Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!

Sever je temný? To se jen zdá...

Vydáno: 29.04.2003 05:00 v sekci Recenze - Antonín Kocábek

Po sedmi letech od předchozího počinu se Houpací koně hlásí se třetím albem. Na poprvé je sice nesnadné na poslech, ale pokud se nenecháte odradit, bohatě se vám odmění. Máte-li rádi kytary a neobejdete-li se bez kvalitních textů, pak můžete jásat dopředu. A protože deska "Písně z bistra" vyšla u malinkého vydavatelství a žádnou reklamou se k vám tudíž asi nedostane, přináší dnes MusicServer její zhodnocení.

SDÍLET:    
8/10

Houpací koně - Písně z bistra

Celkový čas: 54:28

Skladby: Topinka, Houpací koně, Delta Dunaje, Rybí bistro, Muž, který se jmenuje >Ten, který nemá indiánské jméno<, Přepadení v Manhattan Bank, Kuli-Gejša-Rikša, Marseille-Oděsa, Alabastr Pizza, Pecka z olivy

Houpací koně, momentálně fungující jako kvarteto, jsou z Ústí nad Labem a vznikli v dobách porevolučních. Původně kytarová kapela (spíš v americkém než britském pojetí) se vypracovala do pozice regionální hvězdy, debutovala eponymním albem, po kterém krátce následovala i dvojka "Záříjen" v roce 1996, aby si zhruba před pěti lety konečně vypracovali svou současnou originální tvář. Ta v sobě skrývá jak melancholicky temnou písničkovost takových Mission, tak i ostrou nabroušenost Pixies či Sonic Youth v melodičtějších momentech. Ne že by obě dřívější alba byla vyloženě špatná, ale s odstupem času je jasné, že žádné převratné zářezy to nebyly. S novinkovým třetím kouskem by to mohlo být jiné.

Jednak se totiž na něm konečně v adekvátní zvukové kvalitě odráží reálná podoba posledních řekněme pěti let, která je dost odlišná od původních začátků, a jednak jim přeje doba. Houpací koně totiž svou vlastní cestou dospěli tam, kam současné rockové trendy ve světě, a tak patříte-li k příznivcům nové rockové vlny (obzvláště těm, kteří nezůstali u vcelku melodických The Strokes či Supergrass), reprezentované jmény jako White Stripes, Black Rebel Motorcycle Club, Trail Of Dead a dalšími, měli byste hodně zbystřit. Protože ač to nejspíš pánové ani neměli v úmyslu, tady máte českou odpověď č. 1

Chce to ovšem trošku trpělivosti. Tohle není materiál na první, a dokonce bych si dovolil tvrdit, že ani na druhý poslech. Navíc první dvě skladby jakoby byly jen jakýmsi intrem, úvodem do tématu, určitým předznamenáním zbytku nahrávky. Pokud žijete prvoplánovitostí, která udeří do uší hned s prvními momenty, nejspíš budete zklamáni. Ale když vás atmosféra vtáhne, pak vás jen tak nepustí a tlačítko repeat se stává nebezpečným - na podruhé jsem desku slyšel v zátahu čtyřikrát po sobě. A nejde jen o hudbu, která často jakoby manipulovala svou magičností. Podivuhodný svět textů, které vás často nepustí k tělu, opisující konkrétní místa či vážící se ke konkrétním událostem či momentům - ať už z reality, či třeba literárního světa - které pochopitelně 99 % posluchačů nezná, onen průnik do světa Houpacích koní rozhodně neulehčují. Přesto stojí za to jim věnovat zvýšenou pozornost - některé obraty bezesporu koketují s poezií: "Pomalu otvírám ledničku/ pak z Novy na Dvojku, z Dvojky na Jedničku/ Pomalu zavírám noviny/ Nejde to spát, vinný střik je nevinný/ Pomalu zavírám oči a půjdu spát/ domů se vracím kolem jedné/ Světla je noci víc než ve dne..."

Docela důležitým momentem je důkladná a povedená produkce - tedy to, co se v Čechách zatím moc nenosí (kolikrát jste už někde v rozhovoru od kapely slyšeli, že producenta nepotřebuje?). V praxi se konkrétně projevuje třeba i tím, že oproti koncertům je na nahrávce trochu potlačená jinak dominantní kytara, čímž vznikl velký prostor pro to, aby skvěle mohly vyniknou všechny aranžérské nápaditosti, kterých je tu požehnaně. A nebo třeba tím, že i s opakovanými poslechy je stále co objevovat. Zanedbatelná není ani účelnost ve využití hostů - ženský hlas či trubka znějí bezchybně přesně tam, kde mají. A při tom všem skupina nesází jen na samotnou náladu a atmosféru, ale posluchači předkládá vedle složitých mnohovrstevnatých a řadou témat i motivů prošpikovaných skladeb ("Muž, který se jmenuje >Ten, který nemá indiánské jméno<") i řadu jednoduchých, ale o to působivějších písničkových nápadů ("Rybí bistro" nebo geniální závěrečná "Pecka z olivy").

Deska ve výsledku není zdaleka tak depresivní, jak by se mohlo zdát, i když se pochopitelně nedá ani říci, že by byla programově či prvoplánově veselá. Nabízí výlet do zvláštního světa, kde leccos není tak, jak napoprvé vypadá. Probouzí fantazii a nutí podívat se na slovo optimismus z jiného úhlu. A záleží jen na vás, jestli jí dovolíte, aby vás dostala.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Český mejdan s Impulsem, O2 arena, Praha, 13.10.2018
Naživo: Český mejdan s Impulsem přinesl zábavu decentní i pokleslou Už třetí rok si rádio Impuls přichystalo mejdan v O2 areně. Označuje ho jako výběr toho nejlepšího na naší hudební scéně. Berme to jako omluvu pro rozháranou dramaturgii, ta je však asi tím nejmenším problémem, který tato akce... čtěte zde
Vydáno: 15.10.2018 08:43 v sekci Naživo
5
Noah Cyrus - Good Cry 7/10
Recenze: Noah Cyrus se na "Good Cry" ubírá cestami smutku a melancholie Noah Cyrus svůj debutový singl "Make Me (Cry)" vydala už v roce 2016 a byl to hned zásah do černého. Od té doby sice sází jednu písničku za druhou, velké desky jsme se od ní však zatím nedočkali. Nyní nám to vynahrazuje alespoň... čtěte zde
Vydáno: 14.10.2018 12:30 v sekci Recenze
0
Zrodila se hvězda (film) 9/10
Recenze: "Zrodila se hvězda" s Lady Gaga a Bradleym Cooperem kromě filmové romance ukazuje i odvrácenou tvář hudebního průmyslu Přicházejí zlaté časy pro hudební filmy. Po dva roky starém oscarovém hitu "La La Land" a loňském trháku "Největší showman" vtrhl do kin další ambiciózní snímek, v němž se skoro stejně často zpívá, jako mluví. Příběh... čtěte zde
Vydáno: 13.10.2018 12:00 v sekci Recenze
14
Marta Jandová - Člověk je v mateřštině prostě nejlepší
Rozhovory: Marta Jandová - Člověk je v mateřštině prostě nejlepší Dlouho se na její sólový debut čekalo a ten správný čas přichází nyní. Marta Jandová na albu rozehrává všechny "Barvy" svého umu ať už po skladatelské nebo interpretační stránce. Jako osoba velmi milá, otevřená a povídavá... čtěte zde
Vydáno: 12.10.2018 09:30 v sekci Publicistika | Rozhovory
10
Hana Zagorová - Na pódiu bych se pokaždé rozdala
Rozhovory: Hana Zagorová - Na pódiu bych se pokaždé rozdala Spousta o dvě generace mladších autorů přispěla na nové album Hany Zagorové "Já nemám strach". Titulní skladbu napsal Marek Ztracený, zapojili se ale i Xindl X, Radůza nebo Martin Chodúr. "Moje první otázka pokaždé byla: 'Proč si... čtěte zde
Vydáno: 11.10.2018 12:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
13
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Video: Houpací koně mají nové video "Tesaři" (01.12.2016 17:40)
- Pocta Psím Vojákům "Sbohem a řetěz" vyjde už za pár dnů (12.05.2015 14:52)
- Naživo: Legendy o Banátu nelhaly (26.08.2014 09:15)
- Fotogalerie: Třetí ročník rumunského Banátu ve fotografiích (25.08.2014 11:12)
- Nejlepší český festival? Banát v Rumunsku! (21.04.2014 11:38)
- Fotogalerie: Třetí sošku Apollo si odnesli Bratři Orffové (fotogalerie) (06.02.2014 11:54)
- Recenze: Podporuj svou oblíbenou lokální kapelu! (25.11.2013 00:00)
- Audio: Houpací koně - Deckard (05.11.2013 17:29)
- V Praze zadarmo zazní sudetská produkce (22.11.2011 13:43)
- Audio: Houpací koně feat. Bonus - Málo (30.10.2011 14:21)

ALBUM TÝDNE 42/2018

Manon Meurt
MMXVIII

Každá doba potřebuje svoje básníky. Ty zasněné, zadumané osoby, které se citlivě noří do niter vlastních i cizích a dovedou dát tvar i v hloubce ukrytým emocím. Takoví jsou i rakovničtí Manon Meurt, kteří až nyní, po čtyřech letech od prvního EP, vydávají svůj regulérní debut "MMXVIII".

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Út 16.10.
Carpet Cabinet (CZ/SK) (Metro Music Club, Brno)
Pá 19.10.
UpTONE: Solomon Grey (UK) (Cross Club, Praha)
So 20.10.
Definition House: Bioday + Cubik + Tibiza (Roxy, Praha)
Po 22.10.
Yellowjackets (USA) (Metro Music Club, Brno)
Čt 25.10.
The Black Queen (USA) (Chapeau Rouge, Praha)
Čt 25.10.
Jason Derulo + Marcus&Martinus (Tipsport Arena, Praha)
Po 29.10.
Stu Larsen (AUS) + Natsuki Kurai (JAP) (Vila Štvanice, Praha)
Út 30.10.
Dirty Loops (SWE) (Metro Music Club, Brno)
Čt 01.11.
[loveit] sound: Metric (CAN) (Roxy, Praha)
Pá 02.11.
Our Last Night + Hands Like Houses + Hawthorne Heights + Jule Vera (Lucerna Music Bar, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Beyoncé Lady Gaga Coldplay Sia The Cure Ewa Farna Rihanna Adele Kryštof Madonna AC/DC Pokáč Britney Spears Debbi Voxel Linkin Park Avril Lavigne Metallica Marilyn Manson Tomáš Klus
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2018 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver