Evžen Hofmann - Jsem dítě digitálního věku

08.10.2018 14:00 - Hana Bukáčková | foto: facebook interpreta

Evžen Hofmann je kytarista kapely Kryštof. S tou už dosáhl největších met, kterých se v naší zemi dá dosáhnout, a tak nastal čas začít si plnit i své osobní sny. Vybudoval si svoje nahrávací studio Taurus Records a natočil debutovou instrumentální desku. A o tom všem jsme si povídali v rozhovoru.
Nemáte strach, že mohou někteří posluchači a fanoušci chápat váš sólový projekt jako pokus Evžena Hofmanna o vystoupení ze stínu Richarda Krajča, potažmo skupiny Kryštof?

Strach nemám, jedná se o jiný hudební vesmír. Naopak mě těší podpora "RetroSpektivy" ze strany Richarda i celé kapely. Vážím si toho. I samozřejmě toho, že jsem členem Kryštofu. Jsme bezva parta.

Evžen Hofmann
© Marie Veselá
Kdy a jak tedy vznikl nápad vydat svůj instrumentální kytarový debut?

Před čtyřmi lety jsem začal nahrávat prvotní útržky melodií ještě ve svém domácím studiu. Později další nápady krystalizovaly a naplno se práce rozjely až po dostavbě mého profesionálního studia Taurus Records. Pokud něco myslíte vážně, musíte na to mít patřičné schopnosti, zkušenosti, dobré nápady, ale i zázemí. To vše dozrálo v průběhu posledních let.

Evžen Hofmann

Evžen Hofmann je známý především jako kytarista jedné z našich nejúspěšnějších kapel současnosti - Kryštof. Před dvěma lety otevřel svoje vlastní studio Taurus Records, kde mimo jiné natočil svůj debut, instrumentální kytarovou desku "RetroSpektiva". Krom toho hraje v seskupení s názvem Made in 60's, jehož náplní je vlastní interpretace zahraniční rockové hudby šedesátých let (Jimiho Hendrixe, Cream, Led Zeppelin a dalších).

Album jste dělal čistě vy, nebo jste si k tomu někoho přizval?

Jsem autorem kompozic, aranžérem i producentem v jednom. Kytary, ale i dost jiných nástrojů jsem nahrával sám, ale samozřejmě jsou na albu hosté. Jmenovitě na bicí Vašek Žůrek, na baskytaru Pepa Pácha a na perkuse Ivo Samiec. Jde o mé dlouholeté kamarády, kteří mne znají a rychle ve studiu poznají, jakou mám představu o skladbě. Kluci do toho dali duši a spoustu energie, je to velký přínos pro desku. Nesmím ale ve výčtu důležitých lidí na albu vynechat zvukaře Filipa Mošnera. Ten se postaral o finální mix a mastering. Je důležité mít někoho, kdo vám věci usměrní a případně jim dá lepší zvukový rozměr. To přesně Filip dělá a jsem za to moc rád.

Album je alternativní. Co od jeho vydání očekáváte?

Deska je splněním mého kytarového snu a snad potěší příznivce kytarové hudby a možná některé fandy Kryštofu, i když je to úplně jiný hudební svět. Album jsem dělal tak, aby bylo stylově i aranžérsky pestré, s důrazem na melodiku, může tedy bavit kohokoliv, kdo bude dostatečně otevřený. V mnoha ohledech zkouší nové roviny, nebojí se experimentovat a jít s dobou. Myslím, že vzniklo sólové kytarové album s jasným rukopisem, které nabízí zpracování v moderním aranžmá.

Proč dostalo název "RetroSpektiva"? Máte potřebu se otáčet do minulosti, zastavit se, nebo vrátit něco zpět?

Inspirace byla v delším časovém období, kdy album vznikalo společně s grafikou, která reflektovala dobu od mých počátků hry na kytaru v deseti letech až po současnost. Hledal jsem vhodný název a slovo RetroSpektiva mi přišlo jako elegantní spojení. Určitě nemám důvod něco vracet zpět, jsem rád za současnost, užívám si ji.

Budou následovat další alba, nebo se jednalo o výjimečnou událost?

V současné době nic nechystám. Možná později. Teď se plně věnuji PR k desce a za pár dní začíná soustředění s Kryštofem, budu tedy pracovat zase s kapelou.

Můžeme si vás poslechnout někde sólo?

V mém vedlejším projektu Made in 60's. Je to pocta hudbě 60. let, hrajeme coververze od Jimiho Hendrixe, Cream, Yardbirds, Led Zeppelin a dalších. Je to kytarová exhibice, kde si téměř vše děláme podle sebe, určitě tedy nečekejte sóla stažená do poslední noty, nejsem takový typ hráče. Naopak, veškerá sóla improvizuji, kromě základních riffů. Jinak nezůstane kámen na kameni. Je to obrovská energie, na čemž má podíl i naše zpěvačka.

Evžen Hofmann
© Marie Veselá
Před třemi lety jste si splnil sen a otevřel Taurus Records. Kdy a proč se zrodila touha mít své nahrávací studio?

Byl to dalších ze snů, který se zrealizoval. Důležité rozhodnutí, jedná se totiž o novostavbu. S tím byly spojené velké náklady i náročnost realizace, ale na druhou stranu vše vzniklo podle mých představ. Nechával jsem se inspirovat studii, kterými jsem prošel. To, co se mi líbilo, jsem zakomponoval do Taurus Records. Věděl jsem, že nechci mít největší studio na světě, protože je to zbytečné pro mé účely, ale spíše ho mít rozměrově prakticky a efektivně vymyšlené. Vybavení jsem pak řešil se svým kamarádem Borisem Carloffem, který má v tomto mnohem větší zkušenosti než já. Každopádně jsem šel cestou moderního vybavení. Jsem dítě digitálního věku.

Evžen Hofmann
© Marie Veselá
Jak jste sám řekl, deskou si také plníte sen. Jaké další tužby a přání máte?

Zahrát si na kytaru s Yngwie Malmsteenem... Je to poslední z mých žijícím velkých vzorů, tak to by bylo parádní. Ale obecněji: určitě chci dělat dál hudbu, produkovat jak svou, tak cizí. Velice mne to baví a naplňuje. Pokud bude můj další projekt, rád bych zkusil zase jinou rovinu, možná akustickou, meditativní. Pro změnu něco jiného. "RetroSpektiva" je nášup, chtěl bych zkusit protipól.

Váš majstrštyk je sólo na kytaru za zády při písni "Cosmoshop" na koncertech Kryštof. Kde jste se inspiroval? Dá se na tom ještě něco zlepšovat?

Nijak jsem sólo za hlavou necvičil... jde to samo od sebe, je to již letitá součást kryštofí show. Ale samozřejmě, hrál to dávno přede mnou Jimi Hendrix, to je pravda a asi u něj byla v tomto případě hlavní inspirace. Vylepšovat v tomto smyslu toho moc není... prostě hodíte kytaru za hlavu, otočíte se zády k lidem, aby to viděli, a hrajete sólo.

Kolik kytar vlastníte nebo vám už prošlo pod prsty? Jsou to desítky?

Prsty prošly zřejmě opravdu desítky, ale v současné době jsem majitelem přibližně patnácti kytar. Můj tradičně nejvíce používaný je model elektrické kytary Fender Stratocaster, ale jinak mám pro studiové účely i kytary Gibson, Gretch, nebo akustické kytary Martin, Furch a Sigma.

Kdo je pro vás vzor v hraní na kytaru? Koho uznáváte ze svých vrstevníků?

Mám svůj triumvirát, který mě zásadně ovlivnil, když jsem začínal. Za Česko to byl pan Radim Hladík, za USA Jimi Hendrix a za Švédsko již zmiňovaný Yngwie Malmsteen. Opravdu léta jsem s hlavou u repráku poslouchal tyto tři Mistry, jejich hru, kytarový um a výraz... Žádné noty, jen jsem pečlivě a bedlivě poslouchal. To byla pro mne velká škola. Ze svých vrstevníků mám rád Honzu Homolu, to je můj kamarád. Myslím, že dělá super práci pro svou kapelu Wohnout. Sedí to tam a líbí se mi i jeho vlastní projekty, například natáčení v lese. To je zajímavé.

S Kryštofem jste v létě pořádali Kryštof kempy, čeká vás podzimní "Jenom PísničkyTour". Rýsuje se deska? Nebo co dalšího máte v plánu?

Ano, podzimní turné s Kryštofem se blíží. Začínáme 21. 10. v Havířově a pokračujeme až do začátku prosince. To je nyní to aktuální. Pokud máte rádi akustickou atmosféru, určitě si koncert nenechte ujít. V dalším roce nás pak čeká několik festivalů, ale na desku je ještě čas. Musíte vydržet.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY