Koncert videoherní hudby Games byl zážitkem zejména pro fanoušky RPG

13.05.2018 00:41 - Jan Trávníček | foto: filmharmonie.cz

Jak v závěru trefně poznamenal dirigent Chuhei Iwasaki, na 12. května připadlo stočtyřiatřicáté výročí smrti významného českého skladatele Bedřicha Smetany. V pražském Rudolfinu se ale hrála úplně jiná hudba. Ta moderní. Herní. Z Battlefieldu, The Elder Scrolls nebo Mafie.

Live: Games

místo: Rudolfinum, Praha
datum: 12. května 2018
setlist: Joel Eriksson - Battlefield 1942, Battlefield 3 - Suite, Jerry Brubaker - World Of Warcraft - Seasons Of War, Wrath Of The Lich King, Lament Of The Highborne, Lion's Pride, Jack Wall - Mass Effect 2 - Suite, Hans Zimmer - Call Of Duty: Modern Warfare 2 - Main Theme, Nobuo Uematsu - Final Fantasy - Main Theme, Liberi Fatali, One-Winged Angel, Ralph Ford - Video Games Suite - Halo 2, Civilization IV, Advent Rising, Kingdom Hearts, Vladimír Šimůnek, Django Reinhardt - Mafia - Suite, Garry Schyman - Bioshock - Main Theme, Greg Edmonson - Uncharted - Drake's Fortune Theme, Jan Valta - Kingdom Come: Deliverance - Concert Overture, Jeremy Soule - The Elder Scrolls - Nerevar Rising (Morrowind), Reign Of The Septims (Oblivion), Dragonborn (Skyrim), Christopher Tin - Civilization IV - Baba Yetu, Tetris
Fotografie je pouze ilustrační a pochází z předchozího představení Filmové Filharmonie - Fantasy

Vybrat si, co budete v sobotu večer v Praze dělat, se tentokrát ukázalo jako náročná volba. V O2 areně zpíval operní umělec Andrea Bocelli, ve Foru Karlín popová zpěvačka Anastacia, v Paláci Akropolis zase elektronický experimentátor SOHN a třeba v Roxy se zase pro změnu tančilo na electro swing. A i když každá akce měla svá lákadla, pro mne to nakonec vyhrála Filmová Filharmonie, která v Rudolfinu uspořádala jedinečný koncert pod prostým názvem Games.

V porovnání s akcí "Video Games Live", která ve Foru Karlín proběhla před dvěma lety byla tato událost více honosná a ne tak uvolněně vtipná, jako ta minulá, navíc i těch melodií zaznělo podstatně méně, to však neznamená, že by neměla co nabídnout.

Dojem z ní však je velmi individuální už proto, že ne všichni přítomní hráli všechny hry, z nichž se čerpalo, výsledná spokojenost se proto dost odvíjela i od toho, kolik videoher a z jakého žánru má daný člověk za sebou. Největší výhodu měli fanoušci rozsáhlých RPG, kteří kromě MMO "World Of Warcraft" měli šanci vychutnat si také dílo Jacka Walla z "Mass Effectu 2", milovníky kombinace japonských RPG s postavičkami od Disneyho potěšil úryvek ze série "Kingdom Hearts" a pokud bychom měli vypíchnout i hudbu, která byla výrazná a emotivní sama o sobě a podpoření vlastními herními zážitky vůbec nepotřebovala, byla to jednoznačně titulní melodie z "Final Fantasy", v níž se dobrodružné, výpravné motivy snoubily s pohádkově zjemněnými smyčci.

Je určitě škoda, že se organizátoři nerozhodli doprovodit hudbu i projekcí na velkém plátně, na níž by se odehrávaly záběry z jednotlivých her. Vnoření se do kouzelného světa počítačových her by to jistě pomohlo a i tací, kteří neměli s danou sérií zkušenosti, by se takříkajíc "chytali" o něco více.

Osobně jsem se nejvíce těšil na hudbu z "Bioshocku" a "Uncharted", neboť obě série patří k tomu nejlepšímu, co videoherní průmysl za bezmála padesát let své existence vytvořil. A i když v obou případech byly ukázky až příliš krátké, v hlavě se ihned vynořovaly vzpomínky na dlouhé herní seance a jak hororově laděná smyčcová suita z dílny Irrational Games, tak burácivě adventurní intro k dobrodružstvím Nathana Drakea byly úžasným zážitkem.

Českou stopu v herním průmyslu zanechalo více značek, díla Dana Vávry a jeho týmu však přece jen ční nad ostatními a úspěšné jsou jak u kritiky, tak mainstreamově. A jelikož byl přítomen, tak dlouhé ovace ve stoje získal nejen on sám, ale také Vladimír Šimůnek, který měl na starosti hudbu v první "Mafii" ale také Jan Valta, jenž se postaral o doprovod v aktuálním hitu "Kingdom Come: Deliverance". Hudba z obou her dostala logicky více prostoru, na škodu to ale nebylo. Jak dobová mezihra z ve třicátých letech se odehrávající "Mafii", tak středověké motivy v "Kingdom Come" byly zajímavé samy o sobě a pro mnohé se určitě jednalo o vrchol večera. Navíc ty dynamicky nastupující sbory a sólový part ve druhé zmíněné byly natolik epické, že vyloženě lákaly všeho nechat a pustit se do hraní.

Neméně atmosférické a vygradované byly i ukázky z herní série "The Elder Scrolls", u nichž Danu Vávrovi určitě ještě v euforii z potlesku musely náhle zaskřípat zuby, jeho kritika pátého dílu "Skyrim" je totiž mezi hráči dnes už legendární.

Pochválit je třeba i výkon moderátora Mikoláše Tučka, který sice mnoho výstupů na pódiu neměl, avšak vzhledem k tomu, jak uvolněně vystupuje v "Re-Playi" nebo aktuálně "BLate Night Show" mile překvapilo, jak se mu podařilo přesně strefit ten kompromis mezi vtipností a přizpůsobení se atmosféře a vážnosti Rudolfina.

Závěr patřil dílu "Baba Yetu" ze čtvrté "Civilizace", což bylo první dílo v historii herní hudby, kterému se podařilo vyhrát cenu Grammy a jako neočekávaný datadisk přispěchala ještě veselá melodie z "Tetrisu". Pak už ale opravdu následoval Game over.

V každém případě je chvályhodné, že má herní hudba za sebou další povedený zářez i na českých pódiích a opět se tak potvrdilo, že tento průmysl už je tak daleko, že i tak dílčí část úspěchu videoher, jakými je právě doprovodná hudba, může stát sama o sobě a zaplnit celý sál. Bude jedině dobře, když podobných akcí bude přibývat. PS: A pokud byste měli zájem zkusit si něco podobného na vlastní uši, už 8. června se v Obecním domě bude konat The Gamer Music: PWNed. Tentokrát by se kromě "Uncharted" a "The Elder Scrolls" měli dostat ke slovu i "Mario", "Duke Nukem", "Zaklínač" nebo "Mortal Kombat". Tak uvidíme.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY