Kensington v Ostravě překonali další metu, Aurora očarovala i napodruhé

20.07.2018 14:09 - Jan Trávníček | foto: Marie Strnadová

Také druhý den měl festival Colours Of Ostrava co nabídnout. Kromě výše uvedených přilákali tisíce návštěvníků také islanďané Kaleo, roztančený projekt Mura Masa nebo soulový zpěvák Jacob Banks. A spousta zajímavých věcí se samozřejmě děla i všude kolem na menších pódiích.

Live: Colours Of Ostrava, druhý den

místo: Dolní oblast Vítkovice, Ostrava
vystoupili: Kensington, Jacob Banks, Aurora, Mura Masa, Kaleo a spousta dalších
datum: 19. července 2018
Fotogalerie z druhého dne

Colours of Ostrava 2018, Ostrava, 18.7.2018
© Marie Strnadová
Ani druhý festivalový den se v Ostravě počasí neprobralo a veškeré koncerty toho dne byly provázené krátkými přeháňkami. Nebe si však už nestýskalo jen kvůli zrušeným London Grammar, ale také díky rovněž absentujícími písničkáři s úžasným hlasem. Lewis Capaldi tak z programu zmizel bez jakéhokoli slova omluvy nebo vysvětlení jak ze strany organizátorů, tak samotného umělce. Proč, to nikdo neví. Nabízí se scénář, kdy možná u začínající hvězdy, která ještě nemá tolik fanoušků, pořadatelé počítali s tím, že další takové oznámení jim z PR hlediska příliš nepomůže a tak třeba doufali, že si toho ani nikdo nevšimne. Inu, všimli jsme si.

Kensington u nás hrají pravidelně a jelikož jim každá další zastávka v naší vlasti pomáhá s nabráním nových fanoušků a rozšiřováním vlivu, mohou už si dovolit stále větší prostory. Tentokrát v Ostravě odehráli svůj dosud největší koncert a to přímo z hlavního pódia. To na kapelu, která ještě před pár lety hrála na malém, showcaseovém pódiu ve stanu na Rock For People, není vůbec špatné. Když už jste ale v domovském Nizozemí za hvězdu, která vyprodává celé stadiony během několik minut, kam dál jít, než expandovat i do zbytku Evropy?

Kensington, Colours of Ostrava 2018, Ostrava, 19.7.2018
© Marie Strnadová
Ani na Colours sice kapela nedovezla své běžné propriety, kterými doma, ale třeba i na maďarském Szigetu podtrhuje své koncerty, žádné konfety, nafukovací balony ani plameny jsme tedy bohužel neviděli, za to ale zhruba na půlku setu nastoupila na pódium tlumočnice do znakové řeči a gesty, které místy připomínaly spíše tanec, doprovázela za mírného deště například baladu "Sorry". Ta nejen díky těmto podmínkám, ale i na emoce bohatému zpěvu frontmana Eloie Youssefa patřila zejména při dlouhém finále "Froooooom" k vrcholům festivalu.

Ono vůbec bylo zajímavé sledovat, jak se píseň od písně propojovala kapela s publikem a obráceně. Zamračený a zkosený pohled frontmana v úvodu velmi soustředěného na výkon zpočátku sledovali jen ti nejvěrnější, jenže zatímco u jiných hvězd fanoušci z kotle postupem času odchází, tady se naopak lidé zvedali ze židliček a přicházeli blíže. Kensington totiž dobře vědí, jak si lidi získat a jejich stadiónový indie-rock s postupnou bohatší komunikací a nakonec i úsměvy ze strany kapely získával na síle.

Kensington, Colours of Ostrava 2018, Ostrava, 19.7.2018
© Marie Strnadová
Z roztančené "War" jsme se přes zlověstnou "Regret" postupně dostali až k "Heading Up High", což je v originále experimentální spolupráce s Arminem Van Buurenem, v Ostravě jí ale kapela dala na místo EDM svůj vlastní zvuk a staří i noví fanoušci skákali jako jeden muž. A když si pak lezli na záda a soutěžili v tom, kdo vydrží mít někoho na ramenou po celou písničku "Home Again", bylo jasné, že to Kensington zase dokázali.

Pokud tedy patříte mezi ty, kteří kapelu neznali a podobně jako jedna paní ji nyní berete jako "svůj nejlepší zážitek za 36 let", který si teď zařazujete mezi své festivalové objevy, zadejte si jejich jméno do vyhledávače na musicserveru, zjistíte, že si toho o nich u nás můžete přečíst opravdu spoustu.

Jacob Banks, Colours of Ostrava 2018, Ostrava, 19.7.2018
© Marie Strnadová
Jacob Banks patří mezi nové soulové objevy z Velké Británie a jeho hlas bychom mohli přirovnat k nedávno už bohužel zemřelému Charlesi Bradleymu, který na stejném pódiu hrál před pár lety. A ačkoliv je Jacob o dvě generace mladší, lze v jeho hlase slyšet bolest snad celé Nigérie, v níž má své kořeny. Jeho vlastní skladby měly hodně co do sebe, když se ale pustil do balady "Say Something" od A Great Big World a Christiny Aguilery, podal to tak, že se originál může jít klouzat. I prodejce hranolek v tu chvíli oněměl úžasem a přestal počítat drobné.

A mimochodem - na Colours se zatím stále platí starými dobrými penězi a čipy na náramcích slouží jen k lokalizování poztrácených návštěvníků v nočních hodinách, takže za to velké díky! Snad to tak zůstane i do budoucna a mor jménem cashless se do Ostravy nerozšíří.

Kaleo, Colours of Ostrava 2018, Ostrava, 19.7.2018
© Marie Strnadová
Islandští blues-rockeři se po vyprodání Velkého sálu Lucerny na podzim a zabavení slotu na největší scéně Rock im Parku před měsícem a půl opět přijeli nabrat nějaké nové fanoušky a jelikož je jejich zpěvák doslova magnet na fanynky, určitě se jim to nejen díky hitu "Way Down We Go" opět podařilo. My jsme ale po pár písních zamířili na opačnou stranu areálu, kde na Agrofertí Fresh stage úřadovali Yellow Days, jejichž zpěvák svým skřípavým hlasem sice mnoho z avizovaného jazzu nezahrál, o to víc ale ukázal, jak může znít blues-rock, když z něj seškrábete to nasládlé komerční pozlátko, kterým se pyšní právě Islanďané. Kdo nestihl, šanci má na podzim v Rock Café v Praze.

Éterická dívenka Aurora zaujala svým severským dark popem už před dvěma lety, kdy z hlavního pódia viděla pod sebou vůbec největší dav lidí ve své kariéře. Diblíkovské a bezprostřední chování návštěvníkům učarovalo a přestože Colours Of Ostrava většinou nevozí stejné interprety dvakrát, zařadila se dnes už dvaadvacetiletá Norka do výjimečné kategorie těch, kterým se této výsady dostalo.

Aurora, Colours of Ostrava 2018, Ostrava, 19.7.2018
© Marie Strnadová
A ačkoliv její elektronikou prodchnutá hudba, kterou tentokrát doplnilo i kvarteto tancujících jezinek, rozhodně má co nabídnout, většina obecenstva asi stejně čekala spíše na to, co roztomilá dívenka vyvede tentokrát. A dočkala se. Auroře totiž její šaty ve stylu lesní víly příliš nevyhovovaly a tak si rovnou u mikrofonu sundala jak tenisky, tak i kalhoty. Kouzlo zafungovalo i napodruhé a když koncert písní "Running With The Wolves" skončil, diváci skandovali tak dlouho a neúnavně, že se zpěvačka ještě ze zákulisí vrátila, aby jim ještě jednou poděkovala.

Mura Masa bylo to jméno, které večer na hlavní scéně uzavřelo, nejedná se však o zpěvačku, která v úvodu setu nastoupila na molo, nýbrž o producenta a multiinstrumentalistu Alexandra Crossana, který ve svých dvadvaceti letech kromě dvou nominací na Grammy dostal možnost spolupracovat i s věhlasným Nilem Rodgersem na chystané comebackové desce jeho Chic. To už se ale i díky vizuálně nepříliš atraktivnímu programu areál za doprovodu jeho tanečně popové tvorby ve stylu Major Lazer a jim podobných postupně vyprazdňoval.

Colours očima Hanky Bukáčkové

Mura Masa, Colours of Ostrava 2018, Ostrava, 19.7.2018
© Marie Strnadová
Druhý festivalový den byl příznivější, co se týká počasí, a tak nic nebylo překážkou pro využití nabitého programu, který byl trochu pozměněn nepřítomností London Grammar. Krom velkých jmen na dvou hlavních stageích, o kterých psal již můj kolega, zazářili i čeští interpreti, na které se přišly podívat tisíce lidí a prostor kolem jejich stage rozhodně nezel prázdnotou, jak by se některým mohlo zdát.

Odpolední program zahájili znovuvzkříšení Pipes & Pints v čele s novým zpěvákem Travisem O'Neillem, který se ke kapele přidal během loňského roku a který si koncertní premiéru odbyl dvěma dubnovými koncerty v Brně a v Praze. Jeho irský temperament skvěle zapadl do zajetého ducha kapely. Během setu zazněly i nejčerstvější kousky "Raise Our Flag", "Rebel In My Veins" či "Dark Into The Night". I když zkraje setu to už málem vypadalo, že bude absence pogařů, nakonec se mezi posluchači našlo pár odvážlivců, kteří strhli ostatní k tradičnímu pogujícímu kolu. Jejich punk rock byl skvělou vykopávačkou na Drive stage, i když by si zasluhovali spíš začlenění do večerního programu dne, který na zdejší scéně zavíral nestárnoucí Janek Ledecký.

Kaleo, Colours of Ostrava 2018, Ostrava, 19.7.2018
© Marie Strnadová
I když hrál ve stejnou dobu jako Aurora, která uhranula tisíce lidí svým vílím mikrosvětem, tak na něj dorazilo velké množství lidí. V rámci svého repertoáru sáhl i do hlubších vod a zahrál písničky i ze Žentouru. Proto jsme mohli slyšet "Všechno bude fajn" či "Týnu", kterou věnoval předloni zesnulé Věře Špinarové, ta mu k této písni nazpívala před lety vokály. Nechyběla jeho hymna pro bolavá srdce "Proklínám", ale i rychlá vypalovačka "Na ptáky jsme krátký". Set se obešel bez muzikálových písní, kterých napsal nespočet. Mezi písněmi nezapomněl říct, že si na Colours odskočil ze své dovolené v Řecku. Koncert byl tak trochu flashbackem na dobu minulou. V podobném duchu můžeme očekávat i páteční festivalové vystoupení od Marie Rottrové.

Protipólem bylo odpolední vystoupení Vojty Dyka s B-Side Bandem pod taktovkou Josefa Buchty, které svou energií, svěžestí a optimismem odehnalo i blížící se dešťové mraky. Charismatický projev, dokonalý zpěv, výtečná kapela, skvělá show včetně tanečků samotného Dyka a originální stage v podobě pojízdného baru. Ideální kombinace, jak hodit všechny starosti za hlavu a pustit se do tance - nejen covery "Can't Stop The Feeling!" od Justina Timberlakea, "Grace Kelly" od Miky či "Žal se odkládá" od Jiřího Korna byly pro to jistým důvodem. Samotný Dyk byl k neutahání. V předchozí den stihl odzpívat a odehrát dvě více než dvouhodinové představení Bernsteinovy MASS.

Kensington, Colours of Ostrava 2018, Ostrava, 19.7.2018
© Marie Strnadová
Kdo měl dost všech velkých přelidněných scén, tak jistě rád uvítal oázu na nejmenší scéně. Ta byla příslibem a svěžím závanem nové české hudby. Vystupovali na ni umělci, kteří se zúčastnili jarního klání soutěže REC.stage. Milým překvapení na REC.busking byli jihočeští Pilot Seasons, kteří hrají pop punk ve stylu Blink-182, Sum 41 a dalších. Pětičlenná formace představila písně ze své debutové desky "A Deep Dive", se kterým jim po producentské stránce pomohl Honza Kučera ze Skywalker. I když kapela existuje pouze třetí sezónu, tak už má za sebou turné po Kanadě a koncerty po Japonsku visí ve vzduchu.

Zajímavým obohacením oproti prvnímu festivalovému dni bylo tlumočení do znakové řeči, které se objevilo jak u Gipsy.cz, tak i velkých Kensington na hlavní scéně. Tlumočníci navíc nebyli žádní suchaři, kteří by jenom obsahově přeložili texty do znakové řeči, ale spojili tlumočení s choreografií a emocemi odzpívaného textu. Pořadatelé Colours myslí zkrátka na každého.

Ve svém třetím dni Colours Of Ostrava přivítají Jessie J, Joss Stone, Jona Hopkinse, Calexico, Slaves, Algiers nebo Paula Kalkbrennera.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY