Audio/Video Jukebox

více...

Téma

Rock For People 2012

Hlas Česko Slovenska

Nové album Charlie Straight

Rozhovory

Selfish - Furt se zlepšujeme

15.01.2004 05:00, Luboš Kreč

Selfish jsou taková pohodová neopunková banda. Pokud máte rádi Offspring, Blink-182 nebo Inekafe, určitě si je oblíbíte. V září jim vyšla u Cecek Records debutová deska "14 kg nadhozem", takže jsme si řekli, že uzrál čas, abychom spáchali nějaký rozhovor. Výsledek setkání si můžete přečíst zde.

Středočeští neopunkeři Selfish si dokázali vybudovat v okolí rodného Kladenska pověst jedné z nejlepších koncertních skupin. Věhlas mladického kvarteta už ale dávno přerostl tísnivé hranice regionu. Dokazuje to zájem o koncerty jak ze strany pořadatelů, tak ze strany fanoušků po celých Čechách. "Je to super, fakt to poslední dobou šlape," pochválil dosavadní existenční vrchol kapely kytarista Maart. S ním a se zpěvákem a kytaristou Reekem jsem se sešel, abychom si popovídali především o debutové desce "14 kg nadhozem". Kluci byli prý před rozhovorem nervózní. "Tohle je naše první interview!" Nakonec se vše v dobré obrátilo a v hospůdce jsme strávili hodinu nevázazným klábosením. Až později jsem si uvědomil, že jsme se vůbec nebavili o turné se Slováky Inekafe, jimž Selfish na několika koncertech předskakovali a předskakovat zase budou.

Debutová deska "14 kg nadhozem" je pár týdnů venku, dostalo se vám už nějakých reakcí z řad fanoušků nebo kolegů?

R: Já si třeba docela vážím toho, že kluci z Jaksi taksi k nám přišli a říkali, že se jim to líbí a je to fajn. Jinak na hodnocení od fanoušků je asi moc brzo.
M: Každopádně, když už někdo něco řekne, tak že je to jiný, než věci předtím. Hodně nám lidi říkaj', že se prostě ubíráme někam trochu jinam.

V recenzích, které na desku vyšly, často novináři vyzdvihovali různorodost, na neopunkový žánr nezvyklou. Do jaké míry to byl záměr?

R: Záměr to byl na našem předchozím demu "Romantickej typ". Tehdy jsme strašně pařili Wohnouty a chtěli udělat něco podobnýho. Moc se nám to nepovedlo.
M: Vůbec jsme o tom nepřemýšleli. Přišlo to samo. Navíc nám to nepřijde tak různorodý (smích).

Nejste vy náhodou hyperproduktivní formace? Každý rok servírujete patnáct nových věcí a nezůstává jen u toho.

R: My máme jinej problém než ostatní kapely. Když jsme finišovali "Romantickej typ", už jsme měli hotový jiný písničky. Protože nás nebavilo hrát furt dokola ty samý. Teď už je to zase stejný.
M: Vydali jsme desku, řekli si fajn a už bychom zase dělali něco novýho. To je strašná zábava vymýšlet písničky, stejně jako je super jezdit na koncerty.

Až budete slavní, tato nadprodukce bude nepochybně zádrhel. Lidé se budou dožadovat naposlouchaných hitů, ale to vy ne...

R: Je to kontraproduktivní, my víme, jenže co dělat? Lidi na koncertech nový písničky neoceněj', když je neznaj', to je fakt.

Jak se příprava "14 kg nadhozem" lišila od práce na "Romantickej typ"?

R: Cecek nás zachránil. Studio jsme si museli zajistit sami, zbytek byl na něm. Díky němu máme pořádnej obal, desky se daj koupit v obchodě.
M: Na novou desku jsme bicí a zpěvy nahráli v takovým pseudostudiu a zbytek jsme udělali u nás doma. Mixáž a mastering byl čistě naše záležitost. A počítačova.
R: My ani teď nevíme, jestli o studia stojíme. Tohle je hrozně pohodlnej způsob, jak tu desku udělat.
M: Cecek, jedině prst nahoru! (smích)

Soudím, že momentálně prožívá skupina jedno ze svých nejšťastnějších období.

M: Je to čím dál lepší. Nejde ale o nějakej skok. To zlepšování bylo patrný pořád, jdeme prostě nahoru, furt se zlepšujeme. Je víc a víc lidí, který choděj na koncerty, který navštěvujou stránky. Nestěžujeme si.
R: Je to parádní pocit, když víš, že další měsíc budeš hrát osm koncertů. To ti dá strašně moc. Momentálně je to, co se vystupování týče, tak akorát.
M: Pořád ale chceme hodně hrát, těšíme se na každej koncert. Když nás někdo pozve na narozky, my mu tam zahrajeme.

Dosavadní koncertní vrchol?

R: Já bych to viděl na ty tři koncerty s Inekafe před více než rokem. To byla bomba. Skupina, kterou jsme do tehdy obdivovali, najednou hrála na jednom pódiu jako my. Co nás čeká, bude taky bomba. (skupina měla v době rozhovoru vystoupení na několika koncertech skupiny Inekafe teprve před sebou - pozn.red.)
M: Hodně dobrá zkušenost byl taky iFest. Deset minut slávy do slova a do písmene (smích).

Můžete objasnit název "14 kg nadhozem"?

R: My jsme nejdřív udělali písničku "Vzpírací". Mně přijde tenhle sport sám o sobě fakt vtipnej. Zvlášť, když ho dělaj ženský (smích). Svým způsobem je obdivuju. Tady si z nich prostě děláme prdel. Tak jsme si řekli, že to dáme do názvu.
M: No a čtrnáct podle toho, že je tam čtrnáct písniček. Nic jinýho v tom není.

Kontroverzně, možná až rasisticky, může někomu vyznít text k "Wjetnamci". Viz. kritika na FreeMusic.

M: Já to nedokážu posoudit, jenom jsem si chtěl udělat legraci. Nic víc. Proti Vietnamcům pochopitelně nic nemám. Výtky z těch recenzí mě proto trochu zaskočily.
R: Nás vůbec nenapadlo, že by to někoho mohlo popudit. Podle mě je to absolutně dementní prdel (smích).

Dalo by se říct, že je to vaše jediná politická píseň.

M: (smích) To máš pravdu. Proto do nás perou! Vždyť já mám Vietnamce vlastně rád, nikdy mi nic neudělali. Jenom ty jejich stánky jsou takový humorný.

Většina vašich písniček se nese ve velice uvolněném, nekonfliktním tónu. Je až paradoxní, když si uvědomíme, že jste "vzešli" z punkového hnutí, které si zakládalo na protestu a anarchii.

R: Já ty kapely ze sedmdesátejch let chápu, že protestovaly. Měly proč. Kdybych měl pocit, že je něco v nepořádku, taky bych se z toho taky vyzpíval.

Vy jste vlastně takoví spokojení punkeři.

R: Víš co, na desce jsou věci, který mě štvou. Třeba ženský. To jsou mý problémy, který řeším. Já se globálnějšíma problémama moc nezabývám. Možná to je chyba, ale je to tak. Nerozumím tomu.
M: My ten echtovní, originální punk neposloucháme. To jde mimo nás. Docela prdel, co? (smích)
R: My jsme popíkáři. Mě na muzice nejvíc baví melodie, o tom to je. A tomu se přizpůsobujou texty.

Spokojení nemůžete být ale úplně. Na čem teď pracujete nejvíc?

M: My chyby nemáme, nebo já o nich nevím (smích).
R: Řekli jsme si, že budeme cvičit alespoň jednou týdně, aby to někam vedlo. Ale že bychom posedávali ve zkušebně a pilovali nedostatky, to neděláme.
M: Někdo napsal, že máme vypilovaný skoky. To není pravda! Přátelé, my fakt netrénujeme skoky na první! (smích)

V rámci hyperproduktivity byste mohli přearanžovat některé starší skladby.

M: To děláme. Když nás něco už nebaví, což je často, říkáme si, že bychom to mohli tady a tamhle upravit. Takže v tomhle směru upravujeme. Ale spíš píšeme nový věci.

Už vidím novinové titulky: "Neznámá punková kapela z Kladna zahltila hudební trh tunami vlastních nahrávek!"

R: Mně by se líbilo, kdyby třeba Blink-182 vydávali desky každej půlrok. Radiohead to tak i dělají. My si na to ale dáme do budoucna bacha (smích).

Předpokládám, že internet využíváte hodně.

M: Já mám na starosti naše webový stránky a můžu říct, že internet nám moc pomáhá. Osmdesát procent našich koncertů se domluví přes net.
R: Pokud chceš hrát a chceš se trochu zviditelnit, bez webu to už nejde. Desky si tam objednávaj' lidi z měst, kde jsme v životě nebyli. Z toho máme radost.

Musicserver.cz určitě znáte...

R: To si piš!

Děkuji za rozhovor.

Související články

Inekafe se vracejí do Česka, na skoro celé léto (Novinky)
Tom DeLonge se vrhá do světa filmu: pracuje na třech zároveň (Novinky)
Zpěvák skupiny Inekafe zkopal fanynku. Je to normální? (Na okraj)
Padesát nejlepších zahraničních alb roku 2011 (20-11) (Publicistika)
Inekafe - Špinavé objatie (Video Jukebox)
Inekafe, U-klub Olomouc, 17.12.2011 (Naživo)
Olomoucký křest novinky Inekafe hlásí vyprodáno (Novinky)
Blink-182 - Wishing Well (Video Jukebox)
Inekafe - Právo na šťastie (Recenze CD)
Živě: Blink-182 (Honda Civic Tour, Las Vegas) (Video Jukebox)

Názory

Album týdne 21/2012

The Mars Volta
Noctourniquet

minulá Alba týdne

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?

Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »