Brno nahlédlo do death metalové budoucnosti

05.12.2018 13:27 - Matěj Bílý | foto: Tereza Váchová/Musicserver.cz

Vývoj. Tento magický proces lze nalézt - pro mnohé překvapivě - i v tak svázaném hudebním stylu, jakým je death metal. Ukázku nejnovějších a nejzručněji podaných trendů na tomto poli sliboval koncert amerických formací Revocation a Rivers of Nihil, švédského komanda Soreption a kanadských fanatiků Archspire.

Live: Revocation

support: Archspire, Soreption, Rivers of Nihil
místo: Melodka, Brno
datum: 3. prosince 2018

Opuštění pragocentrismu se tentokrát ukázalo jako bezproblémový krok. Brněnská Melodka je příjemný klub s kvalitním ozvučením a světelnou kulisou. Kapacita prostoru podobným akcím pro specificky orientované příznivce naprosto vyhovuje. Komornější prostředí alespoň umožňuje větší kontakt mezi kapelami a publikem.

Oficiálním headlinerem celé akce byli bostonští harcovníci Revocation. Status hlavní kapely večera bylo tentokrát třeba brát opravdu s rezervou. Trojice předskokanů totiž rozhodně neplnila roli pouhého supportu. Naopak, šlo o formace, které dnes posouvají - byť každá jiným způsobem - hranice death metalového extrému.

Rivers of Nihil
© metal-archives.com
Důkaz, že fans rozhodně nepřišli pouze na pomyslnou hlavní hvězdu, nabídlo již první vystoupení. Američané Rivers of Nihil si slušně zaplněný klub podmaňovali od úvodních tónů. Oprávněně. Jejich poslední opus "Where Owls Know My Name", který tvořil páteř setlistu, patří k tomu nejlepšímu, co (nejen) letos vyšlo. Demonstroval, že death metalová kapela může hrát brutálně, technicky a atmosféricky zároveň. Pětice navíc ukázala, že mimořádně náročné party dokáže bez sebemenších potíží prezentovat naživo. Rozhodně nešlo o nějaké suché přehrávání etud. Koncert měl mimořádnou energii, čemuž odpovídal zběsilý kotel pod pódiem. Díky patrně nejlepšímu zvuku z celého line-upu navíc vše vyznělo mimořádně čistě, velmi dobře se podařilo zakomponovat i samplovaný saxofon, který je kořením tvorby pensylvánské formace.

Rivers of Nihil tak nepochybně byli pro mnohé vrcholem celého večera. Předně je třeba vyzdvihnout pokrok, který kapela zaznamenala od svého posledního vystoupení v Česku před dvěma lety. Pokud bude pokračovat v nastolené trajektorii, může se stát silou, která bude tlačit budoucnost progresivně orientovaného death metalu. Je až neskutečné, kam se žánr od svého vzniku posunul.

Archspire
© metal-archives.com
Podobným zjevením jsou na extrémní scéně kanadští Archspire. V posledních deseti letech se objevila záplava death metalových skupin, které se orientovaly na dříve nevídanou rychlost. Tento výrazový prostředek začal v mnoha případech zavánět samoúčelností a nikterak neprospíval hudebnímu obsahu. Ze žánru se stával sport. Pět chlápků z Vancouveru ale tuto disciplínu uchopilo způsobem, který musí umlčet veškeré kritiky. Tvorba Archspire - krom neskutečné rychlosti a instrumentální brilantnosti - dává smysl především z hudebního hlediska, byť nikdy nepůjde o chléb pro masy. Náročnější posluchače ale přivede do extáze.

Set Archspire v Melodce extází byl, ale za předpokladu, že měl posluchač po ruce špunty do uší. Přinejmenším v první půlce vystoupení byla Morelliho kytara tak převýškovaná, že se do zvukovodů zarývala jako ostří žiletky. Je velká škoda, že Archspire se v tomto ohledu nevyrovnali Rivers of Nihil, protože jejich tvorba je na precizním zvuku naprosto závislá - stačí si vzpomenout na únorové fiasko na pražské Chmelnici.

Pokud jste měli to štěstí a pomocí špuntů ořezali likvidační vysoké frekvence, mohla začít jízda. Vyzdvihovat zručnost jednotlivých hudebníků by bylo v tomto případě opakováním známých faktů. Stačí snad jen říct, že koncert byl odehrán s neskutečnou přesností. Hnidopich by mohl poukázat, že Spencer Prewett za bicími v některých přechodech nemá stoprocentní dynamiku, ale je třeba si uvědomit, že se bavíme o tempech okolo 320 bpm. Archspire si hravě poradili s peckami ze všech svých desek a klub doslova uzemnili.

Vyzdvihnout se sluší Oliho Peterse za mikrofonem. Slyšeli jste někdy kulomet? Za každou ránu si dosaďte slabiku a získáte představu o kadenci frázování tohoto šílence. Připadá vám, že desky Archspire musejí být vokálně sestříhané? Oli naživo vyvádí z omylu. Zapomeňte na tuny metalových kapel, kde je zvraceč za mikrofonem pouze do počtu. Snad každý v bouřícím kotli se musel ptát, jak lze tohle vůbec udýchat. Oli je navíc na pódiu jako doma, komunikace s publikem mu nečinila sebemenší problém a i díky jeho charismatu to během tohoto setu v davu vřelo nejvíce.

Soreption
© metal-archives.com
Zbylé dvě kapely byly v nelehké pozici. Jejich podání technického death metalu je totiž o poznání zemitější. To nemusí být na škodu, ale pokud švédové Soreption, kteří by na jiné akci zajisté dominovali, vystoupí mezi Rivers of Nihil a Archspire, působí tak nějak standardně, pozemsky, reálně. Koncert nepostrádal energii, techniku a dobré ozvučení. Mnoha přítomným nepochybně sedl do noty, ale ve srovnání se dvěma výše zmíněnými mu chyběla přidaná hodnota. Z obrovského řezníka za mikrofonem Frederika šel sice doslova strach, ale ani jeho hrdlo nedokázalo v dané konstelaci vytáhnout kapelu nad proklatě vysoko nastavenou laťku.

Revocation
© metal-archives.com
To samé platí o Revocation. Svým vystoupením potvrdili, že za dlouhé roky, kdy objížděli pódia v roli předskokanů větším kapelám, vyrostli ve slušnou formaci. Do mysli se však krade otázka, zda nedosáhli svého maxima. Bostonské kvarteto ukázalo, jak má vypadat dobře odvedený klasický extrémně metalový set. Spolehlivé instrumentální výkony, poctivý bubeník a našlapané, thrashem načichlé riffy - to vše najednou po průletu mimozemského tělesa Archspire působilo příliš všedně. Je zároveň třeba přiznat, že tvorba Revocation je posluchačsky daleko přívětivější a své příznivce si nepochybně najde. Reakce plného sálu budiž jasným důkazem.

Brno mohlo v pondělí pomyslně nahlédnout do budoucnosti extrémního technického death metalu a konfrontovat ji se zavedeným, leč vysokým standardem. Jak se říká: Každému, co jeho jest. Někdo Archspire, jiný Revocation.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY