|
|
|
16.04.2003 05:00, Antonín Kocábek
Když si mateřské skupiny dávají pauzu, tak jako nyní Depeche Mode, dochází na sólová alba jejich protagonistů. Martin L. Gore tak navázal na své EP z roku 1989 "Counterfeit" a připravil posluchačům další kolekci coververzí nazvanou poněkud nenápaditě "Counterfeit2". Album vychází až v závěru dubna, ale pozvánku k jeho poslechu v podobě průvodce po všech skladbách přijměte už nyní.
Sólové album v současnosti vydává kde kdo - například i Goreův kolega David Gahan, ale ten na rozdíl od něj představuje vlastní tvorbu. Martin L. Gore totiž novým počinem navázal na své EP z roku 1989 "Counterfeit" a připravil posluchačům další pokračování tohoto projektu v podobě kolekce coververzí. Vzhledem k tomu, k jakým sáhl předlohám, očekávání bylo veliké a dopředu bylo jasné, že tahle deska bude událostí ještě dříve, než z ní kdokoliv uslyší jediný tón. A výsledek za očekáváním, myslím, nezůstává. Duch původních skladeb zůstal zachován, ale zároveň nové verze nezapřou Goreovy kořeny, cítění i nápady. Spokojeni by tak mohli být jak kmenoví fanoušci Depeche Mode, tak i příznivci originálních verzí. Samozřejmě v celkovém přijetí alba záleží především na tom, jestli posluchač chápe fenomén coververze jako nedostatek, nebo naopak jako exhibici invence. Na druhou stranu i pro ty, kteří předlohy neznají, určitě nebude tahle deska nudná - tedy za přirozeného předpokladu, že nadměrný optimismus a programové veselí tu snad nikdo nečeká. A ještě něco - výběr předloh svědčí nejen o interpretově širokém hudebním rozhledu, ale hlavně o jeho dobrém vkusu.
1. In My Time Of Dying
Původně tradicionál v podání Boba Dylana. Nová verze je postavena na zajímavém kontrastu pomalé skladby, jak vystřižené z nějakého soundtracku, a výrazného, rychlého a dynamického samplu. Atmosféra jak z béčkového horroru. Elektronika na hony vzdálená přívlastku "taneční". Úvod, který zaručeně odradí povrchní popfanoušky.
2. Stardust
První singl alba. Ve sloce příjemně trip-hopově ambientní, ve středové pasáži nervně agresivní. Trochu jakoby rozvíjel náladu z úvodní písně. Původní autor David Essex by se asi divil a já nedoporučuji poslouchat v depresi. Sci-fi ukolébavka nové doby, u které si ovšem nejsem jistý, jestli bych si ji před spaním nebál pustit.
3. I Cast A Lonesome Shadow
Původně snad country-blues, nyní šlapavá věc s výrazným rytmem proplétajících se samplů, ve kterých se ovšem nevytrácí písničková podstata. První klenot desky. Moderní, inteligentním popem prosáklá věc se skvělou atmosférou a výraznou melodií.
4. In My Other World
Kousek z repertoáru femme fatale Davida Lynche, Julee Cruise. Filmová nálada zůstala zachována, stejně jako dojem noblesy a vznešenosti. Znáte ten pocit, když se zvuk chrámových varhan rozléhá klenbou gotické katedrály? Krása kláves bez potřeby rytmu. Čas plyne a není proč ho vnímat. Když skladba skončí, první co vás napadne, je, proč trvala tak krátce. A nebo máte pocit ideální zrelaxovanosti a nenapadá vás vůbec nic.
5. Loverman
Kousek od Nicka Cavea z jeho alba "Let Love In". Ani v novém kabátě nepostrádá onu Caveovu naléhavost na straně jedné a baladičnost na druhé, podobně skvěle graduje. Rock bez kytar. Oproti originálu je maličko rychlejší, dynamičtější a i s převahou elektroniky překvapivě "živější".
6. By This River
Tady se naopak trochu negativně projevila přemíra úcty k původní předloze Briana Ena. Přesto je výsledkem křehká, komorní, sice melancholická, ale zároveň zpěvná skladba, písnička, kterou si lze snadno představit jen v té nejjednodušší podobě zpěvu s kytarou. Silný melodický nápad a jednoduchost ji staví na post dalšího vrcholu desky.
7. Lost In The Stars
Od žhavé současnosti do nostalgie minulosti. Zkrátka povedené retro. Atmosféra kavárenské unylosti s jasnou představou tančících párů, pánů ve smokingu a dam v dlouhých róbách. Ne nadarmo je autorem originálu věhlasný - a mezi tvůrci coververzí nadmíru oblíbený - Kurt Weill.
8. Oh My Love
Jestlipak by se tahle ryze elektronická verze líbila Johnu Lennonovi? Byl by zpruzen, nebo by dneska tvořil podobné kousky? Gore Lennonův originál uchopil s nonšalantní lehkostí a opatrnou jemností a výsledkem je další "písnička". Jestliže vyznění desky je často ponuré, tenhle kousek je pravým opakem.
9. Das Lied Vom Einsamen Mädchen
Úžasná verze, kde mi připadá, že se nejlépe ze všech potkal cover s originálem. Snad za to může onen monotónní automatický bubeník vespod, snad podobný úhel pohledu, snad podobné prostředky, ale jsem naprosto přesvědčen, že z téhle verze by byla interpretka originálu Nico nadšená. Temný podkres se s melodickým vokálem dokonale doplňuje. Skvěle vygradovaný kousek a další výrazný moment desky, ne-li ten úplně nejlepší.
10. Tiny Girls
Pravý opak předcházejícího tracku. Na repetitivním základě může fungovat rock se svou energií. Ta tady ovšem chybí. Stejně jako charisma původního interpreta Iggyho Popa. A David Bowie jako spoluautor původní předlohy na tom nic nezmění - tahle věc ostatně nikdy nepatřila mezi jeho nejlepší výtvory. Celkově se po slibném začátku v průběhu vytrácí překvapení a převažuje schématičnost. Výsledkem je suchý průměr a pro mě zklamání desky.
11. Candy Says
Tady jde vývoj přesně opačně - od nevýrazného úvodu se tato verze odpíchne k sice komorní, ale vyrovnané a příjemnou náladou protkané záležitosti. Vládne tu podobný pocit smířlivosti a totální negace agresivity, jako u "In My Other World". Duch Lou Reeda, resp. Velvet Underground, zůstal zachován, ale moderní šatičky té slečně sluší a ve své psychedelické melancholii je to povedená tečka na závěr.
Sólové album Martina L. Gorea "Counterfeit2" s "cobainovským" portrétem na obalu vychází 28. dubna na značce Mute, která jak známo vloni přibyla do rodiny EMI. Už 22. dubna ovšem startuje ve Stockholmu Gore malé evropské turné na podporu desky. Další informace hledejte na speciálních stránkách věnovaných tomuto projektu. Hudba dobrá, zpěv ne (Vašek, 16.04.2003 09:11) Reagovat
Souhlasím s autorem článku, hudba je fakt dobrá. Ale ten zpěv k tomu nesedí. Prostě si nemyslím, že je Martin tak dobrým zpěvákem. Některé písně od Depeche Mode mu sedí, ale to jsou jen vyjímky.
nesouhlas (kozel, 16.04.2003 11:45) Reagovat
Ja si naopak myslim, ze Gore je v soucastnosti v lepsi pevecke kondici nez
Gahan, ten hlavne nazivo uz nezvlada
co driv (chlast, drogy).
Bene, řekni prdel, máš na to?
Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.
Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...Ne 03.06. Kyuss Lives! (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
So 16.06. Respect Festival 2012 (Štvanice, Praha)
Ne 24.06. She Wants Revenge (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
Po 25.06. Sting (UK) (O2 Arena, Praha)
Čt 28.06. Ugly Kid Joe (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
© 2000-2012, IMEG s.r.o. Hudba od začátku do konce.
Kvalitní levný hosting ProLidi.cz
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
