Audio/Video Jukebox

více...

Téma

Rock For People 2012

Hlas Česko Slovenska

Nové album Charlie Straight

Recenze DVD

Typická ukázka melodického rocku pro dospělé

18.04.2003 05:00, Pavel Parikrupa

DVD s prostým letopočtem "2001" v názvu patří americké skupině Journey. Veteráni působící na scéně již třicet let na disku předvádějí to, co jim jde nejlépe - melodický rock a velmi dobré instrumentální výkony. Odměnou je jim spokojené publikum a vy se nyní můžete dočíst, zda byste mohli být spokojeni při sledování tohoto DVD.

6/10

Journey - 2001

Celkový čas: cca 106 min.

Skladby: Separate Ways (Worlds Apart), Ask the Lonely, Guitar solo, Stone in Love, Higher Place, Send Her My Love, Lights, Who's Crying Now, Piano solo, Open Arms, Fillmore Boogie, All the Way, Escape, La Raza Del Sol (intro), La Raza Del Sol, Wheel in the Sky, Be Good to Yourself, Any Way You Want It, Don't Stop Believin', Lovin' Touchin' Squeezin', Faithfully

Vydavatel: Sony Music / Bonton.

Jsou interpreti, co zaznamenali obrovské úspěchy na jedné straně oceánu, ale zbytek světa je zaznamenal jen okrajově. Kapelou, jež se těší náramné popularitě v domácích USA, kde vydala osmnáct dlouhohrajících desek v nákladu kolem padesáti milionů kusů, je Journey. Od svého vzniku v roce 1972 prošla řadou personálních změn a dnes, po koncertním návratu, jsou mezi pěticí muzikantů jen dva zakládající členové, kytarista Neal Schon a basák Ross Valory. Námi recenzované DVD "2001" zachycuje koncert v Las Vegas koncem roku 2000, kde zazněly největší hity kapely spolu s novinkami z desky "Arrival", která vyšla v roce následujícím.

Journey začínali jako artrocková grupa vyžívající se v dlouhých sólech na koncertech a až postupně se odklonili k melodickému rocku pro dospělé, jenž už není tak posluchačsky náročný, ovšem je stále velmi kvalitně zahraný a poctivě prezentovaný na pódiu. I při koncertu na námi recenzovaném disku se muzikanti rádi předvedou, zručný Neal Schon si vystřihl satrianovské kytarové sólo skoro hned na začátku vystoupení, skvěle šlapala rychlá instrumentálka "Fillmore Boogie". Činil se i klávesák Jonathan Cain, ale nejvíc se mi po intepretační stránce líbil úžasný bubeník Deen Castronovo.

Ze skladeb nejlépe divákům (často zabíraným kamerou, především tedy byly cílem objektivů krásné ženy) zarezonoval příjemný slaďák "Lights" a další pomalá "Open Arms", v roce 1982 největší hitparádový úspěch Journey, dvojka na americkém žebříčku. Ke konci Journey sázeli jeden hit za druhým, jak už to na koncertech chodí, vrcholem večera je ale rozsáhlá kompozice "La Raza Del Sol", kde se dosyta vyřádili všichni hudebníci a bluesová "Lovin’, Touchin’, Squeezin’", jinak první singlový hit skupiny z roku 1979.

Provedení DVD je standardní, bráno měřítkem v současnosti vydávaných koncertních záznamů - slušný obraz a zvuk v DD 5.1, pěkné animované menu, ovšem v bonusech jen biografie k počtení a fotogalerie o ničem. Čili v celkovém hodnocení mírný nadprůměr. Je-li vaším šálkem kávy melodický "adult oriented rock" s výtečnými instrumentalisty a vokalistou, přijdete si na své.

Související články

Nové album Europe bude produkovat Kevin Shirley (Novinky)
Pohled do britských hitparád platných od 17. ledna (Britské hitparády)
Hurikán Rita vyhnal Oasis a Coldplay (Novinky)

Názory

Album týdne 21/2012

The Mars Volta
Noctourniquet

minulá Alba týdne

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?

Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »