Reklama

Jan Novák, Floex a Tom Hodge - drobet jiná Ikarie XB1

09.07.2018 00:01 - Dan Hájek

"A Portrait Of John Doe" je koncepčním albem o hrdinovi současnosti, který oslavuje krásu každodennosti. Floex a Tom Hodge společnými silami natočili silné album, jež je zhudebněnou koláží života tohoto hrdiny. Spojení elektroniky, klavíru, klarinetu, zpěvů a symfonických aranžmá zde neuvěřitelně funguje.
9/10

Floex & Tom Hodge - A Portrait Of John Doe

Skladby: Inauguration Of Nobody, Wednesday (Is The New Friday), Machines Are Dancing, John Doe Arise, I Dream Of Ikaria, Prelude I, Prelude II, Resurgence, Requiem
Vydáno: 29.06.2018
Celkový čas: 49:48
Vydavatel: Universal
A nebyli na to až tak úplně sami. Nemalou zásluhu na výsledném zvuku měl i Symfonický orchestr Českého rozhlasu (SOČR), a když loni na podzim proběhly první přehrávky před publikem, bylo jasné, že se rodí velmi originální projekt. Floex i Tom Hodge jsou univerzální skladatelé, kteří ve své tvorbě brouzdají mezi elektronikou a akustikou (shodou okolností oba hrají i na klarinet a klavír) a mají za sebou i zkušenosti s doprovodnou hudbou (ať už pro počítačové hry nebo filmy). To vše pak přetavili ve společnou desku "A Portrait Of John Doe". Kromě SOČRu se na natáčení podíleli ještě Jiří Javůrek (bass klarinet) a zpěvačka Kim Sheehan, díky níž zejména "Prelude I" zní tak vznešeně.

"A Portrait Of John Doe" vypráví o životním cyklu člověka. Na podobné téma, tedy příběh hrdiny od jeho narození po vlastní smrt, vzniklo jistě již mnoho nahrávek (napadá mě třeba debut Ólafura Arnaldse "Eulogy For Evolution"), to ale vůbec nevadí. Jak to tedy bylo s Johnem Doem (nebo Janem Novákem, chcete-li)? "Inauguration Of Nobody" je o novém zrození lidského života a rychlém dozrání do dospěláckého věku. "Wednesday (Is The New Friday)" reflektuje uspěchanou současnost, kdy se nemálo jedinců žene za nesmyslnými cíli, aby se stali hrdiny této doby, ale naprosto přitom míjí krásu každodenních prožitků. "Machines Are Dancing" je jakousi ódou na stroje v rukou hlavního hrdiny, který se v následné "John Doe Arise" stává jejich hlavním operátorem/manipulátorem. "I Dream Of Ikaria" je o snech, futuristických vizích budoucnosti a odkazuje na slavnou "Ikarii XB1". "Prelude I", "Prelude II", "Resurgence" a "Requiem" pak prezentují vnitřní transformaci a melodrama odchodu na onen svět.

Svým způsobem je fascinující sledovat, jak z původní zvukové skici pro sólo klarinet vznikla například úvodní hymnická "Inauguration Of Nobody", jež na konci graduje v oslavu života. Floex i Tom šli na věc s citem pro detail, neměli problém tu a tam použít až minimalistické fragmenty, a nechat tak vyznít akustiku (klavírní linky, sóla pro klarinet a další). Protipólem je pak roztančená, strojově tepající "Machines Are Dancing", kdy se do popředí dere elektronika a celkem komplikovaný beat. "Wednesday (Is The New Friday)" je pak spojujícím článkem, které tyto dva světy spojuje a rozehrává partii pro symfoniky a dechovou sekci.

Střed desky spojený se sci-fi poblouzněním "I Dream Of Ikaria" je plně funkční organismus kreslící futuristické obrazce sytých melodramatických odstínů. V podobném duchu se nese až andělsky vznešená "Prelude I", představující dozrávání lidské osobnosti a souznění s tím, že k začátku patří i konec - hlas Kim Sheehan je zde jakýmsi navigátorem. Závěrečná část v podobě "Resurgence" a "Requiem" nechává prostor pro plíživou melancholii, druhá zmíněná je postavena na kontrastu mezi světy akustiky a elektroniky - ten elektronický se prezentuje i celkem syrovými fragmenty, které nervně tepou do jinak klidných pasáží.

"A Portrait Of John Doe" se při vší své modernosti nebojí ani původních (starých) nahrávacích postupů - symfonický orchestr snímaly specifické mikrofony, které vnesly do desky takový ten šedeátkový zašuměný charakter. Vedle toho ústřední dvojice bohatě experimentovala se současnými technickými vymoženostmi. Výsledné tvary jednotlivých symfonií tyto generační rozdíly smazávají citlivě a vkusně, nic přitom neruší. Floex a Tom Hodge se navzájem doplňují a tento projekt může mít vliv i na budoucí vlastní sólo tvorbu každého z nich.

Nedílnou součástí alba jsou již vydané singly, z nichž každý obsahuje navíc remix daného tracku: "Wednesday (Is The New Friday)" po svém upravili Hidden Orchestra, s "John Doe Arise" si pohrál Max Cooper. "Prelude I", zatím poslední přírůstek, roztančili holandští elektronici Deltawerk. Možná se tak postupně dočkáme i kompletního remixového obrazu této nahrávky.

"A Portrait Of John Doe" je deskou, která má mnoho tváří a představuje celistvý příběh imaginárního hrdiny, kterým ve svém důsledku může být kdokoliv z nás. Spojení dvojice Floex a Tom Hodge vytváří organickou hudební mozaiku a dotaženou nahrávku, v níž každým poslechem objevíte nové detaily. A takové se u nás nerodí každý den.

Pražský křest "A Portrait Of John Doe" by se měl uskutečnit 11. listopadu v prostoru MeetFactory, ostatní zastávky tour najdete třeba tady. "Vytvořili jsme virtuální symfonický orchestr, který přibližuje aktuální akce hudebníků pomocí projekce na balóny různých velikostí levitujících nad hlavami kapely," popisuje formu koncertů sám Floex. Jak to ve finále naživo bude znít, zatím nevíme, studiová verze "Portrétu Jana Nováka" je ale velmi kvalitní záležitostí.


Reklama

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY