Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Ivan Král - Dnešní stadionové koncerty jsou jako spartakiáda

Ivan Král - Dnešní stadionové koncerty jsou jako spartakiáda

Vydáno: 05.10.2018 14:00 v sekci Rozhovory - Josef Martínek

Na novém albu "Colors" čerpal Ivan Král i z obsahu svého šuplíku, říká však, že nové písně skládá pořád. Se svou ženou Cindy, která mu píše texty, prý mají doma v Detroitu materiál na další dvě alba. Čerstvý sedmdesátník stále rád vzpomíná i na spolupráci s Patti Smith či Iggym Popem.

SDÍLET:    
Vaše nové album se jmenuje "Colors". Je pro vás samotného hudebně barevné?

Každá skladba má svůj vlastní příběh, svoji pomyslnou barvu. Vyplynuly z pocitů, které jsem měl v sobě. Nejsou zabalené v cukru, nesnaží se masově zalíbit. Jde často o láskyplné věci. V dnešní době má slovo "Colors" obrovský význam. Může znamenat cokoliv, třeba barvu pleti nebo jiné rozdílnosti. Ze mě a mojí ženy Cindy, která mi pomáhala s texty, to slovo vypadlo bez většího přemýšlení. Usoudili jsme, že tak to má být.

Ivan Kral - Colors
Řada skladeb vznikla už v minulosti a nyní jste je vytáhl z pomyslného šuplíku. Jakou část písní jste složil až v posledním období?

K nejnovějším patří "Lazy Girl", což je tak trochu pocta mým milovaným Rolling Stones, dále "All Your Yesterdays", která pojednává o mém životě, odráží se v ní nostalgie. S Honzou Ponocným, který se mnou hraje a známe se už léta, jsme konečně dali dohromady píseň společně. Jmenuje se "How Do You Know". Zmínil bych i "Something Comes", kterou jsem kapelám a interpretům hodně nabízel, ale nikdo ji nechtěl hrát.

Řekli vám proč?

Protože to prý není hit. Komunikoval jsem s vydavatelskými firmami a ty jdou většinou jen po masové líbivosti. Rád bych ale vypíchl, že i starší písně, které jsem na tuto desku nahrál, jsou pro mě aktuální. Některé z nich jsem nazpíval už v minulosti a teď jsem je chtěl uchopit jinak.

Podle tiskové zprávy jste skladbu "It's You" v roce 1974 napsal pro Debbie Harry, zpěvačku Blondie, ve kterých jste krátce působil. Proč ji tehdy nenazpívala?

To je omyl, píseň jsem nenapsal pro Debbie, v té době jsem ani svoje skladby nenabízel. Byla jí ale trochu inspirována. Když jsme spolu zkoušeli nebo se potkali na ulici před klubem, vždycky jsem se na ni díval a říkal si: "To je tak krásná ženská..." A charisma jí vydrželo dodnes. Zrovna nedávno jsem se byl podívat na koncertě Blondie a přišlo mi to, jako by ta léta vůbec neuplynula.

Ivan Král
Prý jste do ní byl tehdy dokonce platonicky zamilovaný, je to pravda?

A kdo nebyl? Každý hudebník, který tehdy hrával v klubu CBGB na Manhattanu, by vám řekl to samé. Ať už to byli Ramones nebo Chris Frantz, bubeník Talking Heads, všichni ji zbožňovali.

Vidíte na dnešní scéně také osobnosti, které by stály za to, aby je každý miloval?

Ano, existují takoví zpěváci a zpěvačky. Jsou ženy, které nejsou krásné ani štíhlé, ale člověk žasne nad tím, co z nich vyleze. Okouzlila mě například zpěvačka Elle King. Její hlas je božský. Na ni musíte jít, slyšet její koncert je výjimečný zážitek. Problémem dnešního hudebního průmyslu je ale jeho přeplněnost. Často pak talentované lidi převálcují jiní, protože mají více prostoru v médiích, protože jejich společnosti jim za každou cenu tlačí hity do rádií. Čím provokativnější, tím pro ně lepší. Dnešní stadionové koncerty jsou jako spartakiáda. Všichni cvičí, je tam spousta efektů a zpěvák či zpěvačka se v tom úplně ztratí. Také preference publika se hodně proměnily. Teď se hodně poslouchá elektronika a rap. Dovedete si představit, že bych rapoval? Eminem je dobrý, ale jinak mě tento žánr míjí.

Zpět k albu - mluvili jsme o tom, že řada písniček na něm je ze šuplíku. Zůstávají vám v něm ještě nějaké nevydané klenoty?

Pořád si něco broukám, ať už v autě, nebo doma s kytarou. Se Cindy jsme zrovna mluvili o tom, jak nám ta tvorba desky hezky šla. Asi máme materiál na dvě další alba, pokud nám je bude chtít label vydat.

Ivan Král
Album jste produkoval, zpíváte na něm, hrajete na kytaru, baskytaru, klávesy. Není to na jednoho člověka až moc?

Vždycky jsem byl tvrdohlavý. Čím míň lidí vám do toho mluví, tím líp. Když jsme kdysi natáčeli s Patti Smith, přicházeli nám do studia lidé z vydavatelských společností, pořád někam telefonovali a říkali: "My chceme slyšet hit!" Když člověk s někým podepíše smlouvu, je to jako upsat se na provaz. Sám jsem v minulosti podepsal něco, čeho jsem pak litoval, ale neměl jsem peníze ani právníky, abych věděl, jak z toho vyklouznout. Když nejste nastaveni na to napsat hit, vnutí vám skladbu od někoho, kdo ten hit dokáže vyrobit. Proto si teď užívám, že mám nad vším kontrolu. Sám totiž nejlíp vím, co na desce chci. Proč bych měl vysvětlovat basákovi, jak má hrát? Při nahrávání jsem se trochu vznášel, bylo to krásné. Nikdo mi do studia nechodil a nenarušoval moji představu.

Už jste zmínil, že texty psala vaše žena Cindy. Musíte jí dnes ještě napovídat, o čem má psát, nebo si vzájemně natolik rozumíte, že jí necháváte volnou ruku, aby zachytila, co ve skladbě slyší?

Zná mě zepředu i zezadu. Kolikrát si broukám jen nějaká nesouvislá slova do melodie a ona je pak nahradí smysluplným textem. Radit už jí nemusím. Často mi pomáhá i s anglickým frázováním, ani po tolika letech, co žiji v USA, si v něm nejsem stoprocentně jistý.

Na desce je i písnička "How Can I Resist You", kterou jste před pěti lety věnoval české zpěvačce Debbi. Jaké to je zpívat coververzi skladby, kterou jste sám napsal?

Je to božské. (smích) Honza Ponocný ji na koncertech rád zpívá se mnou. Písničku jsme hráli už loni na českém turné a byl jsem překvapen, jak na ni lidé reagovali. Celé obecenstvo ji zpívalo s námi. Proto jsem ji dal i na desku.

Ivan Král
"Wasn't It Great" jste prý napsal pro Hillyho Kristala, zakladatele legendárního newyorského klubu CBGB, v němž jste hrál například s Blondie nebo Patti Smith. Vybavily se vám při psaní vzpomínky?

Písničku jsem napsal po Hillyho pohřbu. Sešli jsme se na smuteční hostině v klubu, všechny kapely měly dlouhé proslovy a já přemýšlel, jak Hillymu vzdát poctu, aniž bych se musel vykecávat. Večer byl příjemný, hezký, ale i zdlouhavý. Složil jsem tedy píseň, Cindy napsala text a hned jsme ji tam zahráli. Hostům se evidentně líbila. Bylo to něco podobného, jako když jsem v letadle napsal vzpomínkovou písničku na Václava Havla.

Jakou nejsilnější vzpomínku máte s klubem spojenou?

Fotografii z doby, kdy jsem začínal hrát s Patti Smith. Stojím tam za ní, ještě jsme v té době neměli bubeníka. Ona má na sobě tričko s hlavou Keitha Richardse, krátké vlasy a je tenoučká. A za námi lze vidět legendární malinké špinavé pódium.

Patti Smith Group
Řekl bych, že období, kdy jste hrál s Patti Smith, Iggym Popem nebo Blondie, se dotkne téměř každý váš rozhovor. Neštve vás trochu, že i po těch desítkách let se vás na ně lidé pořád ptají?

Vůbec ne. Mám obrovskou úctu k lidem, kteří projevují zájem o to, co se tehdy dělo. A těší mě, že to zřejmě zajímá i čtenáře. Vždy se snažím vyjít vstříc, rád o zážitcích z té doby hovořím i s obecenstvem. Při koncertech nechávám lidem prostor na otázky. Kolikrát mi nějaký dotaz připomene událost, na kterou bych si jinak už sám ani nevzpomněl. Často se mě také lidé ptali, zda vydám knihu, a já na to odpovídal, že kniha by se o člověku měla vydávat, až zemře. Ale Cindy ji nakonec napsala, vyjde u nakladatelství Random House. Je v ní hodně vzpomínek i fotek.

Považujete vy sám tohle období za své nejzásadnější, nebo jste hrdý spíš na své sólové desky?

Vidím různé strážné anděly vedle sebe. I to, že jsem se v devadesátých letech mohl vrátit do Česka, znovu tu hrát, nahrávat a produkovat desky, pro mě bylo neuvěřitelné. Spolupracoval jsem s obrovskou legendou, jakou je Jiří Suchý, dále s Alicí, Lucií, Josefem Pilařem a dalšími. Pendloval jsem mezi Českem a USA, otevřely se mi nové dveře. Každé období mělo své kouzlo a jsem samozřejmě rád i za své sólové desky.

Jaká pro vás spolupráce s nespoutanými punkery byla z lidského hlediska? Nezdá se, že by váš osobní život byl příliš punkový.

Člověk se jimi nesmí nechat strhnout, ať si dělají, co chtějí. Když jsem hrál s Patti Smith, kolikrát se na koncertech nebo po nich děly věci, u kterých jsem předstíral, že je nevidím. Šlo to mimo mě. Nebo když jsme byli pozváni, abychom se přišli podívat na Sex Pistols do Clubu 100. Koncert byl výborný, ale všude byl hrozný binec. Sám jsem si někde dal občas pivo, ale abych kopíroval chování těch lidí, to mě nikdy nenapadlo.

Ivan Král

Než v roce 1966 jako osmnáctiletý s rodiči emigroval do New Yorku, stihl v Česku se svou kapelou předskakovat Olympiku a také napsat svůj největší autorský hit. Píseň "Dancing Barefoot", kterou později nazpívala Patti Smith a jež byla magazínem Rolling Stone zařazena mezi 500 nejlepších skladeb všech dob, si totiž Ivan Král přivezl z Prahy. Kromě legendární punkové písničkářky, v jejíž doprovodné kapele působil v druhé polovině sedmdesátých let a napsal pro ni spoustu písní, spolupracoval i s dalšími celosvětovými hvězdami. Iggy Pop, David Bowie, Blondie nebo John Cale patřili mezi ně. Po pádu komunistického režimu se v devadesátých letech začal pravidelně vracet do Česka, kde produkoval alba. Pracoval například se skupinami Lucie, Mňága a Žďorp, Garage nebo s Jiřím Suchým. Začal také vydávat sólové desky. První - a patrně nejúspěšnější - vyšla pod názvem "Nostalgie" v roce 1995, ta zatím poslední "Colors" je k dostání od letošního září. Za českými fanoušky se Král ze svého domova v Detroitu stále často vrací.

Kdo z nich byl nejdivočejší?

V dobrém slova smyslu Iggy Pop. Do něj jsem se zamiloval a miluji ho dodnes, znám ho skrz naskrz. Je jako rozdvojená osobnost - na jevišti je to Iggy Pop, a když z něj sleze, probudí se v něm James Osterberg. Ale o tom, co všechno vyváděl, mě nebaví mluvit. O senzacích ať vypráví někdo jiný.

Ivan Král & Band, Lucerna Music Bar, Praha, 18.září 2018
© Tomáš Rozkovec / @musicserver.cz
Jste s někým z nich dodnes v kontaktu?

Ano, zrovna Iggy byl před pár měsíci u nás v Detroitu. Podepisoval své knihy a fotky v obchodě, který se jmenuje Third Man Records. Hezky jsme si popovídali. S Patti Smith jsem nemluvil už delší dobu, Debbie Harry jsem viděl také nedávno, jak jsem už říkal. Z Talking Heads jsem v kontaktu hlavně s Chrisem Frantzem a Tinou Weymouth.

Magazín Rolling Stone před lety zařadil písničku "Dancing Barefoot", kterou jste napsal pro Patti Smith, mezi 500 nejlepších skladeb všech dob. Považujete ji i vy sám za svou nejzdařilejší, nebo byste do výběru upřednostnil jinou píseň?

Jen ji tam nech! (smích) Je neuvěřitelné, kam až se dostala. Složil jsem ji ještě v Praze jako zelenáč, teprve jsem se učil akordy. Byl jsem hrdý na to, že s kapelou předskakujeme Olympiku a hrajeme na pionýrských akcích. Měla i český text, ale ten už si nepamatuji. Když jsme pak připravovali desku s Patti Smith, byla to poslední skladba, kterou jsem jí nabídl. Žádnou další už jsem totiž neměl. A ona si ji vybrala, nechtělo se mi tomu věřit. Líbí se mi, jak ji nazpívala, dodnes mě z toho mrazí v zádech.

Co byste poradil dnešním mladým hudebníkům a producentům, kteří chtějí ve světě prorazit?

Hlavně se držet svého přesvědčení, najít sám sebe. Je důležité pracovat s tím, kdo jste vy, a nikoho nekopírovat. Jenže vím, že v mém věku už se mi to snadno říká. Když je člověk mladý, chvíli mu trvá, než si některé věci uvědomí.

Když přijedete do České republiky, prý se rád v noci procházíte po Praze. Platí to pořád?

Ano, se Cindy milujeme procházky Prahou. A také tady rád chodím do knihkupectví. Baví mě kupovat si nové knihy. Ale ne brak - zajímají mě díla lidí, kteří nad věcmi přemýšlejí. I kdyby taková kniha měla v Česku vyjít jenom jedna, chci ji mít.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Byl jsem na koncertě a bylo ty výborné! CD je m... (Radek, 06.10.2018 17:57) Reagovat

    Byl jsem na koncertě a bylo ty výborné! CD je moc příjemná záležitost. Pohodová muzika, příjemně se poslouchá. Dopručuji !! Kéž by se Ivanovi ještě chtělo vydávat další cd!

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Mňága a Žďorp, Lucerna Music Bar, Praha, 11.12.2018
Naživo: Mňága a Žďorp naživo, to je klasika, která se nikdy neomrzí Oblíbená kapela z Valašského Meziříčí (čti z Valmezu) Mňága a Ždorp obsadila na dva večery vyprodaný Lucerna Music Bar. Doprovod jí dělali klavírista Milan Nytra z Buty a Jitka Andrášková. A výjimečně si pozvala i hosty, a to... čtěte zde
Vydáno: 12.12.2018 13:13 v sekci Naživo
0
Katarzia/Pjoni, MeetFactory, Praha, 11.12.2018
Naživo: Koncert slovenské dvojice Katarzia/Pjoni přerušil požár Slovenští hudebníci Katarzia a Pjoni po práci na hudební inscenaci "Antigona" vydali stejnojmennou desku. Pro pražský křest nahrávky si vybrali prostor bývalé smíchovské továrny MeetFactory. Druhou část vystoupení bohužel přerušil... čtěte zde
Vydáno: 12.12.2018 10:27 v sekci Naživo
0
David Stypka & Debbi, Palác Akropolis, Praha, 10.12.2018
Naživo: Debbi publikum roztančila, David Stypka uhranul slovy Nejen fakt, že Debbi a David Stypka jsou úřadujícími držiteli Ceny Anděl, lákal v pondělí večer do pražské Akropole. Oba interpreti loni natočili výborné desky, oba mají signifikantní hlasy a srší z nich pěvecké charisma. Také... čtěte zde
Vydáno: 11.12.2018 14:26 v sekci Naživo
0
Nové desky 49/2018 - od Coldplay přes LP po Oceán
Nové desky 49/2018 - od Coldplay přes LP po Oceán Vánoce se kvapem blíží a my pro vás máme několik tipů na hudební dárky. Velmi žádané budou živáky Coldplay i Marka Ztraceného, pátá deska LP, čtyřicátá Vana Morrisona, jazzmany potěší Najponk, příznivce klasiky Jiří... čtěte zde
Vydáno: 11.12.2018 10:50 v sekci Novinky | Nové desky
1
Post-It - Muzika je naše náboženství
Rozhovory: Post-It - Muzika je naše náboženství "Jsme ve fázi, kdy si vše chceme dělat podle vlastní režie, nechceme kalkulovat, ale jednáme podle toho, co nám velí naše srdce," říká Czenda, zpěvák znovuobnovených Post-It. Navíc múza je jim nakloněna - skládají nové písničky... čtěte zde
Vydáno: 10.12.2018 13:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
0
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Naživo: Mňága a Žďorp naživo, to je klasika, která se nikdy neomrzí (12.12.2018 13:13)
- Naživo: Debbi publikum roztančila, David Stypka uhranul slovy (11.12.2018 14:26)
- Fotogalerie: Debbi & David Stypka pokořili pražský Palác Akropolis (11.12.2018 11:04)
- Předvánoční žně? Kdepak, české žebříčky se uložily k zimnímu spánku (07.12.2018 20:20)
- Rozhovory: David Stypka & Debbi - Třeba kvůli nám vybuchne Akropole (07.12.2018 09:30)
- Lucie a George Ezra stvrdili nadvládu v českých žebříčcích (29.11.2018 19:02)
- Lucie v roce 2019 vyrazí i do menších hal (28.11.2018 13:09)
- Kniha "David Bowie - Génius proměn" fanoušky potěší i přiloženým DVD (27.11.2018 12:49)
- Naživo: Máme je rádi a budem je mít rádi (24.11.2018 11:42)
- Fotogalerie: (Evo)Lucie nadchla i vyprodanou O2 arenu (24.11.2018 10:05)

ALBUM TÝDNE 50/2018

Dark Gamballe
Hluboký nádech

Dark Gamballe jsou takovou samostatnou jednotkou na české scéně. Hudebně i vizuálně tato parta z Vyškova zcela vybočuje, přesto je jednou z nejnedoceněnějších u nás. Přes svou píli, pracovitost a snahu vše dotáhnout k dokonalosti patří stále k undergroundu a ani nová studiovka "Hluboký nádech" na tom nic nezmění.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Čt 13.12.
All That Remains (USA) (Rock Café, Praha)
Čt 17.01.
Aurora (NO) (Forum Karlín, Praha)
Ne 20.01.
Alex Vargas (DK) (Chapeau Rouge, Praha)
St 23.01.
Tom Odell (UK) (Forum Karlín, Praha)
Ne 27.01.
Ghostemane (USA) (Roxy, Praha)
St 06.02.
The Neighbourhood (USA) (Forum Karlín, Praha)
Čt 07.02.
Animé (USA) (Roxy, Praha)
So 09.02.
Slash feat. Myles Kennedy & The Conspirators (O2 Arena, Praha)
So 09.02.
IAMX (UK) (Fléda, Brno)
Po 11.02.
Good Charlotte (Forum Karlín, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Beyoncé Lady Gaga Sia Coldplay Rihanna The Cure Kryštof Ewa Farna Adele Madonna Queen Lucie AC/DC Linkin Park Muse Pokáč Imagine Dragons Debbi OneRepublic Britney Spears
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2018 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver