Pozemšťan, Homo electronicus

18.10.2003 11:41 - Pavel Parikrupa | foto: facebook interpreta

V roce 1997 přišel David Bowie s překvapivou nahrávkou ovlivněnou elektronickou scénou. Album "Earthling" nyní vychází v reedici s dalšími Bowieho deskami z druhé půle devadesátých let a my jsme se na něj zaměřili v naší recenzi. Jak zní "Earthling" po šesti letech od svého zrodu?
6/10

David Bowie - Earthling

Skladby: Little Wonder, Looking For Satellites, Battle For Britain (The Letter), Seven Years In Tibet, Dead Man Walking, Telling Lies, Last Thing You Should Do, I'm Afraid Of Americans, Law (Earthlings On Fire)
Celkový čas: 49:06
Vydavatel: Sony Music / Bonton
V době svého vzniku před šesti mne Bowieho album "Earthling" (Pozemšťan) odrovnalo svým nekompromisním elektronickým zvukem a z podivného videoklipu "Little Wonder" jsem byl nadšený. Dokážu si dost dobře představit, že někteří Bowieho příznivci desku nikdy nezkousli a jiným zase přišla jako logický výlet do neprobádaných oblastí, pro Bowieho ostatně tak typický. Naše recenze má výhodu časového odstupu, kdy album můžeme hodnotit s ohledem na Bowieho následující práci v podobě tří velmi vydařených desek "Hours...", "Heathen" a novotou vonící "Reality". Berme to tak, že tři právě zmíněná alba musela mít předchůdce v podobě "Earthling", aby se Bowie mohl s chutí vrátit k rockovým (a melodičtějším) písním.

Znalci tanečních a elektronických hudebních žánrů (v nichž nejsem příliš kovaný) mi snad odpustí malé nepřesnosti v označení žánrových škatulek, nicméně jsem se kdesi dočetl, že "Earthling" je "drum'n'bassový Bowie". Klíčovým znakem desky je okouzlení tvrdým elektronickým zvukem a nejpodstatnějším nástrojem se zdají být bicí a basa ve všech možných podobách, jež roztodivnými lámanými i rovnými beaty určují náladu skladeb. Bowie se samozřejmě nezříká živých nástrojů ("Earthling" mu nejvíce pomohl vytvořit kytarista Reeves Gabrels), v kombinaci s elektronikou vznikají silné momenty, jako je refrén písně "Seven Years In Tibet", ale často se obejde zcela bez akustických instrumentů.

Podstatná je ale síla samotného písňového materiálu a ta v porovnání s jinými Davidovými deskami není dle mého názoru až tak pronikavá. Jakoby tentokrát forma převálcovala obsah, zvuk zvítězil nad melodiemi a sdělením. Jsou zde mimořádně vydařené skladby ("Little Wonder" a nejdivočejší věc alba - "Dead Man Walking"), ale také hlušina, což se mi neříká lehce, protože v porovnání s 90 % celosvětové hudební produkce je to pořád zlatý poklad. Jenže pokud je Bowie takový formát a jeho poslední počiny jsou přijímány s nadšením, zaslouží nejpřísnější měřítko (i když je ryze subjektivní a vytvořené omylným recenzentem).

V době svého vzniku jsem album "Earthling" hodnotil výše než dnes, snad to vyplynulo z prvotního překvapení a nadšení. Dnešní optikou bráno soudím, že Bowie je schopen tvořit stravitelnější a přesto umělecky hodnotnou hudbu, ovšem považovat "Earthling" jen za zbytečný úlet je nesmysl. Byl to potřebný evoluční krok, trocha experimentu a nového poznání potřebného pro budoucnost.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY