Máme je rádi a budem je mít rádi

24.11.2018 11:42 - Honza Průša a Hana Bukáčková | foto: Tomáš Rozkovec / @musicerver.cz

Lucie se po Ostravě a Brně přesunula do Prahy, kde třikrát po sobě vyprodala O2 arenu. Byli jsme se podívat na prostředním pražském koncertě, abychom zjistili, že to muzikantům pořád skvěle hraje a že se fakt vyplatí na ně zajít. Nevěříte? Přečtěte si report z koncertu.

Live: Lucie

místo: O2 arena, Praha
datum: 23. listopadu 2018
setlist: Šrouby do hlavy, Lovec, střelec, doktor & vědec, Chci zas v tobě spát, Daniela, Sen, Pohyby, Takhle tě mám rád, Vona říká jó, Ľaura, Krev a r'n'r, Panic, SEX 3, Amerika, Burning Man, Lucie, Než tě rozkradou, Medvídek, Oheň, Dotknu se ohně, Nejlepší kterou znám, Troubit na trumpety by se nám líbilo, Černí andělé
Fotogalerie

Lucie, O2 arena, Praha, 23. listopadu 2018
© Tomáš Rozkovec / @musicerver.cz
"Tahleta kapela Lucie slaví letos 33 let, pojďme jí společně zazpívat," vybízí Robert Kodym k akci posluchače a O2 arena zpívá "Hodně štěstí, zdraví". "A dneska má narozeniny i Michal Dvořák," pokračuje Kodym, a tak se zpívá i milému Michalovi. "A tahle píseň se původně jmenovala 'Michal', a pak jsme ji přejmenovali na Lucii," vtipkuje Robert a hraje jednu z nejslavnějších a zároveň nejstarších písní od Lucie, skladbu, kterou na předchozí velké šňůře zpíval Michal Penk, který v této skupině začínal.

V Lucii, která umí odehrát fantastický klubový koncert (naposled jsem je viděl v Brněnském Sonu letos 23. května) bez velkých světel a efektů a výborně to funguje, ale zároveň si může dovolit výpravnou a velkolepou show srovnatelnou se zahraničními formacemi. "EvoLucie Tour" je postavená na nápadité práci se světly, obrovské projekční ploše a muzikanty tolik oblíbených pyrotechnických efektech. A taky to funguje i bez kaskadérských kousků Davida Kollera. Tentokrát už se s bicími nenechává zdvihat až skoro ke stropu.

Lucie, O2 arena, Praha, 23. listopadu 2018
© Tomáš Rozkovec / @musicerver.cz
Aktuální turné je také postavené na skupině jako takové, čtyřech mušketýrech doplněných jen druhým bubeníkem Adamem Kollerem a žádných hostech. Tady mne trochu mrzí absence Lenky Dusilové, která je aktuálně na šňůře s Ivou Bittovou a Načevou. Její hlas chybí zejména ve "Snu" a "Americe" a vlastně i v písních z alba "Černý kočky, mokrý žáby" (tedy z desky, z níž kapela odehraje nejvíc kousků), kde Lenka hostovala. Právě při tom "Snu" si vzpomenu na vyprávění Ivana Krále o tom, jak se postavil za to, aby právě Dusilová byla ve skladbě na albu dostatečně výrazná (psali jsme o tom tady).

Ten den nebyl důležitý jen díky Dvořákovým třiapadesátinám, vřelo to také na české politické scéně. Hlasovalo se o nedůvěře vládě kvůli maléru kolem Čapího hnízda a Babišova syna, kauze, kterou otevřeli novináři Slonková a Kubík. A kdo chodí na Lucii delší dobu, ví, že na jejich koncertech bývá nezřídka přítomná i jistá angažovanost (vzpomínám na koncert proti komunistům, proti dostavbě Temelína nebo proti zásahu policie na CzechTeku). Ostatně i píseň "Oheň" je právě o době před sametovou revolucí. A právě před "Ohněm" si vzal Koller slovo a pustil se do našeho premiéra i prezidenta ("Říkal jsem si 17. listopadu, proč tam dává ty kytky, když je to estébák, já si to zjišťoval a v Agrofertu pracuje estébáků sedmnáct. Máte rádi ANO? A Zeman je proruskej šmejd a estébáci dodnes nebyli zbavení mlčenlivosti ..."). A kupodivu tím ani koncert nerozbíjí, vlastně to do té celkové dramaturgie zapadá velmi dobře stejně jako hodně časté průpovídky Roberta Kodyma.

Lucie, O2 arena, Praha, 23. listopadu 2018
© Tomáš Rozkovec / @musicerver.cz
Ten si třeba u "L'aury" vzpomene na to, co o písni říkal v roce 1994 v Lucerně, kdy tvrdil, že je "o chlápkovi, kterýho už to přestalo bavit, a o něm to je a on tady není" (tady si to můžete připomenout), a že vlastně jen tenkrát nevěděl, jak tu píseň uvést, tak něco plácnul. Pokud si to ale dobře pamatuju, měla by být, stejně jako "Křídla" od Wanastowek, o Kodymovu kamarádovi Kafkovi, který před lety spáchal sebevraždu.

Dvouhodinový koncert byl tak na jednu stranu perfektně profesionálně připravený a do posledního ohně či spadlé konfety promyšlený, na stranu druhou to ale nevedlo ke sterilnosti, právě díky přirozené a často vtipné ("Udělejte strašidlo, ať ta O2 arena doprdele zažije něco poprvý" (Robert Kodym)) komunikaci muzikantů. A jo, ten kdo chodí na Lucii pravidelně, už nemůže být překvapený z toho, co možná napoprvé zafungovalo, ale opakovaně to ztratilo svou šťávu (zpívání "Panice" s publikem jakoby nanečisto nebo "Ještě si já pohár vína zaplatím" propašovaný do "Ameriky"). Ale to jsou jen malé hnidy, které naopak člověka, co je na Lucii poprvé, mile překvapí.

Lucie, O2 arena, Praha, 23. listopadu 2018
© Tomáš Rozkovec / @musicerver.cz
Koncerty k "EvoLucii" jsou fajn. Lucie přišla s novou a fakt náramně vydařenou scénou, s novými projekcemi. Představila naživo pětici nových písní. Je plná energie, povedl se velmi dobrý zvuk bez technických problémů (ne jako naposledy v Edenu). Byl to prostě super koncert. A "EvoLucie" zůstává i po pár týdnech poslouchání povedenou deskou. Písničky z ní fungovaly i naživo. A vydrží v repertoáru kapely déle než třeba kousky ze dvou předchozích alb "Dobrá Koczka, která nemlsá" a "Slunečnice", z kterých dnes pánové zahráli jen jedinou "Danielu"? Jsem zvědav. Ale po dnešním vystoupení bych řekl, že minimálně dvě by se mezi koncertní stálice dostat mohly.

Lucie pohledem Hanky Bukáčkové

Lucie, O2 arena, Praha, 23. listopadu 2018
© Tomáš Rozkovec / @musicerver.cz
Ne nadarmo se říká o ženách, že po třicítce začínají zrát jak víno. To samé platí o Lucii, která letos oslavila Kristova léta. Po dlouhých rocích vytasila drápky, aby ukázala, že nepatří do starého železa.

Hvězdná čtveřice hudebních person doplněná o Adama Kollera se opět stmelila a na pódiu souzní. Po open airech ke třiceti letům či loňském vystoupení na Soundtracku Poděbrady, které v konečném důsledku nebyly kdovíjaké a spíš to vypadalo, že se hvězdný ansámbl dal dohromady jen z určité nostalgie, nyní skupina předvedla, že haly jí sluší o poznání víc. Chemie po letech opět zafungovala.

Lucie, O2 arena, Praha, 23. listopadu 2018
© Tomáš Rozkovec / @musicerver.cz
Pro diváky si připravila show, která byla vyšperkována mega velkou obrazovkou, na kterou se promítalo dění na pódiu nebo doprovodné klipy. Scenérii doprovázela světla a plamenomety a v jednom případě i konfety, které se snesly na diváky v závěru písně "Medvídek" (jako sníh). Do repertoáru víceméně až na pár výjimek ("Takhle tě mám rád", "Nejlepší, kterou znám", "Než tě rozkradou", "Sex 3" a "Burning Man") z nové desky "EvoLucie" zařadila ověřené hity typu "Amerika", "Lucie", "Oheň", "Pohyby", "Černí andělé" či "Sen". Na jednu stranu je to dobře, fanoušci si přišli zazpívat notorické songy, ale na druhou škoda nepředvést desku, která vyšla po dlouhých šestnácti letech a vůbec není marná, v plné její kráse.

Největším škraloupem večera byly (jako vždy) průpovídky Roberta Kodyma. Před "Panicem" nabádal publikum, "jestli do p*dele ještě bude dnes zpívat," kvůli čemuž píseň začínala natřikrát, než byl spokojený. A to ubralo koncertu na tempu. Podobně jako jeho upozorňování na třiatřicátiny skupiny a vybízení lidí ke zpěvu "Hodně štěstí, zdraví".

Lucie, O2 arena, Praha, 23. listopadu 2018
© Tomáš Rozkovec / @musicerver.cz
Další nešvar má na bedrech Koller, který při každém svém koncertě vypustí první sloku "Chci zas tobě spát" a nechá ji zazpívat fanoušky. Zrovna nejlepší pasáž vždy návštěvníky jakoby zaskočí, a vyjde tak do ztracena. V novém songu "Sex 3" ale naopak ukázal, jak umí na foukací harmoniku. Dalším minusem byla jeho politická angažovanost a výroky proti estébákům, Babišovi a Agrofertu před "Ohněm", a to poměrně ve větší míře, než jsme zvyklí. Od diváků se dočkal pozitivního ohlasu, nicméně si myslím, že spíš dorazili za hudbou než za (anti)politickým populismem.

Příjemným zpestřením koncertu byl samotný úvod jako kombinace vtipného a naučného videa popisujícího evoluci(i) a srovnávajícího člověka s opem. I přes zmíněná pidizaškobrtnutí byl koncert adekvátním halovým comebackem nejlepší tuzemské kapely čtvrtstoletí, a byl tak krásným dárkem Michalu Dvořákovi k narozeninám, které ten den slavil, ale i fanouškům této nehasnoucí formace.



DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY