Mírný pokrok v mezích romantiky
03.03.2004 04:50, Antonín Kocábek
Pražskou skupinu Dún An Doras asi netřeba představovat nikomu, kdo rád tzv. keltskou hudbu. Své nedávno vydané album pojmenovali "Sweet & Sour" a o tom, že tento název je více než výstižný, si můžete přečíst právě dnes.
6/10
Dún An Doras - Sweet & Sour
Celkový čas: 47:20
Skladby: The King's Shilling, Road To Wroclaw, The Hole In The Boat, Karlov Gankino, Lucky In Love Ridée, In My Prime, Leaning Tower, Miller's Maggot, The Broken Sled, Both Sides The Tweed, Loch Bushmills, The Purple Wisent, Stretched At Your Grave, Dualach On The Rooftop, Sweet & Sour, Queen Of Argyll, Pigsty Reel, The Three Rascals, Sully's No.6
Těžko říci, kde se v místních krajích bere ona rozšířená obliba bretonských, galícijských, gaelských, skotských, irských a bůhvíjakých ještě melodií, souhrnně zjednodušeně označovaných jako keltská hudba. Jisté je, že jejím výsledkem je poměrně široká hudební scéna tímto směrem více či méně orientovaná, kdy vedle několika i širším masám posluchačů známých jmen typu Jan Hrubý & Kukulín či komerčně orientovaného Českého srdce, zde existují i další dvě až tři desítky skupin, operujících jen v rámci žánrové scény a mimo ní prakticky neznámé. Dún An Doras, kteří vyrostli na troskách Celtic Rej resp. Púca Rua, mají za výchozí bod hudbu irskou, a jsou někde na pomezí mezi oběma zmíněnými kategoriemi.
Kapelu jsem v minulosti měl koncertně možnost zažít hned několikrát - a pokaždé byli úplně jiní. Už to je výrazně pozitivně odlišovalo od mnoha žánrově spřízněných kolegů, kteří se často v konzervativnosti přímo vyžívají, a opustit zavedené koleje se nejen bojí, ale snad na to ani nepomyslí. Ne nadarmo bývali v minulosti jejich členem i třeba Pepa Janíček (jinak dlouholetá opora legendárních Plastic People) či René Starhon (ex- Echt!, Velvet Underground Revival Band), který ještě na této desce hraje. Kapela si zachovávala keltskou melodiku, ale obohacovala ji nejrůznějšími experimenty a viditelně se zdála být otevřená i fúzím s jinými žánry, což je základní podmínkou vývoje a toho, aby podobně stylově orientovaná formace neustrnula v pouhopouhém revivalovém přehrávání tradicionálů či jejich napodobování pod záminkou vlastní tvorby. Na svém druhém albu však bohužel jakoby se toho všeho skupina zalekla a vsadila na u posluchačů ověřené jistoty.
"The King's Shilling" na úvod je velmi příjemná záležitost, dobře navozující atmosféru a naznačující, co lze od zbytku nahrávky očekávat, rozpaky se však objevují poměrně brzo. Dún An Doras mají ve svém čele vynikající zpěvačku Kateřinu Garcia, ale zcela nepochopitelně jejího potenciálu na nahrávce příliš nevyužívají, víc než polovina alba je pouze instrumentální. Jsou schopni složit podmanivou melodii, ale přesto zde opatrně sázejí spíš na pouhou interpretaci tradicionálů. A i když sáhnou třeba k bulharskému tanci, do nápaditého podání takových Gothart či Ahmed má hlad mají hodně daleko. Výsledkem je, že ačkoliv může být většina nahraného materiálu pro muzikanty vynikající na jam sessions, nebo i výborně zafungovat na nakloněné publikum na koncertě, na desce zní často unaveně a nezasvěcenému i hluše. Můžeme ji samozřejmě chápat jen jako příjemnou kulisu, ale doufám, že tak nízké cíle Dún An Doras při jejím nahrávání neměli. Protože to, že je výsledek hned na první poslech velmi příjemný, dobře se poslouchá a nechybí ani několik silných míst na poškádlení vašich emocí, mi u kapely s tak silným potenciálem připadne trochu málo.
Přitom snaha o oslovení dosud nezainteresovaného posluchače tu určitě byla - vypovídá o tom mimo jiné skutečnost, že booklet krom textů obsahuje i jakési návody, o čem vlastně jednotlivé písně jsou, jak je chápat, což na druhou stranu navozuje myšlenku, proč tedy rovnou texty nejsou v češtině. Snad ne proto, že skupina pomýšlí na častější průnik na zahraniční pódia, o čemž by svědčil dvojjazyčný booklet? Komplexně shrnuto se jedná na první poslech o velmi vstřícnou, melodickou a nekonfliktní nahrávku, která v mnohém připomíná romantické filmy. Existenciální deprese ani mordýřské příběhy tu nehledejte. Nicméně i romantice občas nezaškodí trocha odvahy vykročit mimo vyjeté koleje. A tu tentokrát Dún An Doras v sobě prostě nenalezli.
