Díky reedici katalogu AC/DC jste si na MusicServeru mohli přečíst už mnohé recenze desek (viz níže na stránce) téhle legendární australské hardrockové kapely. Nemá tedy příliš cenu zde opakovat napsané, jejich vliv na rock je neoddiskutovatelný. Stejně jako to, že kapela si už přes dvacet let drhne jeden a ten samý model písniček, což fanouškům vyhovuje a pro ostatní znamená, že stačí jedna deska pro představu.

Deska "Flick Of The Switch" není jiná, ukazuje klasické atributy AC/DC, ovšem prakticky všechny složky jsou nějak slabší a ve výsledku jde o album, které okolo uší prohučí bez většího zájmu. V bookletu se snaží samozřejmě vzbudit dojem, jak je výborné, ale až příliš přehánějí. Lze zde pozorovat určitou snahu se vrátit k drsnějšímu zvuku prvních alb, ale mezi námi, ten rozdíl nebyl nikdy tak velký, aby bylo nutné považovat to za zvláštní změnu. Jasně, bratři Youngové drtí svoje riffy, Johnson se natahuje na vokální skřipec, ale muzika AC/DC byla vždycky dost jednoduchá, a když tady tomu celému nějak chybí aspoň nějaký zvláštnější nápad, výsledek nemůže být zajímavý pro někoho jiného než opravdové fanoušky.

A i oni snad uznají, že tahle deska v diskografii jejich kapely nepatří k těm nejpovedenějším, že nahrávací tlačítko (i když v názvu asi mysleli jiné) mohli zmáčknout později. Má pro ně smysl hlavně svým remasterovaným zvukem a obohaceným bookletem, ale proto se takové reedice dělají.