|
|
|
15.09.2003 19:41, Ladislav Tajovský
Balbínova poetická hospůdka je stále oblíbenějším místem setkávání těch, kdo mají rádi hudbu na pomezí rocku, folku, šansonu či obyčejného písničkářství. Příjemné prostředí miniaturního sálu je jako stvořené pro svérázné a originální osobnosti, jakou je např. Radůza. Ta tam zahrála 10. září a musicserver byl při tom.
Radůza patří bez nejmenších pochyb mezi nejzajímavější osobnosti naší ne-až-tak-moc-populární hudby a její poslední (druhá "velká") deska je pro mnohé jedním z nejlepších alb, která poslední doba přinesla. Není proto divu, že představení této mladé dámy bývají stále více navštěvována a ať už se tak děje ze zvědavosti, snobismu či skutečného zájmu, je to jenom dobře.
Ani tento koncert nemohli z kapacitních důvodů navštívit všichni, kteří o nostalgické písně osobité zpěvačky stáli. Radůza začala na vteřinu přesně a je až s podivem, jaké tempo a nasazení dokázala po celých následujících osmdesát minut udržet. Večeru co do kvality i kvantity dominovaly písně z vynikající indiesovské desky "...při mně stůj" doplňované skladbami staršími či naopak dosud nevydanými. Je zajímavé sledovat, jak se zpěvaččin rukopis stává stále čitelnějším a její skladby jsou tak rozeznatelné po prvním tónech. Ty tam jsou argumenty o laciném kopírování přiznávaných vzorů či vezení se na vlně zájmu o mladé, rozervané autorky. Radůziny skladby znějí naprosto autenticky a většinou zcela věrohodně. K mizivému počtu těch, kde slova trochu drhnou o sebe, patří pouze některé starší, kdy autorka zřejmě psala spíše o tom, co kdesi četla či slyšela. Nové písně už mají věrohodnost a zřetelnou osobní zkušenost coby obchodní značku.
Zpěvačka střídala akordeon s kytarou a trochu překvapivě byly právě písně hrané za kytarového doprovodu nejzajímavějšími. Večeru však jasně vládl nezaměnitelný, místy ztišený, ale povětšinou více než důrazný hlas, originální melodie a výborné texty. Autorský potenciál dřímající v Radůzině hlavě a srdci je evidentní a snese ta nejpřísnější měřítka. Písně jako "Studený nohy", "Půjdu kam chci" či "Bremen" jsou - ač to slovo zní samo o sobě děsivě - neoposlouchatelné.
Publikum generačně velmi různorodé reagovalo na většinu písní zasvěceně a nutno podotknout, že někdy až příliš oddaně. Dle autorova soudu Radůza nikdy nepatřila mezi klasické folkové písničkářky a jestli by jí něco mohlo uškodit, pak by to mohlo být právě nadbíhání široce rozšířené touze po nedvědovské primitivnosti a sladkobolnosti.
Zatím však mohou milovníci dobré hudby klidně spát. Radůza je na jejich straně a pokud se coby zpěvačka a autorka neodnaučí "umět chtít to, co má", tak tam i zůstane. Stejně jako její ideový vzor Vladimír Vysockij, jemuž vysekla poklonu v závěru večera pietní předělávkou jedné z jeho písní.
Radůza, Balbínova poetická hospůdka, Praha, 10.9.2003 Bene, řekni prdel, máš na to?
Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.
Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...Ne 03.06. Kyuss Lives! (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
So 16.06. Respect Festival 2012 (Štvanice, Praha)
Ne 24.06. She Wants Revenge (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
Po 25.06. Sting (UK) (O2 Arena, Praha)
Čt 28.06. Ugly Kid Joe (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
© 2000-2012, IMEG s.r.o. Hudba od začátku do konce.
Kvalitní levný hosting ProLidi.cz
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
