Audio/Video Jukebox

více...

Téma

Rock For People 2012

Hlas Česko Slovenska

Nové album Charlie Straight

Recenze CD

Naživo, nahlas a do krve

03.09.2003 05:00, Antonín Kocábek

Kdo čte musicserver pravidelně (a nebo vůbec alespoň trochu sleduje dění na rockové hudební scéně), určitě nepřehlédl sérii solidně provedených reedic klasických alb australských AC/DC. Další deskou z této řady, o které si můžete dnes přečíst, je koncertní "If You Want Blood, You've Got It".

7/10

AC/DC - If You Want Blood, You've Got It

Celkový čas: 52:59

Skladby: Riff Raff, Hell Ain't A Bad Place To Be, Bad Boy Boogie, The Jack, Problem Child, Whole Lotta Rosie, Rock'n'Roll Damnation, High Voltage, Let There Be Rock, Rocker

Vše podstatné o australské pětici tu už bylo vyřčeno v souvislosti s jinými deskami této reediční série, ale rozhodně to neznamená, že by právě tohle album nestálo za řeč. Pochází totiž z roku 1978 a každý správný fanoušek AC/DC ví, že druhá polovina sedmdesátých let byla pro ně zlatým věkem. Nová vlna britského heavy metalu, která jim později vzala vítr z plachet, se teprve chystala propuknout, a také byli ještě v plné síle. Připočtěme k tomu zásadní skutečnost, že máme co do činění s koncertním záznamem - parta bratří Youngových byla na pódiu vždycky silná v kramflekách - a vyjde nám, že prostě už z podstaty musí patřit k těm světlejším momentům v diskografii.

Za mikrofonem tu ještě stojí Bon Scott a kapela toho ještě za sebou neměla tolik (konkrétně zatím jen tři řadová alba), takže nemá potřebu předvádět obvyklé best of nejprofláknutějších kousků. Legendární "The Jack" či titul z debutu "High Voltage" tu sice nechybí, ale o to vlastně až tolik nejde. To, čím tahle deska vybočuje z řady, je totiž až hmatatelná a strhující atmosféra. Už od samého začátku - jen úvodní nervózní očekávání publika zde trvá celých 40 vteřin - je spolehlivě současný posluchač vtahován do děje z doby před čtvrtstoletím.

Deska šlape znamenitě, ostré riffy se zarývají pod žebra a kapela jede jak dobře namazaný stroj. Ale to už jste tu asi mohli číst v souvislosti s ostatními deskami. Stejně jako o bohatém a s láskou provedeném bookletu, který zpracováním povyšuje i původní, docela nápaditý obal. To vše dělá z téhle konzervy nejen lahůdku pro všechny skalní fanoušky skupiny, ale i reprezentativní kousek pro ty, kteří si třeba z celé reediční série chtějí pořídit jen jediného zástupce.

Závěrem lze jen už dodat, že pakliže kapela v názvu alba slibuje, že bude pro své příznivce cedit krev, může to znít nadneseně a v dnešní době, kdy už zpocení rockeři, hrající nadoraz, ustoupili v popularitě vymydleným pop modelům v poslední módě zvykým mít většinu produkce předprogramovánu, nejspíš i směšně. Jenomže ona tehdy zas tak moc nepřeháněla. A je to slyšet i po letech.

Související články

AC/DC pozdrželi nahrávání desky, jeden člen je nemocný (Novinky)
AC/DC mají vlastní řadu vín (Novinky)
AC/DC - Live At River Plate (Recenze DVD)
Hudba AC/DC uklidňuje žraloky, dokázali vědci (Novinky)
Pohled do hitparád IFPI - 20. týden (České hitparády)
Pohled do hitparád IFPI - 19. týden (České hitparády)
AC/DC vydají nové album "v průběhu příštích několika let" (Novinky)
Nové desky pro 19. týden (Nové desky)
Detaily k živáku AC/DC jsou venku (Novinky)
AC/DC překvapí fanoušky novým živákem (Novinky)

Názory

ACbleskDC (David, 03.09.2003 09:01) Reagovat

Tohle album mi na kazetě přivezla teta z Jugoslávie někdy kolem r. 79. Sjížděl jsem to pak na malém mono magneťáku a hrál k tomu na imaginární elektrickou kytaru (kdo to nikdy nedělal, tak by měl mít zákaz poslouchat rockovou hudbu!!!). Jako na potvoru se mi velmi brzy pomačkala páska v úvodu Riff raff, a dodnes si pamatuju, jak jsem vždy zuřil, když ta poničená část pásku projížděla přes hlavy a písničku to kazilo. Pak jsem čekal asi až do r. 95, kdy jsem si to pořídil na CD. Atmosféra strhující, ale ACbleskDC jsem prožíval až od Back in black, takže mne zpěv Bona Scotta nikdy úplně nezaujal. Tento živák je fakt jen pro ty největší fandy, protože "nejznámější" písničky ACbleskDC tehdy ještě nebyly natočeny a ty, co tam jsou, zase takové perly nebyly. Jinak obal, kde je Angus probodnutý kytarovým krkem je efektní a vzpomínám, že máti obracela oči v sloup a říkala, jak se mi něco tak hnusnýho může líbit.

Album týdne 21/2012

The Mars Volta
Noctourniquet

minulá Alba týdne

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?

Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »