Audio/Video Jukebox

více...

Téma

Rock For People 2012

Hlas Česko Slovenska

Nové album Charlie Straight

Recenze CD

Deep Purple - hlavně aby bylo všude dost banánů

22.10.2003 05:01, Hynek Just

Deska Deep Purple uvnitř i vně plná banánů s příznačným názvem "Bananas" vychází jako studiová novinka po dlouhých pěti letech čekání. Možná jste se na musicserveru dočetli i o výměně na postu klávesisty. Čekat tedy rozhodně bylo na co a naděje byly nemalé... to, jak se deska povedla, se dočtete v naší recenzi.

6/10

Deep Purple - Bananas

Celkový čas: 51:27

Skladby: House Of Pain, Sun Goes Down, Haunted, Razzle Dazzle, Silver Tongue, Walk On, Picture Of Innocence, I've Got Your Number, Never A Word, Bananas, Doing It Tonight, Contact Lost

Vydavatel: EMI

Je až k neuvěření, kolik různých výběrů, koncertních záznamů, remasterovaných či dříve nepublikovaných nahrávek spatřilo světlo světa od poslední řadové studiovky Deep Purple "Abandon" (1998). Když bychom počítali i odlišné verze z různých koutů světa, dospěli bychom k neuvěřitelným čtrnácti oficiálním kompaktům. Pozoruhodné je, že většina z nich zaznamenává, ať přímo nebo reprodukovaně (viz znovu nahraný "Concerto For Group And Orchestra - Live At The Royal Albert Hall"), materiál z přelomu šedesátých a sedmdesátých let. To, co pánové dělají v současnosti, jakoby snad ani nechtělo být příliš protlačováno. Inu ten, kdo bude mít srovnání takového koncertu "California Jam" (1974) s aktuální studiovkou "Bananas" - obě desky vycházejí letos, jistě se marketingové strategii pokud možno vydělat hlavně na tom, co už je nenávratně pryč, nepodiví.

Rádo by se o desce "Bananas" hovořilo jako o překvapení, se kterým Deep Purple po pěti dlouhých letech oslnili. Rádo by se i přálo novému klávesistovi Donu Aireymu, který vystřídal předposledního zakládajícího člena Jona Lorda (jediný bubeník Ian Paice zatím prošel všemi sestavami). Jak známo, případné pnutí, které mezi muzikanty panuje, chtě nechtě oslabuje i samotný tvůrčí proces, občasná změna sestavy tedy může hudbě jako takové spíš pomoci (jak se koneckonců Deep Purple ve své historii několikrát přesvědčili). Rádo by se zkrátka nové album mělo rádo. Ale moc dobře to nejde. "Bananas" je ve skutečnosti jen velmi průměrným pokračovatelem onoho "soft hardrocku", se kterým Deep Purple prolezli devadesátými lety.

Album je to v nejvíce přející náladě s minulými třemi deskami srovnatelné, v žádném ohledu ale nadprůměrné. Nadějná vlna, která se po dost vyměklé záležitosti "The Battle Rages On" (1992) v půlce devadesátých let zvedla s deskou "Purpendicular" (1996) a ještě se jakž takž udržela na "Abandon" (1998), během pětileté pauzy opět spadla do dost podobných vod, odkud vzešla. Ve jménu unaveného a líného pop metalu s převažujícím středně rychlým tempem, který byl na "Purpendicular" téměř vymýcen návalem čerstvé energie, lehkostí a muzikantskou nápaditostí, se odehrávají také poslední "banány".

V lepším případě jsou písně odsud podobné těm z minulých desek. Úvodní "House Of Pain" navozuje iluzi volného pokračování "Abandonu" (na něm by se ztratila i titulní "Bananas"), vzácně svěží "Picture Of Innocence" má svůj předobraz už na "Purpendicular", "I Got Your Number" připomíná práci s kontrastní dynamikou typickou pro "Perfect Strangers", romantická "Never A Word" má příjemně naivní atmosféru prvních alb z konce šedesátých let. Vedle nich leží tuctové výplňovky bez výraznější atmosféry - z těch rychlejších například "Sun Goes Down", za ploužáky jmenujme "Haunted", píseň jak vystřiženou z (dodnes ani CD bazary neprodejné) Gillanovy sólovky "Naked Thunder" (1997). Záchvěv čehosi dosud u kapely nepoznaného se objeví pouze jedinkrát, u svižné "Doing It Tonight", která vedle ostatního materiálu vyznívá dík jednoduchému využití efektových krabiček neobvykle moderně - kéž by ji pojali jako hozenou rukavičku další desce.

O Donu Aireym snad jen to, že Deep Purple nikam neposouvá (což se například o relativně novém kytaristovi Steve Morsovi říct nedá). Tam, kde vytváří doplňující plochy, působí jako nápodoba Jona Lorda, kde má sólovat, vypadá jako jeho ne příliš pilný student. Má evidentně spoustu elánu a do sól je celý natěšený (i prsty má vcelku rychlé, jak ukazuje v exhibičním duetu s Morsem v "Bananas"), některé výstupy, zejména ty s čistým piánem (viz. "Razzle Dazzle") však vypadají jako výsměch všemu minulému. A to nemusí být řeč zrovna o Lordově genialitě z "Concerta For Group And Orchestra".

Co s "Bananas"? Skalním příznivcům nebude deska dělat v domácí kolekci ostudu (přiznejme, pokud tam vydrželo ještě CD "Slaves & Masters" /1990/, měly by "Bananas" dostat pozlacenou přihrádku). Těm, kdo si vybírají a některé kousky po čase vyřazují, patrně "Bananas" ve sbírce dlouho nevydrží, těm, kdo udržují fakultativní, především koncertní, styk s Deep Purple (tam ještě alespoň před třema roky vše fungovalo, jak má), by snad mohlo stačit "Bananas" poslechnout na návštěvě u prvně jmenovaných.

Související články

Novinku Deep Purple bude produkovat Bob Ezrin (Novinky)
Nové desky pro 45. týden (Nové desky)
Deep Purple - Phoenix Rising (Recenze DVD)
Nové desky pro 22. týden (Nové desky)
Deep Purple, O2 arena, Praha, 26.10.2010 (Naživo)
Deep Purple, O2 arena, Praha, 26.10.2010 (fotogalerie) (Fotogalerie)
Deep Purple budou na podzim řádit v Praze (Novinky)
Gotthard - Need To Believe (Recenze CD)
Deep Purple, Tesla Arena, Praha, 4.5.2009 (fotogalerie) (Fotogalerie)
Deep Purple, La Mancha, Jiří Zonyga, ČEZ Aréna, Ostrava, 2.5.2009 (Naživo)

Názory

Asi budu hodně drzý, (Petr, 30.11.2003 17:44) Reagovat

ale musím s recenzí alba NESOUHLASIT!!! Pro mě, je Bananas asi nejlepší deskou Deep Purple minimálně od dob Perfect Strangers. Zařadil bych ji na pátý místo za Machine Head, In Rock, Fireball a Perfect Strangers. Narozdíl od předchozích desek Bananas NEMAJÍ shitovou skladbu a naopak House Of Pain, či funk-rock-blues Walk On se stanou nesmrtelnými!!! A závěrečné Contact Lost vhání slzy do očí - vždyť víte - katastrofa Columbie! Fakt povedená deska!
Souhlasím s panem Justem (Ervin, 16.03.2004 15:46) Reagovat

Mám rád staré nahrávky Deep Purple, myslím tím ty ze 70. let. Párplové byli tehdy velmi vynalézaví a originální. Návrat po letech jménem Perfect Strangers už hodně smrdí průměrností, ale ještě si ho tu a tam poslechnu, asi z nostalgie. Vše od The House of Blue Light je pro mě téměř nepoživatelné, protože heavy pop v žádné z jeho forem obludnosti nezvládnu. Album Bananas je, bohužel, opět mrháním peněz vydavatelské společnosti. Vše, co přináší, už tady mnohokrát bylo. Hudební postupy jsou na mnoha místech nudné, téměř vše je předvídatelné. Kdejaká amatérská kapela z Čech má podstatně víc skladatelské invence. Souhlasím s recenzí pana Justa, jen bych při známkování nebyl tak milosrdný.
Me banany chutnaj (Jakub Hájek, 02.12.2004 13:49) Reagovat

...je to presne tak CD BANANAS se da prirovnat k samotne chuti bananu. Nekdy svezi a nakdy zase prumerna snad nekdyz az nahnedla cast. Rekl bych jak dlouha tato vinikajici kapela hraje, da se ocekavat, ze pod tolika deksami nejaky ten banan zhnedne!! Ale nesouhlasim ze je njehorsi a uz vubec bych to neprirovnaval k Ceske hudebni sfere, preci zadna ceska kapela nikdy tak dlouho neprodukovala nove songy. A uz vubec nesouhlasim s tim ze desky po PERFECT STRANGERS se nedaji poslouchat...jsou to MAZCE jako svina! Dalsi vec....co to je HEAVY POP....nebo....POP METAL......to jsou pekny karviny!!...To vam kozy piskaj takovy prirovnani ne..?Je to proste HARDROCK i kdyz uz trosku vyslouzily....ale ja se tomu ani nedivim....jaou to uz starousi akzdej mel nejakou tu aferku s chlastem nebo s drogama......BUDME radi ze BRITISH rock stale zije...a nemeli by jsme ho zase az tolik kritizovat!!--...Taky s bananam moc nesouhlasim jako s deskou plnou novejch nenahraditelnejch veci.....Je to proste trochu nahnedlej banan, ale porad se da jist...!..ZDRAVIM

Album týdne 21/2012

The Mars Volta
Noctourniquet

minulá Alba týdne

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?

Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »