Reklama

Šestice nejzajímavějších vystoupení Plzeňského Majálesu

14.05.2018 17:35 - Josef Martínek

V minulých letech organizátory Plzeňského Majálesu vytrvale trápilo počasí, takže přesunutí akce z dubna na květen mělo svou logiku. A hned napoprvé se ukázalo jako dobrý tah - pod rozpáleným sluncem měl festival oslavující studenty a jaro nakonec spíš letní charakter.

Live: Plzeňský Majáles

místo: Amfiteátr Lochotín, Plzeň
datum: 12. května 2018
vystupující: Lenny, Marek Ztracený, Ben Cristovao, Tomáš Klus, Marpo, Paulie Garand a další

Na hlavní scéně diváky bavili skotačiví Mig 21, Divokej Bill se svým osvětleným pódiem a v úplném závěru i Rybičky 48, vyhlášení svou pyrotechnickou show. Do našeho výběru se ale tyto festivalové klasiky nevešly. Tahle šestice nás zaujala o něco víc.

Lenny

Lenny
© Jakub Urbanec / iReport.cz
Lenny zahájila svůj set zostra - aktuálním singlem "Enemy". Zpěvačka, která oproti loňskému roku rozšířila svou kapelu o jednoho člena a momentálně má tak po boku tři muzikanty, nezůstala své pověsti nic dlužna a energie z ní sršela všemi směry. V živějších písničkách jako "Fun" nebo "All My Love" jí bylo pódium plné, v baladách typu "Stranger (In This World)" nebo dramatické "Bones" dokazovala, že je stále v pravém slova smyslu písničkářka.

Úsměvy a dobrá nálada v publiku dávaly tušit, že by si aktuálně nejrychleji rostoucí česká zpěvačka možná zasloužila i pozdější čas. V něm by mohla svou show obohatit i o své zajímavé projekce, jejichž absence třeba nové písni "Maneater" z chystané druhé desky oproti indoorovým koncertům ubírala na atmosféře. Možná už příště dostane od organizátorů větší důvěru. Nakonec, její práce s dynamikou, patrná hlavně v závěrečné "Hell.o"., která začala pouze akusticky a až v druhé půli se rozvinula v našlapanou hitovku, byla v rámci celého Majálesu jednou z nejlepších.

Marek Ztracený

Marek Ztracený
© Jakub Urbanec / iReport.cz
Rodák ze Železné Rudy je hrdým Západočechem, takže není divu, že si v lochotínském amfiteátru připadal jako doma. A na to, že hrál již před třetí hodinou odpoledne a na druhé Park stage, jeho účast náležitě ocenili i návštěvníci. Zpívali, tančili, mávali rukama a aplaudovali skoro jako by si Marek pro sebe uloupil hlavní čas. Může za to především jeho skvělá komunikace s publikem, která neprobíhá skrz vyprávění historek, ale přímo vtažením do písniček. Jak lépe naučit fanoušky novinku "To se mi líbí" z chystané desky "Vlastní svět", než vštěpovat jim její slova napsaná na vývěsní tabuli?

Ztracený je na pódiu přirozený, ví, jak diváky pobavit i kdy zahrát na citlivou notu ve starých písních jako "Ztrácíš" nebo "Něco končí". Díky tomu, že se mu v poslední době nahromadily další hity, je už nemusí zpívat na konci setlistu, ale klidně v jeho první polovině. Aktuálně totiž lidé stejně nejvíc reagují na nostalgickou připomínku devadesátých let jménem "Léto 95".

Ben Cristovao

Ben Cristovao
© Jakub Urbanec / iReport.cz
První polovina Benova setu, který se v Plzni narodil a pochvaloval si zdejší atmosféru, se nesla spíš v pozvolném tempu. Chvíli proto trvalo, než si porotce právě probíhající SuperStar posluchače omotal kolem prstu. V intimních písních jako "Tělo" nebo "Poslední" se navíc ukázalo, že po pěvecké stránce stále úplně jistý není, dohání to ale výbornou kapelou v zádech a také svým showmanstvím.

I pokud někdo nadzvedával obočí nad lechtivostí jeho textů, dav poskakujících lidí při hitech jako "Sweet Chilli" nebo "Bomby" mu jasně ukázal, že tenhle chlapík to s diváky prostě umí. A snad nejvíc zarezonovala temně taneční skladba "Kolotoč", která v Benově repertoáru patří k těm nejosobitějším a nejnápaditějším.

Tomáš Klus

Tomáš Klus
© Jakub Urbanec / iReport.cz
Jistota téměř všech festivalů má jméno Tomáš Klus. Co na tom, že jeho koncert se oproti loňským open air vystoupením téměř nelišil. Bosé tanečky, průchod mezi diváky, okamžité slovní improvizace i narážky na současné společenské neduhy jsou již jeho poznávacím znamením. Přesto je každý jeho koncert s Cílovou skupinou zcela unikátní. Klus totiž na pódiu kromě sdělnosti svých písní čerpá i ze své herecké profese - jeho dovednosti bleskurychle reagovat na podněty z publika skládáním příhodných veršů a chrlit vtípek za vtípkem budiž výmluvným svědectvím.

Tentokrát si poradil i s dárkem od fanynky v podobě rozměrného dámského spodního prádla, které si oblékl a postavil na něm jednu ze svých hudebně-divadelních scének. Snad jen škoda že nezahrál žádnou ochutnávku z připravované desky "Spolu", kterou plánuje vydat ještě letos.

Marpo

Marpo
© Jakub Urbanec / iReport.cz
Rappera, jenž za pár dní vystoupí ve vyprodané O2 areně, vyhlíželi nedočkavě především jeho nejvěrnější fanoušci, kteří svou příslušnost k Troublegangu dávali najevo čelenkami či jinými kusy merche. Díky kapelnímu pojetí koncertu už Marpovo vystoupení dávno překonalo hranice hip hopu. A také v Plzni se potvrdilo, že se do festivalového programu hodí. Ota Petřina na pódiu div nevypustil duši, co se nasazení týče, málokdo mu může konkurovat.

Do jeho setu zapadly skladby z nové desky "Dead Man Walking", na které jsou patrné i vlivy country, a energie Troublegangu je spíš rockového charakteru, takže se skutečně jedná o zajímavou multižánrovou směs, která osloví i nezaujaté posluchače. Trochu ale zamrzelo, že z hlediska dynamiky se celý koncert víceméně nesl v jedné rovině - tedy té skákací a pařící. Moment překvapení by jistě přišel vhod. Třeba si ho ale Marpo schovává až do O2 areny.

Paulie Garand

Paulie Garand
© Jana Braunová / iReport.cz
Po Marpovi ovládl Park stage ještě jeden rapper. Vystoupení Paulieho Garanda už bylo v rámci žánru klasičtějšího střihu, hudební složku obstaral DJ KennyRough, se kterým liberecký hiphoper momentálně připravuje novou desku. Na pódiu mu sekundoval ještě jeho parťák Roseck, který se staral hlavně o to, aby atmosféra nevychladla.

Garand neopomněl songy z loňské desky "Nirvana", včetně virálního hitu "Bali", ale zalovil i ve starším repertoáru, když s ním osobně přítomný Jakub Děkan zapěl refrén "Pavučiny lží". Byť Paulie začínal jako Básník před mikrofonem, postupem času plně přijal rapovou identitu za svou a dnes už je v této podobě uvěřitelný. To, že naživo nedává moc prostoru svému náladotvornému já a jde hlavně po klasické hiphopové energii, je ale přece jen škoda, alespoň by se tak od konkurence odlišil.



Reklama

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY