Když pavučina zaslepí úsudek a zplodí nudu

03.08.2004 05:00 - Luboš Kreč | foto: facebook interpreta

V červenci vlétl do českých kin "Spider-Man 2" a s ním do obchodů také soundtrack. Na rozdíl od jedničky, která alespoň ze třetiny rezonovala ostrými kytarami, na dvojce je v tomto směru vymeteno a přednost dostaly pouze výsostně konvenční a nekonfliktní písně. Stejně jako je příliš uhlazený film, je i hudba k němu pustá a nezajímavá.
4/10

Různí - Spider-Man 2 (soundtrack)

Skladby: Dashboard Confessional - Vindicated, Train - Ordinary, Hoobastank - Did You, Jet - Hold On, Yellowcard - Gifts And Curses, Maroon 5 - Woman, Taking Back Sunday - This Photograph Is Proof (I Know You Know), Midtown - Give It Up, Lostprophets - Lucky You, Smile Empty Soul - Who I Am, The Ataris - The Night That The Lights Went Out In NYC, Switchfoot - Meant To Live, Ana Johnsson - We Are, Jimmy Gnecco feat. Brian May - Someone To Die For, Danny Elfman - Spidey Suite, Danny Elfman - Doc Ock Suite

Autor je redaktorem iDNES.

Celkový čas: 60:00
Vydavatel: Sony Music / Bonton
Zatímco pokračování filmového "Spider-Mana" bylo očekáváno opravdu hodně netrpělivě, jeho zvukový podklad neprovázela žádná speciální netrpělivost. Proč také, když soundtrack z jedničky byl takovým tím obyčejným, jen mírně nadprůměrným pop-rockovým výběrem. Bohužel "Spider-Man 2" není ani mírně nadprůměrným. Jestliže se předchozí kompilace mohla pochlubit několika překvapeními, tahle deska se nese plně v duchu názvu druhé písničky od Train "Ordinery" - obyčejná (až hrůza). Muzika ze "Spider-Mana 2" jde ve stopách snímku, který je také o poznání nudnější a unylejší, než byl předchozí film.

Hlavní problém soundtracku je, že většina kapel na něm představuje to nejsterilnější, co lze v dnešním maistreamovém rocku zaslechnout. Dokladem toho jsou úvodní Dashboard Confessional s "Vindicated", sladcí postgrungeři Hoobastank a "Did You" nebo "Gifts And Curses" od popových punkerů z Yellowcard. Propracovat se na "Spider-Manovi 2" k byť jen lehce svébytnější produkci není jednoduché - náročnější kritéria snesou australští retromilovníci Jet či folkově uvolněná Ana Johnsson. Celkovou úroveň nezvednou ani stále více populární Maroon 5, jejichž pecka "Woman" je přesně taková, jaká je dobrá polovina jejich poslední desky - sice křehká, ale bez zásadnějšího nápadu. Trochu čerstvého větru vnesou do utuchajícího kotoučku také britští Lostprophets, skladba "Lucky You" ale v žádném případě nepatří mezi jejich nejlepší.

Celou dobu, po níž soundtrack "Spider-Man 2" posloucháte, čekáte, kdy konečně přijde nějaká silná věc, neokoukaný moment, slibný začátek. Nic takového ale nedorazí, neštěstí chodí po horách a po posluchačích tohoto soundtracku. Od začátku do konce se jedná o sterilní, zcela průměrné, výsostně komerční album, na němž jeho producenti shromáždili maximálně nekonfliktní jména, která dělají ještě nekonfliktnější muziku. Asi je to škoda, protože hudba k jedničce sice nebyla nikterak úchvatná, ale na druhou stranu takový Corey Taylor ze Slipknot pějící romantickou baladu skýtal dobrou příležitost pobavit se. A to se na dvojce zkrátka nepovedlo.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY