Video Jukebox

více...

Nepřehlédněte

Recenze CD

Tiché písně do tmy

15.03.2004 05:00, Ladislav Tajovský

Jeden z nejuznávanějších představitelů naší alternativní scény, Vladimír Václavek, vydává po deseti letech - opět u brněnských Indies - v pořadí druhou sólovou desku "Písně nepísně". Jak dopadla v porovnání s výbornou prvotinou "Jsem hlína jsem strom jsem stroj", si přečtěte v následující recenzi.

6/10

Vladimír Václavek - Písně nepísně

Celkový čas: 58:14

Skladby: Sen, V některých duších..., Drakův let, Blázen, Odlet vlaštovek, Ptačí herci, Písnička , Shinanai..., Sedím si

Vydavatel: Indies

Nové album Vladimíra Václavka "Písně nepísně" se nese v duchu pokračování ve směru, kterým se tento pilíř brněnské scény vydal před deseti lety sólovým albovým debutem a v němž pak pokračoval v rámci spolupráce s Ivou Bittovou ("Bílé inferno") či jako člen různých více méně trvalých seskupení (Rale, Čikori, V. R. (R.) M.). Václavkova tvorba na výše uvedených albech či "projektech" sice nezapře kořeny, přesto je ale jeho rodnému Dunaji dosti vzdálená. Jestliže kdysi byla Václavkova kožená bunda a vyholená lebka synonymem pro hutné rify a temné, hypnotické rytmy, pak nyní z jeho dílny vychází hudba výrazně zklidněná a křehká, hudba, jejíž významnou součástí je ztišení (či přímo ticho) coby nezřídka dominantní poznávací znamení.

Václavkovo album navazuje (a to i personálně) na tvorbu jeho v současnosti zřejmě domovské kapely V. R. M. Albu dominují akustické nástroje resp. písně na zvuku akustických nástrojů vystavěné. Výjimku tvoří elektrická kytara Petra Bindera (koho také jiného!), která Václavkovu akustiku tu významným způsobem doplňuje (např. "Ptačí herci"), tu píseň (či spíše nepíseň) posouvá o notný kus dále (zřejmě nejlepší, ačkoli do jisté míry vybočující "Shinanai...", jejíž autorkou je raleovská Takumumi Fukushima). Zajímavý rozměr dodává albu použití nástrojů, s nimiž zatím Václavek pracoval velmi zřídka (pokud vůbec), jako akordeon Jiřího Slavičínského (již zmíněná "Ptačí herci") či viola Martiny Himerové (výrazně např. v trojce "Dračí let"). Dalšími zúčastněnými jsou pak excelentní instrumentalisté Jaromír Honzák, Marcel Bárta a Miloš Dvořáček (poslední dva takto rovněž členové zmíněných V. R. M.). Doprovodné vokály dodal Bohouš Cifko a samplery, stejně jako dohled nad nahráváním, obstaral uznávaný Luboš Malinovský.

Na ploše necelé hodiny představuje Václavek své originální písničkářství v celkem devíti skladbách. Sám je autorem sedmi z nich a u africké (existuje mimochodem něco jako evropská lidová?) lidové "Písničky" je spoluautorem. Výjimku tvoří závěrečný úlet "Sedím si" z pera Bohouše Cicka s Václavkovým naivistickým textem. Pokud jde o texty, sáhl Václavek ke svým oblíbeným autorům (F. G. Lorca, B. Reynek - vynikající "Blázen", a A. Přidal); ve dvou případech si vypomohl sám. K vrcholům alba patří již zmíněná, skvěle vygradovaná "Shinanai..." nebo téměř hitová "Písnička" s klasickým václavkovským rytmem a vynikající Binderovou kytarou.

Na druhou stranu si však při poslechu alba nelze nepoložit otázku, jakým směrem se může Václavkova tvorba nadále ubírat. Autor těchto řádků si není úplně jist, zda role písničkáře, byť sebeoriginálnějšího, je přesně tou oblastí, kde Václavek nejlépe uplatní svůj zcela výjimečný cit pro rytmus a (dis)harmonii. Ať jsou "Písně nepísně" jakékoliv, elektrické nástroje znějí ve Václavkových rukou o poznání věrohodněji.

Sdílej tento článek:

Facebook

Linkuj.cz

Jagg.cz

Digg

Související články

Nové desky pro 40. týden (Nové desky)
Vladimír Václavek - Ingwe (Recenze CD)
Nové desky pro 50. - 52. týden (Nové desky)
Vladimír Václavek - Jsem hlína, jsem strom, jsem stroj (Recenze CD)
Vladimír Václavek, Švandovo divadlo, Praha, 20.1.2004 (Naživo)
Vladimír Václavek - Důležitý je neztratit sám sebe (Rozhovory)
Čikori skončili (Novinky)
Podzem 9/2002 (Publicistika)
Iva Bittová - Čikori (Recenze CD)
Dunaj - Rosol (reedice) (Recenze CD)

Názory

Album týdne 10/2010

Scissorhands
Super Tuzex Bros.

minulá Alba týdne

Na okraj Tomáše Tenkráta

Prasárna na beneficích

Osobně nechápu škarohlídy, co kritizují benefiční akce. Pokud je událost vymyšlená stylem "vybrané peníze za vstup se odešlou potřebným místům, přičemž umělci účinkují bez nároku na honorář", je to naprosto v pořádku. Že se kapela chce jenom zviditelnit tím, jak je hodná?

No a co, vždyť ona přitáhla lidi a nezáleží na tom, jestli se jedná o U2 nebo Monkey Business. Ve výsledku na tom vydělají všichni. Kapela se zpropaguje dobrým skutkem, publikum si užije koncert a někdo se dočká finanční ...

celý článek »