Sunset Trail deskou "Reflections" upevňují pozice na domácí žánrové scéně

21.07.2018 09:16 - Jiří V. Matýsek | foto: facebook interpreta

Metalcore se už docela dlouho drží v pozici jednoho z vůdčích proudů ve vodách tvrdé muziky. Těch kapel, známějších i těch v podstatě zapomenutelných, je celá řada. Není proto divu, že ti progresivnější se snaží na metalcorový základ roubovat odlišné přístupy. Jak se to povedlo Sunset Trail na jejich "Reflections"?
7/10

Sunset Trail - Reflections

Skladby: Out Of Time, Lead Me There, Never Apart, Echoes, Reflections, Walk Alone, Wormhole (feat. David Spilka), In Peace, Wasteland, Guilty By Design, World Astray, Facing Giants
Vydáno: 16.5.2018
Celkový čas: 42:18
Vydavatel: Self-released
Olomoučtí Sunset Trail se díky hojnému hraní - i v zahraničí, zejména směrem na východ - vypracovali do pozice jednoho z nejpozoruhodnějších spolků, který současná scéna nabízí. Na nedávno vydané novince "Reflections" svůj zvuk přetvořili do formy, pro kterou se vžilo označení nu-metalcore. Tedy hudba, která nijak neslevuje z agresivity hardcoru a drtivých metalových riffů, zároveň se ale nebojí provzdušnit svou hudební masu čistým melodickým vokálem či rapem. Ano, přesně tak, jak to ve svých lepších dobách dělali pionýři nu-metalu Korn či Limp Bizkit. Nebo Linkin Park, kteří se při poslechu "Reflections" derou na mysl možná až příliš často.

Šlapající dvanáctka skladeb vznikla ve studiu Davida Spilky, který se postaral také o jejich produkci. A zní to dobře. Zvuk "Reflections" je hodně hutný, plný, posluchače poměrně rychle vtáhne do svých spárů.

Sunset Trail na novince staví na kontrastu svých vokalistů. Někdy jako by se hádali, jindy se doplňuje naštvaný growl s klenutou melodií v refrénu, dojde i na rapové pasáže. Všechno se proplétá, prolíná v promyšleném celku. V tomto případě excelují zejména titulní "Reflections", singlová "Never Apart" nebo vyřvávaným rapem nesená "Walk Alone".

Formaci se přitom úspěšně daří vyhýbat se stereotypu. Tedy alespoň tomu v náladě alba: dobře míchají zvukově lehčí, vzdušnější kusy ("Reflections", "Wormhole", na kterých si zahostoval i sám Spilka, či "Echoes", kterou otevírá piano, jež se proplétá s kytarou) s hrubými, těžkotonážními kusy (již dříve představená "World Astray" či úvodní "Out Of Time"). Náladu výrazným způsobem dotvářejí elektronické základy, působí to však organicky a nenásilně.

Čemu se však úplně vyhnout nepodařilo - a jsme opět u již zmíněného stereotypu - je jistý úpadek posluchačské pozornosti v poslední třetině alba. Záblesky (agresivní přístup k věci ve "World Astray", melodický refrén skladby "Facing Giants") tu i nadále jsou, jen jako celek neutkví a nedokážou se vyhoupnout nad předchozí dvě třetiny stopáže.

Přese všechny výhrady je však deska "Reflections" hodna pozornosti. Celkem bez diskuze je totiž nahrávkou, která pozici Sunset Trail na domácí žánrové scéně solidním způsobem napevno ukotvuje. Bude rozhodně stát za to sledovat, jakým směrem se budou ubírat jejich další kroky.



DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY