Reklama

Thom Artway měl na křtu desky "All I Know" tři sudičky i ručně vyráběné konfety

08.11.2018 09:17 - Josef Martínek

Na křest desky "All I Know" si Thom Artway přichystal několik překvapení. Kromě hostů, z nichž někteří byli předem neohlášeni, potěšil ručně vyráběnými konfetami. "Nenechte je tady uklízečce, vezměte si je domů," vzkazoval z pódia. A fanoušci poslechli a papírky si přibalili na cestu k pěknému zážitku.

Live: Thom Artway

místo: Palác Akropolis, Praha
datum: 7. listopadu 2018
Fotogalerie

I když mnohdy platí, že vydání nové desky znamená i novou podobu koncertu, Thom Artway si cestičku k současnému setlistu prošlapával po celé dva roky od vydání svého Anděly oceněného debutu "Hedgehog". Písně z "All I Know" totiž už během nich postupně zařazoval, a tak se koncert repertoárově zase tolik nelišil třeba od toho, který odehrál na jaře v Malostranské besedě.

Thom Artway & Band, Palác Akropolis, Praha, 7.11.2018
© Marie Trávníčková
Za překvapení se ovšem dá považovat hned úvod setu - pomalá písnička "To B." totiž album uzavírá a na rozjezd by kdekdo čekal nějakou svižnější melodii. Kontakt s diváky se Thomovi podařilo navázat hned od začátku a pro následující hodinku a půl měl vystaráno. Navíc si během ní opakovaně pochvaloval hojnou účast. Dokonce konstatoval, že tolik lidí snad na jeho samostatný koncert ještě nedorazilo.

Sympaťák v klobouku už dávno nemá jen pomalé a tklivé písničky a i v Akropoli své citlivé balady střídal s rychlejšími hitovkami. S "All I Know" mu přišel vypomoci i její producent ODD, jinak se mohl písničkář spoléhat na svou kapelu, která umí přece jen zajistit energičtější vyznění, než když Artway vystupuje jen sám s kytarou. Na koncertě mimochodem vystřídal kytar hned několik, včetně té, kterou prý pořídil za dva tisíce a dalších patnáct stála její oprava. Tak moc se mu líbila.

Thom Artway & Band, Palác Akropolis, Praha, 7.11.2018
© Marie Trávníčková
K vrcholům večera patřily okamžiky, ve kterých hrálo prim dřevní pojetí písniček. Ač Artway na desce zapojuje i elektroniku, naživo nejlépe zní, když to tam muzikanti postaru pěkně nasolí. Skladby jako "Sleeping Next To You" nebo "Blind Man" dokázaly nabudit i toho, kdo by náhodou během některé z pomalejších písniček trochu podřimoval.

Thomovou devízou je dlouhodobě nenásilná práce s diváky. Nikdy na ně lacině nepokřikuje, kdy zrovna mají zvedat ruce nahoru nebo poskakovat, nechává jim v jejich prožitku volnou ruku. Naopak většinou spíš ocení, když "nekecají" a opravdu poslouchají. Na pódiu už navíc nepůsobí tak nesměle jako dříve. Vkusná byla jeho pobídka ke společnému zazpívání chorálu v songu "High Above The Trees" i vyprávění historky o tom, jak vyráběl domácí konfetovač. Právě ten použil v závěru této písně. I když se bál, že konfety vystřelí maximálně do první řady, papírky s jeho logem doletěly i do zadních prostor sálu a fanoušci si mohli odnést milou památku. Ručně dělanou a od srdce, jak sám Thom podotkl.

Thom Artway & Band, Palác Akropolis, Praha, 7.11.2018
© Marie Trávníčková
Co se týče samotného křtu, zhostily se ho tři sudičky. Lenny, se kterou následně společně zapěli duet "Chasing The Wires", Terezie Kovalová, která ho na cello doprovodila v několika písních, včetně "Conformity", a gymnastka Anna Šebková. Ta si zahrála hlavní roli v klipu "All I Know". Každá z nich pokřtila album originálně - sportovkyně přinesla flitry a popřála, aby deska zářila stejně jako ony, Kovalová přihodila kalafunu na mazání smyčců a Lenny vincentku. Z pódia poděkoval i producent nahrávky Lukáš Chromek. Dalším hostem večera byla Patricie, jejíž výkon písničku "Many Patrings" rozhodně osvěžil.

A když už byly všechny hity i komornější skladby odehrány, rozloučili se muzikanti s diváky přímo mezi nimi. Seskočili totiž z pódia a pod ním hráli snad ještě s větším nasazením. Milé zakončení příjemně stráveného večera.

Křest pohledem Jana Trávníčka

Zcela neskromně jsem přesvědčen, že jeden z prvních článků o Thomu Artwayovi na českém internetu jsem napsal já. Je proto naprosto logické, že se od té doby řadím k jeho skalním a jeho kariéru s napětím už pár let sleduji. Od malých stagí a koncertů pro pár desítek lidí, až třeba k tomu poslednímu na Szigetu v Budapešti. A jestliže mi ho právě tam bylo kvůli tomu šílenému počasí, které mu zničilo celou snahu, opravdu líto, myslím si, že v Paláci Akropolis si to maximálně vynahradil. Spousta hostů z jeho koncertu udělala barevnou přehlídku, která ani chvíli nenudila a řada sympaticky skromných, vtipných a neobratných promluv mezi písněmi zbourala bariéru mezi diváky a kapelou ještě dříve, než se tak stalo fyzicky v přídavku.

Z procítěných písní zazpívaných signifikantním hlasem, který si nespletete, se těžko vybírají ty nejlepší, kdybych ale přece jen musel zvolit, přimluvil bych se za větší propagaci duetu "Chasing The Wires" s Lenny a také rockověji dravější "Can't Wait", obě polohy mu velmi sluší. A vzhledem k tomu, že jsem návštěvy jeho vystoupení přestal počítat někdy v době, kdy překročily desítku, můžu si snad dovolit vyzdvihnout právě tento křest v Akropoli za jeho dosavadní kariérní vrchol. I tak jsem si ale stoprocentně jistý, že také ten brzy překoná.



Reklama

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY