Audio/Video Jukebox

více...

Téma

Rock For People 2012

Hlas Česko Slovenska

Nové album Charlie Straight

Recenze CD

David Byrne melancholicky posmutnělý

10.05.2004 05:00, Hynek Just

David Byrne u nás není známý jen svými deskami, pravidelně také v Praze vystupuje. Krátce před jeho posledním koncertem letos v Arše mu vyšla nová deska "Grown Backwards". Mnohé zůstalo nezměněné od minulé "Look Into The Eyeball", v mnohém je dokonalejší, ale v mnohém také chudší.

6/10

David Byrne - Grown Backwards

Celkový čas: 59:38

Skladby: Glass, Concrete & Stone, The Man Who Loved Beer, Au Fond du Temple Saint, Empire, Tiny Apocalypse, She Only Sleeps, Dialog Box, The Other Side Of This Life, Why, Pirates, Civilization, Astronaut, Glad, Un Di Felice, Eterea, Lazy

Budou to už tři roky, co na těchto místech vyšlá oslavná recenze na Byrneovu desku "Look Into The Eyeball". Od té doby se mnohé změnilo - přišlo osudové datum 11. září 2001, Byrne trochu zestárnul, snad také přibral více sentimentu a jeho nakažlivě pozitivní přístup k věcem se dost obrousil. Světové události od teroristických útoků pečlivě sledoval a smutné nálady a pocity beznaděje, které ho provázely, musel chtě nechtě projektovat do skládání nových písní. Nahrávku "Grown Backwards", které vychází po třech letech jeho "bloumání a snění", sám nazývá albem, které mapuje svět mezi dvěma nespravedlivými válkami - tu druhou nazývá válkou Spojených států o ropu.

"Grown Backwards" je tedy deskou, která je poměrně vzdálena od energií nabitého a vesměs pozitivního duchu většiny minulých alb, včetně "Look Into The Eyeball", přestože právě s ním má mnoho společného. Pokud jsou si obě desky v něčem podobné, je to ve způsobu aranžování a relativně netradičním nástrojovém využití. Na obou hostuje smyčcová sekce (na novince jsou spíše v roli stálých hostů), z obou jsou slyšet nástroje typické hlavně pro klasickou hudbu. V tom, jak Byrne tyto prvky kombinuje s těmi dříve využívanými, tedy klasickou řekněme funk-jazzovou sestavou a latinskoamerickými perkusemi, jsou obě zmiňovaná alba od jakéhosi gró Byrneovy sólové dráhy odlišná. Jako úplnou novinku tu má dokonce převzaté a přearanžované dva ryze klasické kusy - jednu z árií Bizetovy Carmen - "Au Fond Du Temple Saint" a Verdiho "Un Di Felice, Eterea", obě zpívané v originálním jazyce.

Aktuální deska však postrádá jednu zásadní věc, a to je pro většinu dřívějších nahrávek charakteristický "tah na branku". Nevadí vícevrstevnatost aranží, naopak, z hlediska skladatelské sofistikovanosti se Byrneova hudba posunula ještě dál, nevadilo by ani to, že ty písně, které ustrnou v paměti, jsou spíše pomalejšího charakteru (určitá podmanivost vybraným z nich rozhodně neschází). To, co zamrzí, je spíše pocit z nedořešeného a dramaturgicky neupravovaného díla. Skladby, zejména ty z druhé poloviny, jsou si podobné, většina se odehrává v loudavých tempech, schází momenty, které by jejich ospalost osvěžovaly. Jistě, jsou zde svižnější kousky a zaplaťpánbu za ně - jako z minulé desky je vystřižená například "Dialog Box", jsou však nespravedlivě utlačeny přehršlí unavených a splývajících kusů. Příjemnou rehabilitací pro usínajícího posluchače je závěrečná prokomponovaná taneční vypalovačka "Lazy" (na desku byla přidána jako bonusový remix Byrnea s X-Press), které se daří vše ještě relativně zachránit.

Jistě, podobný pohled je zjednodušený a dá se odsoudit jako povrchní. Byrne není hlupák a ví, jak dát dohromady desku, která by všem fandům vyhodila dolní čakry údivem, čili nějaký smysl za "Grown Backwards" vidět musí. V bookletu (mimochodem konceptuálně také dost nedořešeném a neforemném) píše, že deska reprezentuje jeho pocity z ošklivého a nespravedlivého světového dění posledních let a není důvod mu nevěřit. Narozdíl od většiny minulého mu zde ale chybí odstup, nadhled a jakási nadčasovost, díky kterým jeho minulé desky dodnes nezestárly. Těžko říct, jak si "Grown Backwards" povede ještě za deset let... třeba v ní objevíme hodnoty, kterých jsme si zatím nepovšimli.

Související články

David Byrne žaluje guvernéra Floridy o milion dolarů (Novinky)
David Byrne & Fatboy Slim - Here Lies Love (Recenze CD)
Nové desky pro 16. týden (Nové desky)
David Byrne se pustil do alba se St. Vincent (Novinky)
Fatboy Slim a David Byrne odhalili tracklist koncepční desky (Novinky)
Colours Of Ostrava - den třetí a čtvrtý, Černá louka a Slezskoostravský hrad, Ostrava, 11. a 12.7.2009 (Naživo)
Colours Of Ostrava - den čtvrtý, Černá louka a Slezskoostravský hrad, Ostrava, 12.7.2009 (fotogalerie) (Fotogalerie)
Jan Budař bude provázet festivalem Colours Of Ostrava (Novinky)
Na Colours Of Ostrava přijíždí Jamie Cullum, David Byrne a Thievery Corporation (Novinky)
MP3 Jukebox 03/2009 (Audio Jukebox)

Názory

Album týdne 22/2012

The Mars Volta
Noctourniquet

minulá Alba týdne

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?

Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »