Recenze CD

Dido podruhé za deset

06.10.2003 00:01, Luboš Svoboda

Svým novým albem "Life For Rent" (Život k pronájmu) navazujícím na famózní debut s obtížným startem "No Angel" nabízí Dido pohled do svého soukromí zplundrovaného rozchodem s dlouholetým partnerem. Vzhledem ke kvalitě desky bude jistě zájem o zpěvaččin nelehký život obrovský.

10/10

Dido - Life For Rent

Celkový čas: 54:03

Skladby: White Flag, Stoned, Life For Rent, Mary's In India, See You When You're 40, Don't Leave Home, Who Makes You Feel, Sand In My Shoes,

Vydavatel: BMG

Vždy mě obzvlášť braly "holky s kytarou" jako Alanis Morissette nebo Sheryl Crow. Ne úplně náhodou jsem se dostal k debutu britské zpěvačky Dido "No Angel", který mě naprosto ochromil. Jak může vyjít tak skvélá deska a přitom o ní (nejen) u nás nikdo neví? Snad se to v blízké budoucnosti změní. Ke mnou doplněné šabloně z úvodu recenze Honzy Baluška na album "No Angel" mohu nyní s potěšením dopsat happyendový sequel. Že se Dido trefila do vkusu mně, není nic zvláštního, ona se ale ukázala být natolik bezkonfliktní interpretkou, že k ní šlo zaujmout postoj přinejhorším neutrální. A tak ji brzo bylo slyšet odevšad - od poblikujícího plátna kinosálů po asijské krámky s textilem a obuví. A příběh na Vánoce narozené Dido Florian Cloud Dew Bounevialle Armstrong dostal pořádný spád, když nečekaně (a věřím, že i nechtěně) udělala díru do světa. Širokou natolik, že by jí mohlo na dovolenou v Oceánii najednou prolézt všech dvanáct milionů kupců, kteří ze zpěvaččiny desky udělali nejprodávanější ženský debut všech dob.
Čtyři roky připravované pokračování nazvané "Life For Rent" nekope další tunel do nějaké nové atraktivní destinace, nýbrž "jen" zpříjemňuje stávající cestu a zlepšuje úroveň služeb v místě pobytu. Snahy splnit obrovská očekávání, jaká nevyhnutelně následují každý fantastický debut, spolu s varováními autorčina okolí před stylovými změnami, vedou novou desku spíše bezpečným parčíkem než džunglí zvuků smyčců, akustických kytar, klávesových "húú" a slábnoucí elektroniky. Větší akustičnost je jednou ze sil vpouštějících čerstvý vzduch pod těžkou duchnu zahloubané melancholie, jíž byla přikryta poslední a nejslabší třetina "No Angel".
Chmurné, silně intimní básnické texty jsou opět ovládány motivem lásky a její odvrácené strany, násilného ukončení apod. Zpěvačka z nich většinou vychází jako ta raněnější, zamilovanější, zároveň však vítězná a s vědomím, že ten, kdo ji do tohoto stavu přivedl, dělá chybu, jíž bude litovat. Ty tedy peřinu nenazdvihnou. Hudebně je ale živější, jasnější a veselejší. Zcela vymizely ambientní pasáže a posílila písničkovost do té míry, že by tento tucet skladeb přivedl zpěvačku znovu ke slávě, kdyby někdo celé planetě vymazal z paměti její minulé úspěchy.
Ono by ostatně pro "Life For Rent" bylo možná lepší, kdyby se tak doopravdy stalo. Když totiž porovnáte stopy umístěné na obou albech pod stejným číslem, jejich podobnost vás často zarazí. S výjimkou devítky, kde proti sobě stojí nudnější "Do You Have A Little Time?" a věkem zkrásněná "Isobel", a šestky (výborná "Don't Leave Home" versus přece jen lepší populární singl "Thankyou"), má mladší vyzyvatel vždy navrch, nebo jsou síly vyrovnány. První singl - syntetizátorová "White Flag" remizuje s prvním singlem - syntetizátorovou "Here With Me", stejně jako elektroničtější "Stoned" s elektronickou "Hunter" nebo kytarová "Life For Rent" s kytarovou "Don't Think Of Me". V souboji vítězné tiché balady "Mary's In India" s tichou baladou "My Lover's Gone" jsou do očí bijící podobnosti obsaženy už v názvu. Myslím, že v aréně jsme už strávili času dost a já jsem navíc dalek toho, abych album nebo jeho autorku odsuzoval za nedostatek kreativity a originality. Kromě toho, že na to, aby ukázala, že umí nahrát něco úplně nového, bude mít ještě času dost, do tvorby dech beroucích melodií toho muselo být vloženo opravdu hodně. Jsou ještě zářivější a početnější než ty, co osvětlovaly debutové nebe.
To, jak Dido umí krásně netlačit na pilu v "Mary's In India" a zároveň rozjet "Don't Leave Home", že i tentokrát název alba vystihuje jeho obsah a podstatu stejně jako zpěvačku samotnou, vám mnohem lépe než já popíše poslech. Mé doporučení k tomu rozhodně má. I ujištění, že je album aranžérsky propracovanější, laskavější, melodičtější, průzračnější a přitom hrozně podobné svému úchvatnému předchůci.
P.S.: Moc rád bych měl na recenzi více než měsíc, protože rozhodování o hodnocení připomínalo muka více než kdy jindy. Sladit dohromady úžasný pocit z poslechu, dotaženost, skutečnost, že je deska lepší, než její maximem ohodnocená předchůdkyně s tím, že právě s ní si je přespříliš podobná, do jednoho čísla by bylo oříškem i pro lepší matematiky.

Názory

Vložit názor

Zaškrtněte, pokud nechcete zobrazit u svého příspěvku Váš e-mail.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na následující otázku nebude názor přidán.

  • Nové stránky DIDO (didoweb, 06.10.2003 18:46) Reagovat

    Jen se připojuji k článku a jako velký fanoušek se pokouším nezaujatě ohodnotit album jako výborné. Krom toho jsou opět v provozu české stránky DIDO. Najdete je na adrese http://didoweb.aktualne.cz

  • DIDO (katherine, 13.10.2003 20:05) Reagovat

    To čo však napísali britskí recenzenti,nebolo také úžasné ako v tomto prípade.Dali jej z 10 bodov úbohé
    4!

    Aj tak si myslím že tento album je jeden z najleších v tomto roku.

    Ja totiž očakávam fracnúzske Tou l´or des hommes od Dionovej a to bude pecka!


Album týdne 21/2012

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?


Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »

Filmserver.cz píše

CoKdyKde

Ne 03.06. Kyuss Lives! (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

So 16.06. Respect Festival 2012 (Štvanice, Praha)

Ne 24.06. She Wants Revenge (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

Po 25.06. Sting (UK) (O2 Arena, Praha)

Čt 28.06. Ugly Kid Joe (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

více akcí