma v Čechách

zobrazit všechny názory (8 celkem)

Album týdne 21/2012

The Mars Volta
Noctourniquet

minulá Alba týdne

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?

Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »