Recenze CD

Bratr nebo ex-manžel? O co jde? Jen o rock'n'roll!!

11.10.2003 12:15, Tomáš Fridrich

"Elephant" se do redakce dostalo o něco později, než mělo. Ale i tak byste mu měli věnovat pozornost. The White Stripes jsou totiž jednou z amerických kapel, která svým vynikajícím albem "White Blood Cell" otevřela cestu do světa nejen sobě, ale (v dnešní době) i mocné retro-vlně starého poctivého rocku.

8/10

The White Stripes - Elephant

Celkový čas: 49:54

Skladby:

Vydavatel: CDirect

The White Stripes jsou už od začátku svého vzniku podivná dvojka. Nepotřebují basovou kytaru a média úspěšně matou nepřesnými informacemi, zda jsou ex-manželé nebo sourozenci. Tyto skutečnosti nejsou naštěstí nejzajímavějšími fakty na jejich existenci. Nejdůležitějším je poctivá a geniálně jednoduchá hudba. Kytarista Jack White (občanským jménem John Anthony Gillis) a bubenice Meg White (občanským jménem Megan Martha White) se dali dohromady v roce 1997. Jejich působištěm byl průmyslový a zaprášený Detroit. Do vyšších sfér nevylétli hned. Prokousávali se pomalu, ale jistě. Prvním bezejmenným albem ještě svět neohromili, ale už s druhým "De Stijl" se vše začalo měnit. I díky svému výraznému bílo-červenému image se dostali do širšího povědomí, a tak se s napětím čekalo na třetí počin. "White Blood Cells" bylo v tomto ohledu naprostou bombou. The White Stripes ani o krůček neuhnuli od svého pojetí syrového rocku a přesto se stali společně s The Strokes novými rockovými modlami na obou stranách Atlantského oceánu. Alba se prodalo přes milion kusů a od té doby jejich (mimochodem velice povedené) videoklipy brázdí "prime-tajmy" všech hudebních televizních stanic. Novinkové "Elephant" by tak mělo být logicky jen dalším a úspěšnějším krůčkem ve famózní cestě retro-rocku na vrchol posluchačského zájmu.
Na "Elephant" předkládají The White Stripes dokonale vykrystalizovanou podobu toho, co již ukázali na předchozích deskách. Jejich písně stojí na pevných blues-rock'n'rollových základech a jsou ořezány do maximální syrovosti. Není divu. The White Stripes se dobrovolně vzdali moderních technologií a "Elephant" nahráli analogově, za použití velmi starého vybavení. Tím dosáhli neobvyklé autentičnosti a uvěřitelné živelnosti svého projevu. Jak by se mohlo z předchozích řádků zdát, The White Stripes nehrají stále ve stejné linii, ale jejich skladby jsou i při okleštěné sestavě překvapivě proměnlivé. Od vypalovaček "Black Math", "The Air Near My Fingers" a "Girl, You Have No Faith In A Medicine" přes vyloženou hitovku "Seven Nation Army" až po křehoučkou "You've Got Her In Your Pocket". V naprosté většině písní křiklavě zpívá Jack White, ale pro osvěžení si v "In The Cold, Cold, Night" zapěje za dobrovodu kláves i Meg White a v závěrečném duetu "Well It's True That We Love One Another" si s Jackem zazpívá Holly Golightly ze stylově spřízněných Thee Headcoatees.
Na závěr malá odbočka - zdá se totiž, že od nynějška budou i ženy v domácnosti znát, kdo jsou The White Stripes. Jack White se totiž v poslední době dostal na stránky (dokonce i českých ) bulvárních plátků. A to ve spojitosti se svojí novou přítelkyní. Není jí nikdo jiný než hollywoodská hvězda Renée Zellwegerová.
"Elephant" by mělo bez větších problémů zaujmout všechny hudební fanoušky, kteří ovšem nedávají přednost dokonale naleštěnému popu a rocku zprodukovaného do poslední noty. Přeprodukovanost, při které se interpret vzdaluje svým posluchačům, není rozhodně problém této desky.

Názory

Vložit názor

Zaškrtněte, pokud nechcete zobrazit u svého příspěvku Váš e-mail.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na následující otázku nebude názor přidán.

  • Freud (Ilja Muromec, 11.10.2003 17:56) Reagovat

    Víš, proč se nahrává i v době digitálních technologií analogově? Protože analogové nahrávání má lepší zvuk :o). Takže se ničeho nevzdali :oD.

    PS
    Ale Freud by řekl, že za analogovým nahrávání je sex!

    • Re: Freud (Leii, 11.05.2012 22:43) Reagovat - e

      No, tak přesně to na mě celou dobu působilo, že to je jenom o sexu :D Až jsem se styděla pustit to jinam než na sluchátka.

  • supr (honzaX, 12.10.2003 23:16) Reagovat

    album a i vsechny dalsi jednoznacne doporucuji!!! fakt narez.
    a zvuk je fakt peknouckej, stejne jako dosah bowie na minulym albu

  • nudáááááááááááááááááááááááááááááá (MrXYZ, 14.10.2003 09:18) Reagovat

    nic ve zlym ale pri cteni tvyho clanku sem trikrat usnul a to sem ho este nedocet...
    jestli vsechny recenze na rockovy veci budou pochazet z tvy dilny tak musicserver zkrachuje...
    ja vim ze chytrej umi bejt kazdej nez to zkusi tak to ber jako pratelskou radu!

  • Freud (Ilja Muromec, 14.10.2003 09:22) Reagovat

    Jo jo... sex může za to, že recenze je nudná!


zobrazit všechny názory (6 celkem)

Album týdne 21/2012

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?


Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »

Filmserver.cz píše

CoKdyKde

Ne 03.06. Kyuss Lives! (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

So 16.06. Respect Festival 2012 (Štvanice, Praha)

Ne 24.06. She Wants Revenge (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

Po 25.06. Sting (UK) (O2 Arena, Praha)

Čt 28.06. Ugly Kid Joe (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

více akcí