Recenze CD

Máme rádi zvířata... i letce

30.03.2003 05:00, Antonín Kocábek

OTK jsou jednou z nejnedoceněnějších skupin naší alternativní scény. A jejich nové album, pojmenované slovní hříčkou "Sona a kuva", je rozhodně událostí. Je libo progresivita nejen na papíře a v proklamacích tak, jak tomu bývá u mnohých elektronických projektů? Pak si pusťte tuhle desku. A nebo si o ní alespoň přečtěte.

9/10

OTK - Sona a kuva

Celkový čas: 45:20

Skladby: A.Letec, Mám svoji zemi rád, Sova a kuna, Sopka, Šnek, Tupilak, Moje ruce, Mezi prsty, Pandořina lednička, Poslepu na cestě

Roztomilou malůvkou na bookletu opatřený nový disk pražských OTK je v patnáctileté historii kapely pátou položkou v diskografii, čtvrtým cédéčkem, třetím dlouhohrajícím počinem a druhým regulérním albem. Pracovali na něm půldruhého roku a tohle čekání se fanouškům rozhodně vyplatilo. Dílko je to totiž nápadité a zároveň progresivní tak, že někteří, kteří se tímto přívlastkem rádi ohánějí, mohou jen tiše závidět. Je plné neotřelých zvuků, ale i melodií a po zvukové stránce dokazuje, že není potřeba studio za x- tisíc korun denně, aby deska dobře hrála.
Nejvíce překvapivé je celkové vyznění - jestliže tahle skupina byla v první polovině devadesátých let klasickým zástupcem tradičního výkladu slova alternativa a v druhé polovině se přiklonila k noiseu a postavila po bok hardcoreových skupin, aktuální nahrávka (a potvrdil to i koncertní křest) vyznívá až na výjimky překvapivě komorně a křehce. A také trošku jakoby z jiného světa, vzpomenete si ještě na pocit, když jste poprvé slyšeli Bjőrk? Přesně podobný dojem zvláštní neobyčejnosti se mě zmocňuje u téhle desky. OTK přistupují k věci podobně jako Ecstasy Of St. Theresa na albu "Slowthinking" - zcela bez předsudků a zábran, bez ohlížení se na zavedené zvyklosti i ostatní kolegy. A přitom je tu bezesporu jednoznačná kontinuita s předchozí tvorbou skupiny, charakteristické poznávací znaky, zkrátka OTK od prvních tónů .
Album otevírá písnička "A.Letec", rytmický kousek, který má ovšem zároveň výraznou a nápaditou melodii, možná je to díky vyváženosti to úplně nejlepší, co kdy kapela z dílny vypustila. A také jakási příprava pro nezasvěcené. Zdánlivě logický a lyrický text se totiž v průběhu skladby zvrtne v tradiční hrátku se slovy, dadaistickou říkanku bez smysluplné pointy, stejně jako melodii vystřídá zmiňovaná koláž zvuků. A tento zneklidňující postup se pochopitelně na albu neobjevuje naposledy. OTK si prostě zase hrají, a to nejen sami se sebou, ale i s posluchačem. Studio je tady dalším nástrojem, rozmanitost zvuků si neklade žádné hranice, občas vypomůžou hosté - ať už je to scratchování, basklarinet či španělské dudy v rukou bývalého baskytaristy. Při poslechu se tak nabízejí dva modely - buď úplně "vypnout", nechat plynout celek a jenom relaxovat, nebo naopak soustředěně poslouchat, opakovaně objevovat a nestačit se divit. Když už OTK někde berou inspiraci, tak hlavně sami u sebe. Úvod písně "Sopka" třeba připomene intro starší písničky "Uzel" a v minulosti loví slyšené postupy i "Tupilak". Nicméně coververze kamarádů Gnu "Poslepu na cestě" na úplný závěr, kdy energetický hardcoreový nářez byl proměněn v meditativní, téměř elektronický kousek, svědčí o tom, že s invencí tady problémy rozhodně nebyly.
A málem bych zapomněl - opět nechybí svérázný humor, tolik charakteristický pro tuhle partu. Texty jsou ze stejného rodu jako ty Mardošovy pro Tata Bojs a na obalu krom jakoby dětských maleb sov a kun (odtud slovní hříčka v názvu desky) od Viktora Ekrta (ano, toho z Hm...) najdeme třeba pořadí písniček, otočené od poslední k první. Deska je to zkrátka nejen povedená, ale hlavně zatraceně výjimečná. Teď jen aby se o tom krom skalních fanoušků dozvěděli i ti, kteří to dokáží ocenit.

Názory

Vložit názor

Zaškrtněte, pokud nechcete zobrazit u svého příspěvku Váš e-mail.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na následující otázku nebude názor přidán.

Album týdne 21/2012

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?


Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »

Filmserver.cz píše

CoKdyKde

Ne 03.06. Kyuss Lives! (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

So 16.06. Respect Festival 2012 (Štvanice, Praha)

Ne 24.06. She Wants Revenge (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

Po 25.06. Sting (UK) (O2 Arena, Praha)

Čt 28.06. Ugly Kid Joe (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

více akcí