Ihsahn v Paláci Akropolis: Seversky chladný, seversky přesný

11.11.2018 12:14 - Jiří V. Matýsek | foto: Jiří V. Matýsek / Musicserver.cz

Norský kytarový čaroděj Ihsahn měl být jednou z hvězd letošního festivalu Brutal Assault v Jaroměři. Nakonec nedorazil. Sobotní náhrada, jež se konala v Paláci Akropolis, se však ukázala být záplatou více než dostačující. Už proto, že tohle byl klasický sólový koncert, ne jen nějaké festivalové šidítko.

Live: Ihsahn

místo: Palác Akropolis, Praha
datum: 10. listopadu 2018
support: Ne Obliviscaris, Astrosaur
setlist: Lend Me The Eyes Of Millenia, Arcana Imperii, Sámr, Pressure, Hiber, Pulse, Tacit, Until I Too Dissolve, Mass Darkness, My Heart is of the North, The Paranoid, Celestial Violence, Wake. Přídavek: Frozen Lakes on Mars, A Grave Inversed, The Grave
Fotogalerie

Ihsahn, Palác Akropolis, Praha, 10.11.2018
© Jiří V. Matýsek / Musicserver.cz
Ihsahn si navíc přivezl neobvyklý doprovod. Každá z kapel byla jiná, obě do konceptu večera, obecně označitelného jako progresivně metalový, zapadly velmi hladce. Astrosaur vsadili na space metalové instrumentální kompozice, kde se střídaly hutné riffy s kytarovými kudrlinkami, sextet Ne Obliviscaris zase ředil divoké blackové pasáže čistým vokálem a houslemi. Obě formace opouštěly jeviště za značně potěšeného potlesku.

Ihsahn, tedy Vegard Sverre Tveitanje, je muzikantský suverén, člověk, který už má svá divoká léta s jedním z klíčových spolků severského black metalu Emperor dávno za sebou. A stejně tak pózy a snahu o jakoukoliv stylizaci. Skromný metalový intelektuál i v Praze vsadil na repertoár provádějící přesný chirurgický řez jeho diskografií. Nejvíce místa patřilo předposlední nahrávce "Arktis" a aktuální "Àmr". Tyto však nezůstaly osamocené, přidaly se k nim i skladby ze starších desek. .

Ihsahn, Palác Akropolis, Praha, 10.11.2018
© Jiří V. Matýsek / Musicserver.cz
Hledat v Ihsahnově hře (či ve hře jeho spoluhráčů) nějaké chyby, je asi zbytečné. Vše bylo zahráno i odzpíváno přesně. Škoda jen, že se některé detaily ztrácely v mnohovrstevnatosti hudby norského muzikanta. Některé ostřejší pasáže, směřující do extrémně metalových vod, byly přece jen na zvukové dispozice Paláce Akropolis trochu moc. Zvláště basy na některých místech klubu drtily nejen detaily, ale i uši publika. Pokud jde o samotného protagonistu, většinu času se pevně držel krku své kytary, byl maximálně soustředěný, příliš nekomunikoval (až se vkrádá na mysl úsloví o severském chladu) - vzhledem ke složitosti některých kusů se však není čemu divit. Zdatně mu sekundoval druhý kytarista i zbývající členové kapely (bicí, klávesy), největší tíha ale i tak stále ležela na jeho bedrech.

Nedostatky ovšem bohatě vyvážily energie a nasazení, s nimiž byly skladby podány. Nakonec nešlo odejít s nespokojeností. Ihsahn má co nabídnout, sólově je muzikantsky dokonale vyhraný, ve složitějším, dravém i melodickém výrazu se našel, aniž by se zpronevěřoval svým kořenům, a je viditelně spokojený. A stejně tak publikum, byť to asi na jeho začátky zapomíná obtížněji. Soudě alespoň podle přehlídky metalových triček přítomných na koncertě.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY