Recenze CD

Výpravy do neznáma se vyplatí

30.10.2003 05:00, Radek Antl

Česká sestava Gothart vydala nové CD nazvané "Rakija'n'roll". Svižná muzika z krajů Rumunska, Bulharska, Makedonie, Arménie i Srbska nasáklá náladami balkánského prostředí a texty o lásce a alkoholu, o radostech ze života i lidském utrpení. Zajímavý a kvalitní úkaz naší hudební scény si zaslouží rozhodně pozornost.

8/10

Gothart - Rakija'n'roll

Celkový čas: 58:36

Skladby: Beshena rovena, Manea, Opa cupa, Pustono ludo i mlado, Mama na Stojan tichom dumashe, Garoon, Shto e chudo stanalo, Dojdi, dojdi libe le, La Ciolpani la crucea-naltă, Jane Sandanski, Se omazich mila majko, Dodă, dodă, Ushti, ushti, babo, Blachinja

Netroufám si odhadnout, kolik kvalitních interpretů máme na české hudební scéně, aniž bychom o nich věděli, kolik potenciálu se skromně krčí za agresivně protlačovanými mediálními pseudoumělci, kolik opravdu schopných muzikantsky činných nám programoví ředitelé dík své pohodlnosti tají i přesto, že jde o soubory, jež činí Čechům radost doma a čest v zahraničí. I proto nikdy nepohrdnu hudební produkcí, kterou byste v běžném rádiu slyšeli leda po bezhlavé konzumaci omamných látek. Právě desetiletí Gothart jsou toho zářným příkladem. Mají za sebou nejen řadu úspěchů, ale také pestrou stylovou minulost - od gotické hudby se přes balady německých minessengrů a francouzských trubadúrů zformovali do písně a tance Balkánu prezentujícího orchestru. V tomto žánrovém rozpoložení vydali tři desky, tou nejčerstvější je právě novinka "Rakija'n'roll".
Přiznám se bez mučení - v balkánské world music zrovna kovaný nejsem, její půvab znám vlastně jen z filmové hudby Gorana Bregoviće (snímky Emira Kusturici, např. "Underground") a s tou se, alespoň pokud se jedná o "Rakija'n'roll", produkce Gothartu v mnoha znacích neshoduje. O recenzi jsem se ale přihlásil jak z důvodů výše zmiňovaných, tak pro jistou chuť do této hudební sorty alespoň povrchově proniknout. A jsem rád, že jsem tak učinil. Dostalo se mi do rukou album plné energie, temperamentu, entuziasmu a radosti. Hladký zvuk a lehkost pouze podtrhují kvalitní instrumentální dovednost, díky níž byste jen těžko čekali, z jakých luhů a hájů že to takřka hodinový nářez, jenž snadno strhne k tanci a zpěvu i ty, kteří k dané kultuře nemají zlba vztahu, vlastně pochází. Prakticky nelze než opakovat dávno vyřčené (zejména v souvislosti s předposledním "Cabaretem") - Gothart mají ve věci očividně jasno, dělají hudbu hodnotnou, zajímavou, zároveň odlehčenou, zábavnou, skromně a přesto jistě, sebevědomě a hlavně přesvědčivě.
Největší proklamovanou změnou jsou bohatjší aranže. Účast dechové sekce (tvoří ji trio Hanzlík, Jiskra, Pičman) řízené a aranžované Petrem Ostrouchovem (v poslední době se o něm mluví zejména v souvislosti s hudbou k filmu Želary, které je autorem) dodala skladbám "Manea", "Pustono ludo i mlado" a "Blachinja" na jakési agresivitě, naléhavosti libých tónů procítěné muziky. Příchod bubeníka Michala Stančíka posunuje hudební tvář rakija'n'rollové produkce více k bigbítu, v daných mezích žánru samozřejmě.
Zatímco zpočátku jsem se obával, že budu vzhledem ke své "negramotnosti" v oblasti world music nějakým způsobem znevýhodněn, nyní házím tyto starosti za hlavu tak daleko, jak jen to jde. Nemusíte být žádným odborníkem, aby si vás Gothartovo "Rakija'n'roll" získalo - ve skladbách je tolik chytlavosti a příjemné vtíravosti, jako je v rakiji alkoholu; tu jste Cikánem, tu Bulharem, Rumunem či Arméncem. A jste jimi rádi, s povděkem přijímáte pozvání přijít si zazpívat a zatančit k mihotavým plamenům letních táboráků, zahledět se do moře z prosluněných písečných pláží či zalehnout do zelené trávy a nasávat čerstvý vzduch. Hudebně ucelené a vyrovnané album plynule, nikoliv však splývavě, přechází z písně do písně, z nichž žádná není onou příslovečnou pěstí na oko. "Rakija'n'roll" si budete rádi pouštět celé pěkně dokola, dokud se k smrti neutancujete.
Co říci závěrem? Novinka této příjemné muzikantské formace a vůbec celý Gothart si rozhodně zaslouží pozornost každého, kdo má z české hudební scény podobné pocity jako já. Určitě se vyplatí jednou za čas zariskovat a dopřát uchu doposud nepoznané tóny. Tolik je toho poznávat...

Názory

Vložit názor

Zaškrtněte, pokud nechcete zobrazit u svého příspěvku Váš e-mail.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na následující otázku nebude názor přidán.

Album týdne 06/2012

Paul McCartney
Kisses On The Bottom

minulá Alba týdne

Na okraj Pavla Parikrupy

Born This Way To Die?


Líbí se vám písničky Lany Del Rey? Mně ano. Líbí se vám ona sama? Mně ano (i když jinak kačeří ústa moc nemusím). Sledujete poprask kolem rychlého vzestupu zpěvačky? Proč je té Del Reyové vlastně věnováno až tolik pozornosti? Víte vůbec, kdo to je? A co na to Jan Tleskač?

Jméno Lana Del Rey jsem poprvé zaregistroval díky zmínce na newmusic.cz v září loňského roku. Písnička "Video Games" zázračným způsobem oslovila bez přehánění miliony lidí. Anebo ne, viz ohlas od diskutérky jménem Alia, jejíž ...

celý článek »

Filmserver.cz píše

CoKdyKde

Pá 10.02. Parno Graszt (HU) (Palác Akropolis, Praha)

Ne 12.02. Peter Hook And The Light (UK) (Lucerna Music Bar, Praha)

Čt 16.02. Russkaja (AT) (Lucerna Music Bar, Praha)

Pá 17.02. Grand Pianoramax (CH) (Palác Akropolis, Praha)

St 22.02. The Sounds (SWE) (Lucerna Music Bar, Praha)

více akcí