21.01.2004 05:03, Luboš Kreč
Z moravského Bílovce pochází skupina Illegal Illusion, která vydala svou druhou regulérní studiovou desku "Day Counting Night Counting". Na prostoru čtyřiceti minut trio rozehrává těžko uvěřitelnou - řekněme - metalovou produkci. Používá k tomu žánrovou přelétavost, vokální rozmanitost, melodické berličky i atmosférickou působivost. Dohromady z toho je vskutku pozoruhodná hudba.
Illegal Illusion - Day Counting Night Counting
Celkový čas: 40:25
Skladby: Hachuring, Bikebiografitti (Still), Crumpled Paper Balls, To All Whom It May Concern (Volume 1), Hachuring (The Fish Bite), Grapefruit State (Intermezzo), Placeboberry, Sultana / Off, Elbow, The First 10, Light Blue-Black Fucking Lost War
Vydavatel: Pohoda Records
Odpoutat se od berliček stylů (Radek Blaheta, 23.01.2004 13:24) Reagovat
Jirka Bialik z Illegalu mi poslal odkaz na tyhle stranky a právě jsem si přečetl recenzi Day Counting, Night Counting. Tímto zdravím Luboše Kreče: kvalitní, vtipná a výstižná recenze, je vidět, že máš mnohé naposloucháno i načteno. Jen menší poznámka trochu obecnějšího rázu: snad při všech recenzích, které jsem pro Illegaly překládal do angličtiny či češtiny, nebo jen četl (a to z pera nejrůznějších lidí), se všichni snažili vehementně hudbu okleštit nejrůznějšími žánry, celou ji polepit nálepkami stylů, narvat ji do nejrůznějších klasifikačních tabulek recenzentů, a takto ji vymezit. Myslím, že o tohle vlastně vposledku vůbec nejde - ještě radši bych si přečetl recenzi, nebo spíše menší pojednání o celkovém textovém (sic!) i hudebním vyznění alba, sebevíc subjektivní, o tom, jak a čím k tomu jednotlivá skladba, riff, řádka textu, kompozice atd. příspívá. Čím víc se tomu recenze blíží, tím líp. Rádoby objektivní, suché zařazení (nebo spíše neustálé zařazování) k nějakému stylu nebo konstatování, že kapela je nezařaditelná, spíše vypovídá o bezradnosti recenzenta, který je bez berliček v podobě stylových hranic (jakkoli relativních) ztracen a neschopen pořádně album uchopit. Zdá se mi mnohem přínosnější se už konečně od těchto plochých klasifikačních snah alespoň trochu odpoutat a věnovat víc energie a místa v recenzi třeba poetice textů. Nebo to umí recenzenti jenom poslouchat hudbu?
S pozdravem,
Radek Blaheta
Škatulkace...? Proč. (George JV, 26.01.2004 20:36) Reagovat
Jisté škatulkování je věc subjektivního názoru, jenž s pocity hudby jako takové mají pramálo společného. Autor hudby ji dělá tak, aby byla líbivá pro jeho duši a ne pro hudební kritiky...
Bene, řekni prdel, máš na to?
Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.
Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...Ne 03.06. Kyuss Lives! (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
So 16.06. Respect Festival 2012 (Štvanice, Praha)
Ne 24.06. She Wants Revenge (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
Po 25.06. Sting (UK) (O2 Arena, Praha)
Čt 28.06. Ugly Kid Joe (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)